01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Právní postavení rady obce

Druhým nejvýznamnějším kolektivním (kolegiálním) orgánem obce je (po zastupitelstvu obce) rada obce. Jen pro úplnost je vhodné dodat, že dalšími kolektivními orgány obce jsou zvláštní orgány a případně i komise, ale pouze za podmínky, že komisi byl svěřen výkon přenesené působnosti. Zatímco...

Druhým nejvýznamnějším kolektivním (kolegiálním) orgánem obce je (po zastupitelstvu obce) rada obce. Jen pro úplnost je vhodné dodat, že dalšími kolektivními orgány obce jsou zvláštní orgány a případně i komise, ale pouze za podmínky, že komisi byl svěřen výkon přenesené působnosti.

Zatímco zastupitelstvo obce je povinným (ze zákona povinně existujícím) orgánem každé obce (i když nemusí být vždy tento »nejvyšší« samosprávný orgán fakticky personálně naplněn), rada se ustanovuje (volí) pouze v těch obcích, které mají alespoň 15 členů zastupitelstva obce. V obci, kde se rada nevolí, vykonává většinu jejích pravomocí starosta a menší část zastupitelstvo.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Rada obce je podle § 99 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Jak již bylo uvedeno, rada obce je kolektivním (kolegiálním) orgánem, tj. orgánem složeným z více osob a vůle rady obce je tedy vytvářena ve sboru jejích členů. Na rozdíl od zastupitelstva obce je volena nepřímo (nikoliv přímo občany obce, ale zastupitelstvem obce z řad jeho členů).

Základní charakteristika rady obce spočívá v tom, že jde o výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti obce. Zatímco zastupitelstvo se věnuje záležitostem spadajícím do samostatné působnosti obce, které mají zejména »strategický« charakter a tím ovlivňují chod obce v delším časovém období (například schvalování programu rozvoje obce, obecního rozpočtu, zakládání právnických osob), rada obce je naopak zpravidla orgánem »operativním« (například zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, plní úkoly zakladatele vůči právnickým osobám založeným zastupitelstvem obce). Uvedenému typovému rozdělení pravomocí odpovídá i frekvence jednání těchto obecních orgánů. Schůzí rady je zpravidla podstatně více než zasedání zastupitelstva. Na druhou stranu se však i zastupitelstvo může (někdy musí) zabývat operativními záležitostmi (například nutnost schvalovat koupě a prodeje i sebemenších nemovitostí za velmi nízké ceny). Naopak rada obce zase může rozhodovat o věcech, které mají spíše koncepční charakter (například stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizování a zrušování odborů a oddělení obecního úřadu). Skutečnost, že rada je výkonným orgánem obce, vyplývá i z § 102 odst. 1 obecního zřízení, podle něhož rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

Rada ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Je to logický důsledek toho, že je volena právě zastupitelstvem /§ 84 odst. 2 písm. m) obecního zřízení/.

Navzdory tomu, že rada je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti, zákony jí v některých případech svěřují kompetence z oblasti přenesené působnosti (tj. státní správy delegované zákonem ze státu na obec). V přenesené působnosti rada obce například vydává právní předpisy, které se nazývají nařízení obce /§ 102 odst. 2 písm. d) obecního zřízení/. Stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) v § 98 odst. 1 stanovuje, že územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území vydává v přenesené působnosti rada obce.

SLOŽENÍ RADY OBCE

Na základě § 99 odst. 3 obecního zřízení tvoří radu obce starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Z titulu výkonu funkce starosty a místostarosty se tak tito členové zastupitelstva stávají automaticky i členy rady obce (pochopitelně pouze v obci, kde se volí rada obce). Z toho zároveň vyplývá, že pokud je starosta (nebo místostarosta) odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obce, což výslovně (a poněkud i nadbytečně) uvádí § 99 odst. 4 obecního zřízení.

Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce (například zastupitelstvo, které má 27 členů, může mít radu s 5, 7 nebo 9 členy). Rada se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. Speciální ustanovení § 100 odst. 3 obecního zřízení však stanoví, že pokud v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž však počet jeho členů zároveň poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.

Na základě § 67 obecního zřízení je zastupitelstvo obce složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s obecním zřízením zastupitelstvo obce (nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích). Podle § 68 odst. 1 obecního zřízení je v obcích do 500 obyvatel stanovena horní hranice počtu členů zastupitelstva 15, což umožňuje i těmto malým obcím zvolit si radu obce. Skutečnost, aby i takto malé obce měly možnost mít 15 členů zastupitelstva a zvolit si tak radu obce, umožnila až novela obecního zřízení č. 313/2002 Sb. s účinností od 12. července 2002. Do té doby mohly mít obce do 500 obyvatel maximálně 9 členů zastupitelstva obce. Nejen v případě stanovení počtu členů zastupitelstva v obcích první velikostní kategorie (do 500 obyvatel), ale i v druhé (nad 500 do 3000 obyvatel) a v třetí (nad 3000 do 10 000 obyvatel) velikostní kategorie tak zastupitelstva zároveň rozhodují o tom, zda v obci bude po volbách zřízena rada obce. V obcích čtvrté velikostní kategorie (nad 10 000 do 50 000 obyvatel) je dolní hranice volených členů zastupitelstva 15. To znamená, že v každé obci nad 10 000 obyvatel se vždy volí rada obce (v těchto obcích je tak rada obce povinně zřizovaným orgánem obce).

POKLES ČLENŮ

Když poklesne v průběhu funkčního období (zastupitelstva obce) počet členů rady pod 5 (pod nejnižší zákonem stanovený počet) a na nejbližším zasedání zastupitelstva nebude doplněn alespoň na 5, vykonává na základě § 100 odst. 1 obecního zřízení od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 obecního zřízení svěřit zcela nebo zčásti starostovi.

Podle § 100 odst. 2 obecního zřízení platí, že pokud poklesne v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce. Funkce rady obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce (tedy ne všech) starostovi.

JEDNÁNÍ A VÝSTUPY

Pravidla jednání rady obce a výstupy (zápisy) z jednání upravuje § 101 obecního zřízení. Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady obce jsou neveřejné, zatímco zasedání zastupitelstva jsou vždy veřejná. Neveřejnost schůze rady však neznamená, že výstupy (zápisy) z jednání jsou »tajné«.

Podle § 16 odst. 2 písm. e) obecního zřízení má občan obce, který dosáhl věku 18 let, právo nahlížet do usnesení rady obce a pořizovat si z nich výpisy. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona číslo 128/2000 Sb.) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.

K jednotlivým bodům svého jednání může rada obce přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby. Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Ze své schůze rada obce pořizuje zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.

Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.

Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obce.

OBDOBÍ VÝKONU PRAVOMOCÍ

Novela obecního zřízení č. 298/2008 Sb. v paragrafu 102a nově upravila výkon pravomocí rady obce po ukončení funkčního období zastupitelstva obce, kdy rada obce své pravomoci v daném období vykonává až do zvolení nové rady obce (nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce nevolí).

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down