Právní praxe obcí a měst v otázkách a odpovědích

Mgr. Jana Hamplová advokátka V květnu se uskutečnily v Praze a Frýdku-Místku odborné semináře pro starosty, místostarosty, tajemníky a úředníky obcí a měst, které se zaměřily na každodenní právní praxi samosprávy a setkaly se s příznivým ohlasem. Obě vzdělávací akce uspořádala členka redakční rady...

Mgr. Jana Hamplová
advokátka

V květnu se uskutečnily v Praze a Frýdku-Místku odborné semináře pro starosty, místostarosty, tajemníky a úředníky obcí a měst, které se zaměřily na každodenní právní praxi samosprávy a setkaly se s příznivým ohlasem. Obě vzdělávací akce uspořádala členka redakční rady Moderní obce a advokátka Mgr. Jana Hamplová za mediálního partnerství našeho časopisu. Řadu praktických dotazů, které na seminářích zazněly, jsme pro vás zaznamenali a spolu s odpověďmi je přinášíme v této příloze.

PRAVOMOC STAROSTY

Jak je to s funkcí starosty tam, kde není zvolena rada? Může vykonávat celou pravomoc rady, anebo jsou z toho nějaké výjimky?

Starosta v obci, v níž není ustanovena rada obce, nevykonává její pravomoc zcela. Zákon stanovuje výjimky /§ 102 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)/, kterými jsou:

a) starosta nesmí rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

b) starosta nesmí vydávat nařízení obce,

c) starostovi nepřísluší stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu,

d) starosta nestanovuje celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

e) starosta nepřezkoumává na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi.

Naopak cokoli, co by měl rozhodovat sám v pravomoci rady, může za použití analogie (obdobný postup) s ustanovením § 105 zákona o obcích předat radě. Můžeme totiž usuzovat, že pokud citované ustanovení zákona o obcích říká, že "Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce", může tak učinit v pozici "rady" vždy, když se mu to jeví jako účelné.

Starosta tedy nevykonává vše, co rada obce, a naopak řadu věcí může sám přenést na zastupitelstvo.

Je možné, aby starosta obce sám prominul někomu dluhy vůči obci, například na nájemném?

Podle § 85 zákona o obcích může prominout pohledávku (nebo se vzdát práva) zastupitelstvo obce, je-li hodnota pohledávky či práv vyšší než 20 tisíc Kč /§ 85 písm. f) zákona o obcích). Je-li částka nižší, rozhoduje rada obce. To znamená, že pokud není rada zřízena, tato pravomoc spadá pochopitelně do pravomocí starosty obce.

Závěr: Starosta může prominout dluh vůči obci do 20 tisíc korun v případě, že vykonává pravomoc rady obce. Jinak dluh prominout nesmí. Pokud by tak přesto učinil, tento úkon by byl absolutně neplatný, a obci by mohly vzniknout komplikace. Proto se vyplatí ohlídat si, kdo a co má za obec schvalovat. Starosta by v daném případě mohl být trestně odpovědný za zneužití pravomoci veřejného činitele.

Může zastupitelstvo omezit starostovy pravomoci usnesením?

Opět se dostáváme do jiné pozice v obci, kde je rada, a v obci, kde je jen zastupitelstvo a rada není zřízena. Obecně lze říci, že nelze měnit zákon - tj. to, co starostovi, ať přímo jako starostovi nebo starostovi v pozici rady, svěřuje závazná právní norma, nemůže změnit usnesením nikdo, tedy ani zastupitelstvo.

Pokud však jde o jinou sféru než přímo o právní úkony obce, například jednání o družbě s jiným městem, neformální setkávání starostů v mikroregionech, to znamená o činnosti, kdy zákon o obcích nenařizuje, kdo by za obec měl jednat ve smyslu platnosti právních úkonů (nepočítáme-li to, že starosta jako osoba zastupující navenek jedná automaticky), umím si představit, že zastupitelstvo svým usnesením rozhodne, že za obec navenek bude v případě jednání na mikroregionu jednat za obec místostarosta nebo ten který zastupitel, a starosta to musí respektovat. Zčásti tak lze povinnosti starosty "okleštit", ale nikoli nad rámec obligatorně (povinně) stanovených pravomocí v zákoně o obcích. Nelze například obhájit praxi, že by zastupitelstvo svěřilo rozhodování o nájmech bytů jednomu ze zastupitelů, nebo dokonce soukromé osobě.

Co vlastně starosta smí sám bez ostatních orgánů obce?

Starosta je osobou jednající za obec navenek. To z něj ale nedělá statutárního zástupce obce, jak se občas říká a dlouhá léta (a naštěstí marně) prosazovalo v právnických kruzích. A je to tak dobře.

Rozdíl mezi statutárním zástupcem (například jednatelem obchodní společnosti), a osobou jednající navenek je totiž ten, že právní úkon statutárního zástupce je téměř vždy platný a daný subjekt zavazuje. A jestliže překročí své kompetence, obchodní společnost může maximálně chtít po něm škodu - smlouvu, kterou tento jednatel podepsal, ale musí ctít, ať se jí to líbí nebo ne.

Obec je toho uchráněna. Starosta, když překročí svou pravomoc, obec svým podpisem nezavazuje a právní úkon je absolutně neplatný.¹⁾ To je velmi vysoká ochrana obce proti neuváženým krokům starosty, ať úmyslným nebo neúmyslným, ale také značné riziko pro smluvní partnery obce. Proto si dnes banky, katastrální úřady, obchodní partneři a další subjekty nechávají předkládat nejen smlouvy, ale též usnesení zastupitelstev apod.

Pravomoci starosty (§ 103 zákona o obcích), které může vykonávat sám, definuje zákon o obcích. Lze je specifikovat takto:

1. Starosta zastupuje obec navenek. Je to on, který uskutečňuje právní úkony schválené zastupitelstvem nebo radou - podepisuje smlouvy, právní korespondenci. A takto je vnímán veřejností. Může též vést jednání za obec, je to on, s nímž se setkávají smluvní partneři nejdříve. Na této pozici získává starosta nejvyšší přirozenou autoritu.

2. Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů.

Ani v tomto případě není starosta zcela "svobodný". Musí postupovat v souladu s ředitelem krajského úřadu. V praxi proto vznikají často patové situace. Osobně si neumím představit, že pozici tajemníka zastává člověk, kterého nechce vedení obce, a drželo jej tam vedení krajského úřadu "násilím", a naopak.

3. Starosta odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, z toho vyplývá, že musí realizovat sám takové úkony, aby byl tento úkol splněn.

4. Starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, ale jen pokud není v obci tajemník obecního úřadu. Pokud tajemník v obci je, tato pravomoc starostovi naopak nepřísluší.

5. Když není v obci rada obce, jmenuje vedoucí odborů, odvolává je a stanoví jim plat. Z toho vyplývá, že je-li v obci rada, tuto pravomoc starosta nemá.

6. Starosta může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech (státní správu).

7. Starosta může požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku zcela sám, a to bez toho, že by potřeboval schválení radou nebo zastupitelstvem. Je to čistě na jeho úvaze.

8. Odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce - jak to učiní, je jeho volbou.

9. Zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, tj. dohlíží na výkon státní správy v obci.

10. Může rozhodovat o některých záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, což může být:

ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce,

rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.

11. Plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.

12. Starosta může pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Je to velmi významné oprávnění, když si uvědomíme, že tím starosta může zcela změnit to, jak zákon rozděluje pravomoci orgánů obce.

13. Zpravidla řídí zasedání rady a zastupitelstva.

Jak je vidět, zcela samostatně může starosta obce učinit velmi málo skutečných právních úkonů, působí spíše jako vrcholný reprezentant. Tak je v praxi "větším pánem" starosta malé obce, který vykonává i pravomoc rady než obce či města, kde je rada zřízena. To neznamená, že funkce starosty byla málo významná. Jeho osobní autorita a prestiž často převyšují zákonné pravomoci. V řadě obcí a měst je starostovo slovo vlivné a jeho názor rozhodující.

Může starosta v obci, kde není rada obce, sám uzavírat smlouvy o dílo?

Pokud jde o smlouvy o dílo, zákon o obcích neupravuje, kdo má o nich rozhodovat. Spadají do tzv. zbytkové pravomoci, která náleží radě obce. Avšak s tou výhradou, že zastupitelstvo by si mohlo rozhodování o těchto smlouvách předem vyhradit. Jestliže si zastupitelstvo nevyhradilo pravomoc schvalovat smlouvy o dílo a v obci není rada, uzavírá tyto smlouvy o dílo sám starosta. Musí však mít pro danou smlouvu oporu v rozpočtu, tzn. když na akci nejsou vyčleněny peníze v rozpočtu obce, nemůže podobnou smlouvu uzavřít.

Jak má starosta obce, kde není rada, zaznamenávat svoje rozhodnutí?

Přestože to zákon neukládá, doporučuji zaznamenávat rozhodnutí starosty písemně - aby byl o těchto rozhodnutích a uzavřených smlouvách přehled. Je to důležité nejen pro "bezpečnost" starosty, ale též pro právní jistotu zejména ve smluvních vztazích.

ČLEN ZASTUPITELSTVA

Může být omezeno právo zastupitele vystoupit na zasedání zastupitelstva k věci například tak, že může mluvit k jednomu bodu jen jednou?

Řízení zastupitelstva je velmi složitou disciplínou (ostatně jako řízení každého zasedání kolektivního orgánu). Proto zákon předpokládá, že zastupitelstvo si vydá svůj jednací řád, ve kterém stanoví podrobnosti o jednání²⁾. Ale ani to není jednoduché - jednací řád by neměl opisovat zákon (i když pokud tomu tak je, není to zásadní chyba, jen to často činí text nepřehledným), a naopak nesmí zákon měnit a nesmí být proti jeho účelu.

S tou výhradou, že někdy při nesoudnosti zastupitelů může být zasedání neefektivní a obstrukční, měly by pro jednací řád, a tedy pro pravidla zasedání platit tyto zásady:

Zastupitelé by měli mít možnost hovořit k věci tak často, jak potřebují. K některému bodu například může být diskuse hodinu, k jinému žádná. Omezovat četnost a dobu vystoupení zastupitelů proti jeho vůli nelze, bylo by to proti smyslu mandátu a jeho nepřípustným omezením.

Něco jiného je vzájemná dohoda všech o tom, že své příspěvky nebudou protahovat nad určitý časový úsek. To znamená dohoda o tom, jaká budou zastupitelé ctít mezi sebou určitá nepsaná pravidla. Funguje to často více než striktní jednací řád, navíc právně sporný.

Závěr: Nelze omezovat právo zastupitele ani časem, ani četností jeho vystoupení. To přesto, že někdy to může být velmi složité³⁾.

Častým problémem bývá "ukončení diskuse", které může navrhnout kdokoli a kdykoli a bez rozpravy se o tom hlasuje. Mnohdy tak koalice ukončuje diskusi, kterou vede opozice. S tou výhradou, že se někdy může ukončení diskuse jevit jako jediné rozumné v danou chvíli. To považuji za nepřípustné omezení zastupitelů při výkonu jejich funkce. Jediné zcela legitimní omezení je odebrat zastupiteli slovo, když evidentně nehovoří k bodu programu. Pravidla se ctít musí, ale nelze mluvit kdykoli a k čemukoli.

Co dělat se zastupitelem, který chodí na zasedání jednou dvakrát za celé volební období? Lze mu účast nařídit?

Pokud člen zastupitelstva nechodí na zastupitelstvo, i když je to jeho povinnost ⁴⁾, nelze s tím v praxi dělat téměř nic. Může to mít vliv na jeho odměňování, ale je to vesměs symbolické. Nařídit mu účast nelze - už mu ji nařizuje zákon. Když ani toho nedbá, pak už jen voliči v dalších volbách mohou vystavit účet - pravda je, že účast či neúčast není někdy ani pro voliče důvodem k tomu, aby známou místní osobnost (lékaře, učitele, sportovce apod.) nevolili.

Obdobně je to s úkoly pro zastupitele - jeho splnění závisí na jednoznačné dobrovolnosti. Přestože zákon mluví jinak.

Smí občan na veřejném zasedání beztrestně urážet člena zastupitelstva jen proto, že je to politik?

Urážet nesmí nikdo nikoho. Kritika je přípustná jen tehdy, je-li přiměřená jak co do obsahu, tak do formy. I když se to v našich krajích moc nenosí, už jsem zaznamenala první případy, že zastupitel žádal omluvu. V jednom případě ji vysoudil a získal finanční satisfakci 30 tisíc korun, v druhém dokonce 250 tisíc korun - za vulgární článek v oficiálním místním tisku. A to přesto, že v právní praxi a rozhodování soudů existuje úzus, že politik (obdobně jako celebrity kulturního života) musí vydržet jaksi více. Nepochybně ano, ale nemusí si zase dát líbit všechno, přesáhne-li to určitou přijatelnou mez.

Závěr: Právo na ochranu osobnosti má každý, politiky včetně komunálních nevyjímaje. Jde o to, jak důsledně se budou slovním útokům bránit.

Pozor! obdobně to platí mezi politiky navzájem. Nevybíravá urážka na půdě zastupitelstva mezi zastupiteli může mít stejnou dohru - soudem nařízenou povinnost omluvit se. Ochranu osobnosti upravuje občanský zákoník v § 11.⁵⁾

STAROSTA A MÍSTOSTAROSTA

Když má obec více místostarostů, který z nich má právo zastupovat starostu?

V takovém případě je třeba určit, co který místostarosta má na starost (tyto věci pak řeší primárně, tj. v pořadí i před starostou). A také stanovit, kdo je ten "první" v řadě, který zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti, respektive pořadí. Proto se v praxi vžilo označení první místostarosta, druhý místostarosta. A osvědčuje se to.

