V poslední části našeho seriálu se zaměříme na organizaci obecního úřadu a kompetence rady obce. ORGANIZACE OBECNÍHO ÚŘADU Organizace obecního úřadu v nejširším slova smyslu je primárně záležitostí rady obce, jakožto výkonného orgánu obce v samostatné působnosti. V návaznosti na uvedené...
V poslední části našeho seriálu se zaměříme na organizaci obecního úřadu a kompetence rady obce.
ORGANIZACE OBECNÍHO ÚŘADU
Organizace obecního úřadu v nejširším slova smyslu je primárně záležitostí rady obce, jakožto výkonného orgánu obce v samostatné působnosti.
V návaznosti na uvedené »organizující« postavení rady obce vůči obecnímu úřadu lze poukázat na související kompetence rady obce. Radě obce je podle § 102 odst. 2 obecního zřízení vyhrazeno:
stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu /§ 102 odst. 2 písm. f)/, na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem /§ 102 odst. 2 písm. g)/,
kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem v oblasti samostatné působnosti obce /§ 102 odst. 2 písm. i)/,
stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu /§ 102 odst. 2 písm. j)/,
ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58), přičemž tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti /§ 102 odst. 2 písm. k)/,
přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti /§ 102 odst. 2 písm. l)/,
rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, pročež tuto působnost může rada obce svěřit mj. příslušnému odboru obecního úřadu /§ 102 odst. 2 písm. m)/,
schvalovat organizační řád obecního úřadu /§ 102 odst. 2 písm. o)/.
DALŠÍ KOMPETENCE RADY OBCE
Vyjdeme-li z užšího pojetí organizační role rady obce ve vztahu k obecnímu úřadu, které má na mysli § 109 odst. 2 obecního zřízení, tak rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (a to jak úředníci obce ve smyslu zákona číslo 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, tak i takoví zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu, kteří postavení úředníků obce nemají). V obci, kde se rada obce nevolí (tj. v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů - viz § 99 odst. 3 věta třetí obecního zřízení), je zřizování a rušení odborů a oddělení obecního úřadu v pravomoci zastupitelstva obce (viz § 102 odst. 4 obecního zřízení).
Rozhodnutí rady obce o tom, zda zřídí odbory nebo oddělení obecního úřadu a pokud ano, tak jaké a kolik, není v zásadě omezeno žádným právním předpisem.
Nestandardní výjimku z uvedeného pravidla představuje § 1 písm. a) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, podle něhož obecními živnostenskými úřady jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy.
Obecní zřízení sice výslovně zmiňuje zřízení pouze odboru nebo oddělení obecního úřadu, avšak to rozhodně neznamená, že jiné organizační články obecního úřadu nelze zřídit.
Organizace obecního úřadu spadá do samostatné působnosti obce a žádný právní předpis nezakazuje obci vytvářet složitější organizační struktury obecního úřadu, které však z povahy věci připadají v úvahu zejména ve větších obecních úřadech s velkým počtem zaměstnanců.
Rada obce tak může vedle odborů či oddělení obecního úřadu zřídit např. sekce či referáty obecního úřadu. Je obvyklé, že odbor obecního úřadu je tvořen několika odděleními, na druhé straně může existovat samostatné oddělení obecního úřadu organizačně nezařazené do žádného odboru obecního úřadu. Stejně tak může být vytvořen odbor obecního úřadu bez žádného oddělení.
JAN BŘEŇ
právník
Městský úřad v Rovensku pod Troskami.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
