Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví podmínky, za kterých jsou informace poskytovány. Povinnosti ukládá také orgánům územní samosprávy. Do právního řádu se tak dostala norma zajišťující právo veřejnosti na...
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví podmínky, za kterých jsou informace poskytovány. Povinnosti ukládá také orgánům územní samosprávy.
Do právního řádu se tak dostala norma zajišťující právo veřejnosti na informace, které mají k dispozici orgány územní samosprávy. Tyto orgány jsou povinny zveřejnit základní informace týkající se jejich činnosti na veřejně přístupném místě. U obcí půjde asi nejčastěji o zveřejnění na úřední desce. Informace dle ustanovení § 5 odst. 1 zákona obsahuje mimo jiné důvod a způsob založení subjektu, organizační strukturu, základy správního řízení, přehled nejdůležitějších předpisů při rozhodování o žádostech občanů, sazebník úhrad za poskytování informací a také výroční zprávu o činnosti úřadu při poskytování informací.
Informace by měla rovněž obsahovat organizační strukturu úřadu, stručný popis hlavních úkolů úřadu nebo u strukturovaných úřadů popis činnosti jednotlivých útvarů a sdělení, kde lze informace získat a kdo je podá. Uvedená fakta může obec vydat třeba i formou brožury apod. Takto zveřejněné informace umožní veřejnosti získat základní znalosti, a nebude tak zatěžován aparát obecního úřadu, který bude moci odkazovat potencionální žadatele na věci již zveřejněné.
Zákon č. 106/1999 Sb. se použije tehdy, pokud poskytnutí informace není upraveno jiným právním předpisem. Tím je např. zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí nebo vyhláška č. 22/1997 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách.
Právo na získání informací je samozřejmě omezeno - nebudou podávány informace chránící utajované skutečnosti nebo obchodní tajemství.
Zde je však výjimka, neboť údaje o rozsahu a příjemci prostředků z obecních rozpočtů musí obec zveřejnit. Návrh rozpočtu a vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok musí být dle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o obcích vhodným způsobem zveřejněny nejméně 15 dnů před projednáním obecním zastupitelstvem, aby se k němu mohli občané obce vyjádřit.
Stejnou povinnost mají dobrovolné svazky obcí. Také záměry obce převést nemovitý majetek nebo jej pronajmout (s výjimkou pronájmu bytů) musí být v obci zveřejněny po dobu 30 dnů před projednáním v obecních orgánech. K informacím se občané dostávají také na zasedáních zastupitelstev.
Obce mohou o své vůli omezit přístup ke svým vnitřním předpisům a pokynům, které nezavazují nikoho mimo obecní úřad (bezpečnostní řád, pracovní řád apod.). Obecně by mělo platit, že omezení přístupu k informacím je třeba minimalizovat. Jako žádost o informaci ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. nelze posuzovat žádosti o výklad zákonů a právní pomoc. Dle ustanovení 13 zákona č. 309/1999 Sb. jsou obce povinny v úředních hodinách umožnit každému, kdo o to požádá, nahlížení do Sbírky zákonů a do Sbírky mezinárodních smluv.
O zahájení správního řízení lze podávat informace, přičemž o průběhu řízení lze podávat jen obecné údaje o procesních úkonech. O výsledku správního řízení je možné informovat žadatele s výjimkou těch údajů, které zákon uvádí v ustanoveních § 7, 8, 9 odst. 1, popřípadě v § 11. Pro úplnost je třeba uvést, že dle ust. § 23 zákona o správním řízení mají právo nahlížet do spisů pouze účastníci řízení nebo jejich zástupci. Jiným osobám může být umožněno nahlédnutí do spisu pouze tehdy, prokáží-li odůvodněnost svého požadavku - i tehdy může být toto právo omezeno případně jen na část spisu.
JAROSLAV VESELÝ