Může místostarosta zastoupit starostu i v případě, že je starosta na radnici přítomen, respektive je v ten den v práci?

V praxi se takové věci často neřeší. Jde také o to, jak ho zastoupit - podepisovat se za něj by v době, kdy je starosta přítomen, místostarosta neměl⁶⁾ . Například ale za něj může vést jednání, má-li starosta na práci něco jiného a bude-li jím o to místostarosta požádán.

Když starosta nesvolá zastupitelstvo v termínu, který je řádně schválen, může toto zasedání svolat místostarosta?

Pokud je zřejmé, že zastupitelstvo svoláno nebude, může jej svolat místostarosta. Plní tím totiž jen usnesení samotného zastupitelstva, které rozhodlo o termínu.

Když se starosta odvolává, musí to být zdůvodněno?

Chtělo by se říct - mělo by. Ale zákon žádnou takovou povinnost neukládá. Když zastupitelstvo většinově rozhodne, že se starosta odvolává, je odvolán.

Musí být nový starosta zvolen hned?

Nemusí. Zákon dává pro volbu prostor, maximálně však 6 měsíců.

KDO MŮŽE SVOLAT ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA

Může zasedání zastupitelstva svolat tajemník městského úřadu, řadový zastupitel?

Tajemník ani jednotlivý zastupitel nemůže svolat zasedání zastupitelstva. Je pouze jedna výjimka. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo hejtman kraje. Nesvolá-li starosta toto zasedání zastupitelstva obce, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva. Je to obrana před tím, kdyby starosta blokoval zasedání zastupitelstva - například jen proto, aby nebyl odvolán z funkce.⁷⁾

ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA

Stanoví nějaký jiný právní předpis pro zasedání zastupitelstva další podmínky, než je uvádí zákon o obcích?

Zasedání zastupitelstva, aby proběhlo řádně, musí splňovat podle zákona o obcích tyto podmínky:

musí být veřejné,

musí být řádně svoláno,

jeho konání musí být řádně zveřejněno.⁸⁾

Z toho vyplývá, že se musí uskutečnit v prostorách, které umožňují účast veřejnosti. O jeho konání včetně programu zastupitelstva musí být informována veřejnost. Paradoxně ze zákona nevyplývá, že se musí konat na území obce - ale bývá to pravidlem. Pro zasedání je zejména důležité, aby právní úkony, které zastupitelstvo přijme, splňovaly nároky předpisů občanského práva pro platnost právních úkonů - musí být určité, srozumitelné, vážně míněné, v souladu s dobrými mravy a nesmí obcházet zákony.⁹⁾

ODSTOUPENÍ Z FUNKCE

Může vzít člen zastupitelstva zpět své odstoupení z funkce starosty, nebo je to nevratný krok?

Odstoupení z funkce starosty je nevratný jednostranný právní úkon. Proto jej nelze vzít zpět, a to ani pět minut poté, co byl učiněn. Podobně je to s jinými jednostrannými úkony tohoto typu - odstoupení z funkce radního, místostarosty, člena výboru, komise apod.

Když odstoupí člen rady, může do doby, než je zvolen nový člen rady, rada zasedat a rozhodovat?

Bylo by lépe, aby rada byla napřed doplněna, ale domnívám se, že zasedání rady, byť bez jednoho člena, je obhajitelné. Respektive neumím si představit, že by jen z tohoto důvodu například její právní úkony prohlásil soud za neplatné, když by o nich rozhodla nadpoloviční většina všech členů z toho počtu, jak má být rada obsazena (podstatné totiž je, aby přijetí rozhodnutí bylo většinou hlasů toho počtu, jako by rada byla úplná). Právně čisté by ale bylo radu na nejbližším zasedání nebo mimořádném zasedání doplnit.

Když odstupuje člen rady, je možné, aby uvedl datum svého odstoupení do budoucna? Například zašle 1. května odstoupení k 1. 7.

Podle mého názoru to možné je. Odstoupení je jednostranný právní úkon a dispozice s ním náleží jen tomu dotyčnému člověku, tj. i stanovení dne, k němuž odstoupení směřuje.

PŘEKROČENÍ PRAVOMOCI

Je trestné, když rada obce překročí své pravomoci a schválí věc, kterou mělo schvalovat zastupitelstvo? Pokud ne, jaké to má důsledky a jaká může být obrana?

Tato otázka je na samostatný článek, ale v zásadě obecně platí:

1. To, že rada schválí něco, co spadá do pravomoci zastupitelstva, nelze bez dalšího považovat za trestný čin - je to kolektivní orgán, mohl se splést nebo si mylně vyložit zákon. V některých případech, když úmysl (vědomé jednání) bude prokazatelný a celkové jednání naplní některé znaky trestného činu, nelze však trestní odpovědnost zcela vyloučit.

2. Důsledky jsou spíše v tom, že tento právní úkon je absolutně neplatný. Například kdyby rada rozhodla o prodeji nemovitosti, takto podepsaná smlouva by byla absolutně neplatná. To s sebou nese vážné právní dopady pro všechny smluvní strany.

3. Obrana může být dvojí - buď využít dozorové pravomoci Ministerstva vnitra ČR nebo například v situaci již uzavřené smlouvy lze tuto smlouvu napadnout u soudu pro její absolutní neplatnost. V případě prodeje nemovitosti si tyto věci "hlídají" i katastrální úřady. Smlouvu, která není za obec řádně schválena v zastupitelstvu, nepřijmou, respektive vlastnické právo na jejím základě nepřevedou. Podobně je to i u jiných subjektů, mnoho takových nebezpečí proto přímo nehrozí.

Jak bychom měli postupovat, když bývalý starosta změnil vůli zastupitelstva a podepsal jiné smlouvy, než zastupitelstvo schválilo? Týká se to prodeje nemovitosti za jinou kupní cenu a katastr již dům převedl.

Jestliže byla schválena kupní cena jiná, než starosta uvedl do smlouvy, je v této části kupní smlouva absolutně neplatná. A protože cena je podstatnou náležitostí smlouvy, je neplatná smlouva jako celek.

Případ má několik rovin dalšího vývoje:

1. Smírná - dohodnout s kupujícím dodatek smlouvy, ve které se napraví tato chyba tak, že kupní cena bude opravena a na účet obce doplacena. Tím by byly vztahy narovnány, respektive šlo by o uvedení stavu skutečného do souladu se stavem právním - zastupitelstvo schválilo smlouvu s jinou cenou a pokud by i tuto jinou cenu kupující dodatečně akceptoval, nelze platnosti tohoto úkonu nic vytknout.

2. Sporná - kupující se bude bránit, pak nezbývá než určovací žalobou dostat dům zpět do majetku obce a znovu prodat. To by se mělo podařit, protože kupní cena je podstatnou náležitostí kupní smlouvy. Je-li tato část absolutně neplatná, je neplatná celá kupní smlouva (viz výše).

3. Dále lze podat trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele na bývalého starostu obce, neboť jde o jasné naplnění skutkové podstaty trestného činu.¹⁰⁾ Je pravděpodobné, že by skutečně byl odsouzen.

Může se stát, že zastupitelstvo překročí své pravomoci, nebo smí jako nejvyšší orgán všechno?

Opět je to otázka, na kterou by bylo nutné reagovat velmi obšírně. I zastupitelstvo může překročit své pravomoci - nemělo by například rozhodovat o tom, co spadá do státní správy (a někdy se o to z neznalosti snaží), nemělo by zasahovat do pravomoci starosty a rady. V praxi jsem zaznamenala případy, kdy chtělo zastupitelstvo usnesením určovat, kdo bude vedoucím odboru, jak má rozhodnout stavební úřad apod. Nutno dodat, že veřejná správa je obor složitý a někdy rozpoznat hranice pravomoci je v obci obtížné. V případě nejasností je vhodné se včas poradit s odborníky.

Rozhodně zastupitelstvo obce nemůže všechno, ač si to někdy samo myslí. Pročíst si zákon o obcích či ho mít při ruce, když zasedání probíhá, je proto velmi užitečné.

Když starosta neučiní to, co mu uložila rada, i když je o to urgován, překračuje pravomoc? Jak lze v takovém případě postupovat? Například, když starosta odmítl podepsat smlouvu, kterou rada obce schválila, a to proto, že s ní osobně nesouhlasí a nechce na ní jako starosta figurovat.

Podobné chování starosty je sice zvláštní a asi mu nebude zastupitelstvem dlouho tolerováno. Ale taková situace může nastat zcela objektivně. Není nutno ji starostovi vždy zazlívat - má-li bytostné výhrady k dané smlouvě, ať jsou důvody jakékoli, je možné podpisem smlouvy za obec pověřit v podstatě kohokoliv - místostarostu, radního, člena zastupitelstva, advokáta. Zkrátka jednat jako každý jiný subjekt.

Když nejde o stálý jev, že by starosta bojkotoval rozhodování orgánů obce, považovala bych za možné mu toto právo na názor tolerovat a chápat jej. Jestliže je to stálý stav, patrně je problém vážnější a měl by být zvolen starosta nový.

RADA OBCE

Je zápis ze zasedání rady obce veřejný nebo tajný? A co usnesení?

Velmi často se v praxi odděluje (nemyslím graficky, ale obecně, poj-mově) pro mne z neznámého důvodu zápis a usnesení. Usnesení je součástí zápisu, tedy ze zasedání zastupitelstva i rady existuje toliko jeden celistvý dokument - zápis. Jeho součástí (je jedno, zda je to přímo v textu nebo za zápisem jako celkem) je usnesení. Zápisy - jak zápis ze zastupitelstva, tak zápis z rady a též z výborů a komisí - jsou veřejné dokumenty. Pokud o ně občan požádá, musí mu být poskytnuty ve fotokopii.

Má zastupitel právo na kopie zápisů z rady?

Zastupitel má nepochybně právo na kopie zápisů z rady, stejně jako má na ně právo každý občan. V případě zastupitele jde o právo dané zákonem o obcích (ale to je paradoxně nevymahatelné soudně). Zastupitel i občan se může účinně opřít o právo na informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., svobodném přístupu k informacím.

Mohou na zasedání rady obce docházet jiné osoby než členové rady? Dá se to nějak omezit nebo kontrolovat?

Zákon o obcích říká, že rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby a že její schůze jsou neveřejné. To znamená, že se jich nemůže zúčastnit veřejnost ani zastupitelé.

Je však výjimka - rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby, tj. v podstatě kohokoliv.¹¹⁾ Mělo by to být ale k bodu, nikoli že by tam někdo byl po celou dobu. Pokud si však rada trvale zve některé osoby, praktická obrana je proti tomu obtížná.

Musí rada informovat zastupitelstvo o své činnosti? Pokud ano, v jakém rozsahu?

Rada by měla informovat zastupitele o své činnosti a v praxi se to zpravidla děje. Většinou jsou zastupitelům automaticky poskytovány fotokopie zápisů z rady, občas na zasedání zastupitelstva i shrnující komentář. Absurdní jsou však případy z dřívějších let, kdy rada odmítala dát zastupitelům zápisy ze svých zasedání - tato praxe již skončila.

Smí se zasedání rady obce zúčastnit člen zastupitelstva, který není jejím členem?

Člen zastupitelstva, který není členem rady, nemůže bez pozvání na zasedání rady chodit.

Může se zasedání rady obce účastnit s hlasem poradním člen kontrolního nebo člen finančního výboru?

Ano, pokud ho rada přizve podle výše citované zákonné výjimky.

Je možné, aby rada odvolala nebo jmenovala vedoucího odboru bez návrhu tajemníka?

O této otázce byly spory. Podle zákona by bylo možné usoudit, že nikoliv. Známe však již některé rozsudky, kdy k odvolání došlo z iniciativy rady bez tajemníka, což soud přesto shledal jako správné. Osobně se domnívám, že formulace o nutném návrhu je v zákoně nadbytečná - jestliže ten člověk pracuje špatně, ať to navrhne kdokoli (starosta, tajemník, kolegové z radnice). Když rada uzná, že má pravdu, měla by mít možnost se věcí zabývat a rozhodnout. Je to ku prospěchu kvality práce obecního úřadu.

Citace, že je to možné jen na návrh, měla být patrně obranou proti "politickým výměnám" - v tom už určitou ochranu poskytuje zákon o úřednících územních samosprávných celků a obecně zákoník práce. Zneužití v tomto směru navíc nebylo v praxi nijak četně zaznamenáno.

ZASTUPITELSTVO OBCE

Přísluší zastupitelstvu hovořit do personálního obsazení radnice, mám na mysli konkrétní jména a místa?

Nikoli. Může sice vyslovit, bude-li "nemoudré", svůj názor. Ale nedoporučuji to. Je to ovlivňování možného výběru, což by mohlo být napadeno. Obecní úřad je v tomto směru od zastupitelstva legislativně oddělen, co se týče pravomoci v oblasti pracovně právní. To neznamená, že se zastupitelstvo nemá zajímat o chod úřadu a kvalitu jeho práce - případné potíže by však mělo řešit s osobami k tomu určenými - radními, starostou, tajemníkem, kteří mohou v tom kterém případě zasáhnout.

Smí zastupitelstvo určovat radě obce, jak má rozhodovat v některých otázkách, například co se týče smlouvy o nájmu?

Pokud jde o rozdělení pravomocí, je zákon o obcích trochu nelogický. Například přes zastupitelstvo musí jít prodej každého metru pozemku, ale o často lukrativních nájmech rozhoduje rada obce. V každém případě platí, že do pravomocí, které radě stanovuje zákon, zastupitelstvo zasahovat nesmí. Maximum možného je doporučení ("zastupitelstvo obce doporučuje radě obce, aby ten a ten nebytový prostor byl pronajat za minimálně tu a tu cenu"), kterého se rada může držet, ale nemusí - a nelze jí to zazlívat. Radní "pouze" riskují, že nebudou-li opakovaně dbát většinového rozhodnutí zastupitelstva, mohou být ze svých funkcí odvoláni.

Může se člen rady bránit odvolání soudní cestou?

Jestliže byly splněny všechny zákonné podmínky, tj. hlavně to, že odvolání proběhlo na řádně svolaném zasedání zastupitelstva a nadpoloviční většinou všech jeho členů, nelze se odvolání bránit soudní cestou. Nejde o vztah pracovněprávní, ale o výkon volené veřejné funkce.

Zažila jsem v praxi případ, kdy se o neplatnost odvolání z funkce místostarostky jedna zastupitelka soudila - neúspěšně. A je to tak správně. Kdybychom totiž připustili, že je "právo být ve funkci i po odvolání", na radnicích by se začali hromadit bývalí starostové a místostarostové.

Smí rada přenést svou pravomoc na zastupitelstvo proto, že věc se jí rozhodovat nechce?

Ani k tomu by nemělo docházet bez dalšího - je to možné jen takto:

1. Rada rozhodne nějak, požádá starostu, aby její rozhodnutí pozastavil a přenesl na zastupitelstvo, starosta tak učiní v rámci své pravomoci.

2. Je to věc, kterou zákon neupravuje a rada bude iniciovat, aby si rozhodování vyhradilo zastupitelstvo, a ono tak učiní.

3. Rada si vyžádá od zastupitelstva doporučení a potom v jeho intencích rozhodne - lze použít v obou případech.

Naopak tam, kde pravomoc rady vykonává starosta, si podobné přenesení umím představit za použití ustanovení o pozastavení usnesení rady (viz výše).

Na druhé straně však z praxe znám mnoho případů, kdy zastupitelstvo rozhodovalo za radu, a tady platí "není žalobce, není soudce". Když se tím nezačne někdo do hloubky zabývat, ve většině případů to projde bez povšimnutí.

Je možné, aby byl člen zastupitelstva trestně stíhán za své hlasování?

Tento případ už v ČR máme, a to v Českém Krumlově. Je to velmi výjimečné, ale představit si to umím, pokud se prokáže, že hlasování mělo v rozporu se zákonem někomu způsobit prospěch, eventuálně jinému škodu, nebo šlo o korupci. To znamená, že hlasování naplnilo jasné znaky některého trestného činu a bylo úmyslné a vědomé. Podle mého názoru nelze stíhat zastupitele jen proto, "že naplnil znaky skutkové podstaty některého trestného činu", ale současně hlasoval v dobré víře, že vše je v pořádku, jen třeba nezná podrobně zákon. Tedy v obecné rovině si podobnou odpovědnost neumím představit, ale v některých výjimečných případech se to může stát. A trestní stíhání pak bude na místě. Podobných případů však bude určitě minimum - možná jeden za více let.

Mohou na zasedání zastupitelstva novináři fotit a filmovat?

Když tím neruší průběh zasedání, nelze jim v tom bránit. Podobně to je s fotografováním a pořizováním zvukových záznamů.

Může požádat člen zastupitelstva, aby se mohl účastnit zasedání výboru nebo komise? Musí ho výbor nebo komise pozvat?

Účast na zasedání výboru zastupitelstva nebo komise rady je nutné posuzovat analogicky, například podle zasedání rady - účastnit se může tehdy, je-li pozván (je jedno, zda na svou žádost nebo z iniciativy výboru nebo komise). Jinak na zasedání těchto orgánů nemá přístup.

SMLOUVY OBCE

Může být ve smlouvě s obcí zakotveno ustanovení, že smlouva není veřejná?

Do smluv se dá napsat leccos, ale to ještě neznamená, že to tak musí být opravdu a že je to správné. Obecně lze říct, že všechny smlouvy, které se uzavírají na obci, jsou smlouvy veřejné. Zastupitel i občan mají právo na jejich kopie (se zakrytím osobních údajů jako je například rodné číslo), tj. to, že se do smlouvy napíše, že je tajná, neznamená, že je to v souladu se zákonem a že to tak skutečně má být.

Co když smlouva údajně obsahuje obchodní tajemství?

Nelze vyloučit, že součástí smlouvy může být obchodní tajemství. Co to je obchodní tajemství, přesně definuje obchodní zákoník. Za obchodní tajemství nelze považovat a prohlásit kde co.

Podle obchodního zákoníku tvoří obchodní tajemství tyto atributy:

veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem,

které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu,

nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné,

mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.

Všechny tyto atributy musí být splněny současně. Z toho je zřejmé, že nelze za obchodní tajemství označit bez dalšího jakoukoli smlouvu nebo její část.

Je cena díla obchodní tajemství?

Cena díla ve smlouvě uzavřené s obcí nemůže být nikdy obchodní tajemství. Je vůbec sporné, zda cena splňuje znaky možného obchodního tajemství i podle obchodního zákoníku.

Kdo všechno může podepisovat smlouvy za obec?

Za obec může podepsat (pozor - ne schválit):

starosta - v první řadě jako osoba jednající navenek,

místostarosta,

pověřený radní,

pověřený zastupitel,

pověřený pracovník úřadu,

advokát na základě plné moci,

kdokoli na základě plné moci.

Plnou moc uděluje ten orgán obce, který smlouvu schvaluje - nepostačuje zmocnění například starosty obce (pokud nejde o smlouvu, kterou schvaluje rada a on nevykonává její pravomoci). Jak je vidět, nemusí to být pouze starosta, kdo za obec podepisuje dokumenty.

Na kterém místě smlouvy má být doložka podle § 41 zákona o obcích? Musí být jako doložka označena?

Doložka podle § 41 zákona o obcích může být umístěna v textu i za textem. Vždy by ale měla být umístěna před podpisovou část dokumentu. Jako doložka podle § 41 nemusí být označena - postačí, že smlouva její obsah zahrnuje v textu a účel zákona je tím naplněn.

Způsobuje neexistence doložky podle § 41 neplatnost smlouvy?

Doložka podle § 41 zákona o obcích je laicky řečeno věc především užitečná. Má hned několik významů:

1. Evidenční - na každém dokumentu najdete, kdy a kým byl schválen. Lépe se pak vyhledává daný zápis.

2. Deklaratorní - dává najevo, že vše proběhlo řádným a zákonným způsobem.

3. Důkazní - v případě, že je podepsána lživě, je dokladem o úmyslu překročit pravomoc tím, kdo dokument podepsal.

Pokud na dokumentu není, může to znamenat dvojí:

není tam "omylem", pro "nepořádek", a to přesto, že dokument byl řádně schválen - je dokument platný i bez této doložky,

není tam proto, že dokument řádně schválen nebyl - a pak je absolutně neplatný.

Jinými slovy - neexistence doložky nezpůsobuje sama o sobě neplatnost, má toliko deklaratorní charakter. To ale v žádném případě nesnižuje její důležitost. Katastrální úřady a jiné instituce už doložku povinně vyžadují. A naopak - uvedení doložky nezpůsobuje platnost, jestliže je na dokumentu uvedena lživě.

Jaký je váš názor na smlouvy o budoucích smlouvách? Kdo je schvaluje? Je dobré na základě takové smlouvy umožnit investorovi stavět na pozemku, který není doposud jeho?

Smlouva o smlouvě budoucí, ať jde o cokoli, bývá někdy nutností. Je to však velmi složitá problematika, pokud jde o její obsah. Obec by neměla v tomto případě jednat bez právníka. Uveďme alespoň základní podmínky:

1. Smlouvu o smlouvě budoucí schvaluje vždy ten orgán obce, který schvaluje smlouvu samu. Nemůže tak smlouvu o smlouvě budoucí podepsat "jen tak" starosta s tím, že nejde ještě o "hlavní" smlouvu.

2. Smlouva musí být precizně vypracovaná, aby nedocházelo k dohadům, jak má vlastně být uzavřena.

3. Vždy mít na mysli "krizový scénář", postup, když smlouva "padne" - nebude uzavřena. Na to se zapomíná nejčastěji.

Osobně jsem odpůrcem nechat kohokoliv cokoliv budovat na pozemku na základě smlouvy o budoucí kupní smlouvě - je to příliš rizikové. V případě, že nedojde k uzavření samotné smlouvy, je totiž obec povinna například uhradit zhodnocení svého majetku. A to nemusí být vždy málo.

V každém případě bych ke smlouvám tohoto druhu vždy přizvala osobu s právnickým vzděláním. A nejen to, osobu se zkušenostmi jak s veřejným, tak obchodním právem.

Zažila jsem v praxi mnoho rozestavěných staveb, od kterých investor odešel. Tyto stavby zůstaly majiteli jako přítěž. Dokonce byly případy, kdy pak majitel musel zaplatit zhodnocení majetku, například vybudované inženýrské sítě. Tyto důsledky by měly být dobře právně zajištěny.

Je-li v hlavičce smlouvy namísto Obec uvedeno Obecní úřad, je to vážná chyba?

Je to velmi vážná chyba, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Obecní úřad není subjekt práva, tím je pouze obec. V těchto věcech už byly vyneseny rozsudky, které podobné smlouvy za neplatné jednoznačně označily.

Která rozhodnutí zastupitelstva by bylo možné označit v rozporu s dobrými mravy, a tím za neplatné?

Uvedu ta jednoznačná - kdyby si formou darů zastupitelé rozebrali obecní rozpočet, kdyby rozhodli o tom, že v rámci veřejné komunikace se vybuduje na účet obce i příjezd k vybraným soukromým domům (náhodou příbuzných zastupitelů), kdyby si zastupitelé vzájemně rozprodali obecní majetek, kdyby vysoce nadhodnotili cenu díla pro dodavatele jen proto, že jde o politicky spřízněnou osobu apod.

Může obec uzavřít ústní smlouvu?

Ne vždy zákon předepisuje písemnou formu jako formu povinnou. Obecně lze říct, že obec stejně jako každý jiný subjekt může uzavřít ústní smlouvu. V praxi to však bude výjimečné - už proto, že smlouvu vždy musí schválit k tomu oprávněný orgán obce, proto minimálně v zápise bude o této smlouvě záznam. Vyloučit to ale nejde, v zákoně o obcích není nikde uloženo, že obec musí uzavírat pouze písemné smlouvy. V každém případě však s ohledem na veřejnoprávní základ obce je nutné písemnou formu doporučit.

OBECNÍ ÚŘAD

Jsou platy zaměstnanců obecního úřadu veřejné?

Platy zaměstnanců, vyjma hromadné sumy v rozpočtu, nejsou veřejné. Je to chráněný osobní údaj. Nejenže se nesmí poskytovat na žádost, ale ani "samovolně" sdělovat třetím osobám.

Je veřejný plat starosty a místostarosty?

Odměny starosty a místostarosty jsou veřejný údaj.

Co když se dostávají úředníci obecního úřadu do rozporu s volenými orgány? Kdo je "rozsoudí"?

Tyto situace nejsou neobvyklé. Je tomu tak zejména proto, že často rozhodnutí volených orgánů narazí například na to, že z odborného hlediska, respektive profesionálního, rozhodnutí není dobré - a úředníci na to upozorní. Jsou pak dvě možnosti - buď je vedení města osvícené a dobré rady umí přijmout, nebo naopak - kritik rozhodnutí se dostává na černou listinu.

Ač lze chápat tento přístup, že volené orgány si nechtějí nechat mluvit úředníky do svých rozhodování, pokud jde o jejich obsah, je jistě pozitivní, když radu odborníků - úředníků neodmítnou. Nehovořím však o soukromém názoru úředníků, ale o odborné erudici.

V těchto souvislostech spolu nejvíce "bojují" se svými zastupiteli úředníci vykonávající státní správu, typicky zejména stavební úřady či útvary ochrany životního prostředí. Zastupitelstva často nechápou, že tito úředníci jsou sice zaměstnanci města, ale nejsou jim podřízení, pokud jde o výkon jejich práce. Nejsou proto například povinni vydat na povel stavební povolení pro město. Jedním z negativních důsledků zdvojeného modelu státní správy je právě toto - velký vliv samosprávy na faktický výkon státní správy, zejména v oblasti územních a stavebních řízení.

Kdo rozsoudí tyto neshody - to je těžká otázka. Ve větších městech by to mohl být tajemník, který je "styčný důstojník", v těch menších to musí zvládnout sami aktéři. Přirozeného soudce není.

STŘET ZÁJMŮ

Jaké mohou postihnout starostu a radní sankce za porušení zákona o střetu zájmů?

Nový zákon o střetu zájmů se začíná v praxi vehementně projevovat. Na světě máme již první žaloby za porušení povinnosti veřejných funkcionářů. Jak budou soudy rozhodovat, to se ukáže časem.

V případě, že starosta či radní poruší své povinnosti podle zákona o střetu zájmů (zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu), může jim být uložena citelná finanční sankce.

Porušení povinnosti může (ve stručnosti) spočívat v nepodání majetkových přiznání, v hlasování ve střetu zájmů, aniž tento střet oznámí, a pak vyloženě vědomé jednání ve prospěch někoho blízkého. Pokuty jsou následující: do 30 tisíc Kč, do 100 tisíc Kč a do 500 tisíc Kč - podle závažnosti porušení povinnosti. Žalobu na zastupitele, kterého se dotýká splnění daných povinností, může podat kdokoli. Jak je zřejmé z již podaných žalob, půjde často o vyřizování i politických účtů.

OBEC VERSUS OBČAN

Které informace obec nemusí občanovi poskytnout? Je žádostí o informace dotaz, proč rada rozhodla, jak rozhodla?

Začněme od konce - žádost o sdělení, proč který orgán rozhodl, jak rozhodl, není žádostí o informace. Výčet informací, které obec nemusí poskytnout, uvádí zákon č. 106/1999 Sb. Obecně však lze říct, že co není označeno jako utajované, je veřejné. Jako pomůcka může sloužit i to, že je možné poskytovat pouze informace existující - tedy na žádost se tato informace nemusí vyrábět. Poskytovat nemusíte též pracovní, dosud neprojednané ("nehotové") materiály a listiny z řízení, která nejsou skončena. Veřejná správa je jinak ovládána principem publicity, tj. maximální informovaností veřejnosti. Tento přístup je nepochybně správný. Naopak někdy sdělením údajů, které se poskytovat nesmí, můžete výrazně zákon porušit. Hranice mezi poskytnutím a neposkytnutím je někdy tenká a v případě nejasností je dobré se poradit.

Jak lze postupovat vůči občanovi, který neustále zahrnuje obecní úřad dotazy na všechno a všechny, jde zhruba o 100 dopisů za 3 měsíce.

V tomto případě je každá rada drahá, je nutné se především obrnit trpělivostí. Opět platí obecné zásady:

1. nemusí se odpovídat opakovaně na totéž,

2. lze odkázat na dřívější odpověď,

3. na to, čemu nerozumím, co je zmatečné, urážlivé, nelogické odpovídat nemusím - požádám o zpřesnění,

4. odpovídám jen v mezích zákona - ne vše je žádost o informace, ne na vše musíte odpovídat.

Připomínám dále jednu podstatnou věc - ať je dopis nazván jakkoli, ať je adresován komukoli, posuzujeme ho vždy:

podle obsahu (název není podstatný),

předáme (předložíme) jej tomu, kdo jej má pravomoc řešit (ač je adresován starostovi, a týká se nájmu bytu, předáme jej k projednání radě obce, a to pisateli sdělíme).

Může podat občan na obec žalobu pro smlouvu, kterou obec uzavřela s někým jiným? Například občan zažaloval neplatnost smlouvy mezi obcí a investorem pro její nevýhodnost.

To je velmi složitá , ale aktuální problematika. Obecné soudy již tyto žaloby začínají připouštět tam, kde občan osvědčí naléhavý právní zájem. Podobnou žalobu na určení absolutní neplatnosti smlouvy mezi městem a investorem může podat každý, kdo osvědčí zájem na věci. Ten může spočívat v tom, že jsem občan obce, která tuto smlouvu uzavřela, a jako občana mne její nevýhodnost poškozuje finančně - tím, že smlouva má přílišný a nevýhodný dopad na rozpočet obce. Soud smlouvu posuzuje bez ohledu na to, zda si to smluvní strany smlouvy přejí. Je to proto, že obec je veřejnoprávní subjekt, spravuje věci veřejné, obecně řečeno majetek všech svých občanů. Měla by jednat hospodárně. Pokud tak nečiní, může se opravdu ocitnout před soudem a smlouvu jí odvážný občan zruší. Pro smluvní partnery je to velká hrozba, ale někdy i podobné řešení může být na místě.

Pro úplnost dodávám, že podobně by bylo možné uvažovat o smlouvách mezi státem a dalšími osobami (viz zveřejněné případy pro stát nevýhodné privatizace nemocnic). Tedy veřejnoprávní sektor by měl dbát na hospodárnost. V opačném případě mohou být jeho smlouvy podrobeny soudnímu přezkumu. Nejsou to spory snadné, ale ve své podstatě reálné.

To, že zasedání zastupitelstva nebylo řádně svoláno a zveřejněno, má vliv na smlouvy, které na něm byly schválené. Jaké mohou být důsledky?

Veřejnost zasedání zastupitelstva, jeho řádné svolání, zveřejnění jeho konání na úřední desce spolu s programem, jsou podstatné náležitosti pro to, aby byly právní úkony schválené na tomto zastupitelstvu platné. Okolnosti svolání zasedání soudy zkoumají, jestliže je namítáno, že svolání neproběhlo řádně. Je proto vhodné, aby si obec pečlivě vedla evidenci o organizačních záležitostech svolání zastupitelstva a podobně jako u prodeje nemovitostí například na pozvánku uváděla, od kdy do kdy byla zveřejněna na úřední desce obce.

Kdyby zastupitelstvo nebylo svoláno řádně, kdyby nebylo veřejné, byly by právní úkony na něm přijaté prohlášeny za absolutně neplatné v případě, že by je někdo soudně napadl.

Jaká jsou práva občana vůči radnici?

Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo především volební (volit a být volen do orgánů obce) a dále hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Spolu se všemi, kdo mají na území obce nemovitost, může dále:

vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem (platí pravidlo, že ke každému bodu a vždy před aktem hlasování),

vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce (nelze toto právo omezit na písemné vyjádření a předem),

nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy (rozumějme fotokopie),

požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů (pravda je, že projednat znamená věcí se "nějak" zabývat, vyhověno být nemusí a projednání může být čistě formální - v tom případě, kdy zastupitelstvo jedná "nemoudře"),

podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů (podotýkám, že věc musí řešit k tomu oprávněný orgán, ať je to adresováno komukoliv, tento nadepsaný orgán by však s tím měl být seznámen, zejména je-li podnět adresován radě nebo zastupitelstvu).

Když obec ukládá pokutu, je něčím vázána, nebo může uložit pokutu jakou chce?

Při ukládání pokud je obec vázána pojmem "přiměřeně" - má se na mysli přiměřeně porušení a okolnostem. Záleží na jejím uvážení, ale měla by přihlížet k závažnosti, době trvání, okolnostem apod. Někdy i samo uložení pokuty může být nepřiměřené, jindy lze sáhnout po vyšší částce. Ani stát nemůže ukládat pokuty libovolně, v odvolacích řízeních jsou někdy pokuty snižovány pro nepřiměřenou přísnost. Pokuta by měla být přiměřenou sankcí, nikoli nepřiměřenou "šikanou".

DŮLEŽITÉ POJMY

Co je to veřejný zájem?12)

Pojem veřejný zájem, který se skloňuje v obcích častěji než kdekoli jinde, není nikde blíže specifikován, protože to ani není možné. Nejjednodušší je říci, že veřejný zájem končí tam, kde začíná zájem soukromý. Vždy s tím však nevystačíme.

Osobně bych posuzovala veřejný zájem v souvislosti s pojmem dobré mravy¹³⁾ - tento pojem komentáře charakterizují jako "pravidla morálního charakteru, která společnost v dané době a v dané kultuře akceptuje jako daná". V některých publikacích nalezneme přímo odkaz, že pojem veřejný zájem musí být vykládán v souladu s pojmem dobré mravy. Existují dále určitá pomocná kritéria, podle nichž lze zájem veřejný od zájmu soukromého odlišit:

1. Prospěch z realizace by měl mít větší počet neurčitých lidí než jen těch, které realizace omezuje či jinak poškozuje.

2. V případě, že jde o věc, která nějak zasáhne do života soukromé sféry lidí, musí jít o věc, kterou nelze nijak jinak realizovat (nemá jiné řešení a je nutná).

3. Nejde o věc, která zásadním způsobem mění místně obvyklé situace a byla uměle vyvolána (například radnice se rozhodne uprostřed města vybudovat nějakou stavbu, která se do něj nehodí, a to jen proto, že hodlá zanechat po sobě určitý "výtvor", a odvolává se na veřejný zájem).

4. Na povrch by neměl nezvykle vystupovat neobvyklý finanční profit úzké skupiny subjektů jako primární cíl.

5. Neměly by být zatajovány negativní dopady akce, respektive neměla by být o ní jednostranná informovanost.

6. Veřejnost zájmu by se neměla týkat jen subjektivního hodnocení, ale měla by být zřejmá objektivně, i třetím osobám.

V každém případě platí, že také obec podléhá platnému právu. Je-li něco v rozporu s dobrými mravy, jde o rozpor se zákonem, nepožívá toto jednání právní ochrany a nemůže být zájmem veřejným. V každém případě platí, že hranice mezi zájmem veřejným a soukromým není nepropustná. Je nutné vždy posuzovat tento problém z více úhlů a podle konkrétních okolností daného případu.

Co si máme představit pod pojmy obligatorní a fakultativní?

Obligatorní - když je něco povinné, obligatorní právní úprava například znamená, že se od ní nelze dohodou smluvních stran odchýlit.

Fakultativní - opak obligatorního. Znamená, že něco být "může", ale nemusí. Například fakultativní sociální dávky jsou ty, které mohou, ale nemusí být přiznány.

Jaké jsou rozdíly mezi fyzickou a právnickou osobou, pokud jde o smlouvy?

Osobou v právním smyslu je osoba fyzická, tj. člověk. Ten je nositel uceleného souboru právních způsobilostí a absolutních práv a svobod. České právo považuje za fyzickou osobu kteroukoli lidskou bytost bez ohledu na bližší specifikaci. Fyzickou osobou je tak i malé dítě, důchodce, cizí státní příslušník atd.

Právnická osoba je osoba odvozené povahy (umělý útvar), protože svou existenci odvozuje od různých hledisek osob fyzických. Zatímco fyzická osoba "vzniká" narozením, právnická ke svému vzniku potřebuje vždy určitý právní akt. Právnickými osobami jsou například obchodní společnosti, nadace, fondy a ostatní, a rovněž obce.

Je nutné z hlediska právního odlišovat například: fyzická osoba - Jan Novák a právnická osoba Jan Novák - s. r. o. Jde o dva různé subjekty, které nelze ztotožňovat.

Pro smlouvu je podstatné, s kým ji uzavírám. Chtějte proto živnostenský list, občanské průkazy, výpis z obchodního rejstříku. U právnických osob je důležité, aby smlouvu podepsala k tomu oprávněná osoba. Tuto oprávněnost si nechejte vždy prokázat. Do hlavičky smlouvy přesně vepište správné údaje druhé strany smlouvy. Pozor dále na to, že v případě manželů by měli smlouvu uzavírat oba, dotýká-li se jich obou.

Co znamenají pojmy relevantní a irelevantní?

Relevantní informace je informace podstatná pro danou věc. Relevantní skutečností mající vztah k věci je například informace o tom, že člen zastupitelstva je současně pracovníkem obce a nemůže funkci zastupitele vykonávat pro neslučitelnost. Irelevantní je v této souvislosti už informace, jakou práci dotyčný vlastně vykonává, protože to nemůže nic změnit na podstatě věci.

V návrhu smlouvy je napsáno, že jde o smlouvu inominátní. Co se tím rozumí?

Občanský a obchodní zákoník upravují základní typy smluv, které vznikají v občanskoprávních a obchodněprávních vztazích. Neupravují je však vyčerpávajícím způsobem - účastníci mohou uzavřít jakoukoli smlouvu, která neodporuje zákonu, přičemž název smlouvy si vytvoří sami. Pak jde o smlouvy inominátní, tj. nepojmenované. Příkladem může být smlouva o opravě a údržbě obecního rozhlasu, smlouva o spolupráci apod. Jsou to smlouvy, jejichž názvy si sami vymýšlíme, nebo prostě necháme v názvu právě tento pojem.

DOTACE A JEJICH ODVODY ZPĚT DO STÁTNÍHO ROZPOČTU

Může obci stát předepsat 100 % penále?

Takové penále předepisuje stát (prostřednictvím finančního úřadu) často, ale tato výše je protizákonná - to proto, že je proti dobrým mravům. Danou výši by ani stát v případě soudního sporu neobhájil. Obvyklá výše penále, aby byla obhajitelná, je dnes do zhruba 20 %.

Jak se bránit účinně rozhodnutím finančních úřadů o penále a vrácení dotace?

Obrana se odvíjí od konkrétního případu. Pokud jsou opravdu vážně porušené podmínky dotace (například byla vydána na něco jiného, dílo je výrazně menšího rozsahu apod.), musí se počítat s tím, že dotace nebo její část bude nutné opravdu vrátit. V případě bagatelních prohřešků (minoritní počet metrů kanalizace, o pár týdnů pozdější kolaudace, neposlání listiny s vyhodnocením včas apod.), je dobré se důsledně bránit. Šance na zrušení tohoto požadavku je vysoká.

Pozor na formu právní obrany - to, že obce často žádají úspěšně o prominutí ministerstva, je pozitivní, ale nikdy bych nepodcenila i souběžný právní proces - odvolání a v případě jeho zamítnutí podání správní žaloby. Na prominutí není právní nárok a promeškáním lhůty k odvolání se obec jednou provždy zbavuje možnosti bránit se až soudní cestou.

A ještě jedno upozornění - to, že je odvolání zamítnuto a je v textu uvedeno, že "proti tomuto rozhodnutí se již nelze odvolat", neznamená, že právní obrana končí - nastupuje zmíněná správní žaloba - o možnosti jejího podání vás však nikdo poučovat nebude, to musíte znát sami. Pozor tedy na běh lhůt. I prominutí spíše vyřídíte, bude-li ministerstvo vědět, že věc může skončit až u soudu, že nejste zcela bezmocní a na prominutí odkázáni.

Poznámky

¹⁾ § 41 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)

(1) Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.

²⁾ § 96 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení)

Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.

³⁾ V této souvislosti vždy připomínám zkušenost z jednání Poslanecké sněmovny - mandát též nelze nijak omezit, a je to "daň" demokracii. Zastupitelé nejsou méně než poslanci - jejich mandát je obdobný, pokud jde o podstatu.

⁴⁾ § 83 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

⁵⁾ § 11 zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník

Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

⁶⁾ § 104 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci.

⁷⁾ § 92 odst. 1 a 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

1. Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

2. Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.

⁸⁾ § 93 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

1. Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.

2. Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.

⁹⁾ Například § 37 odst. 1, občanský zákoník: Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

¹⁰⁾ § 158, trestní zákoník

Zneužívání pravomoci veřejného činitele

1. Veřejný činitel, který v úmyslu způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch

a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu,

b) překročí svou pravomoc, nebo

c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

2. Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,

b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti podniku nebo organizace, nebo

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

¹¹⁾ § 101 odst.1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.

¹²⁾ § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

¹³⁾ § 39, občanský zákoník

Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.