Jak vyplývá z § 109 odst. 3 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obecní úřad vykonává působnost jak v oblasti samostatné působnosti obce (samosprávy), tak rovněž v oblasti přenesené působnosti obce (státní správy delegované zákonem nebo na základě...
Jak vyplývá z § 109 odst. 3 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, obecní úřad vykonává působnost jak v oblasti samostatné působnosti obce (samosprávy), tak rovněž v oblasti přenesené působnosti obce (státní správy delegované zákonem nebo na základě zákona na obec). V prvním díle se budeme věnovat pravomoci obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti obce.
OKRUH PLNĚNÝCH ÚKOLŮ
Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce /§ 109 odst. 3 písm. a) bod 1 obecního zřízení/. Okruh jednotlivých úkolů v samostatné působnosti, které může uložit zastupitelstvo nebo rada obecnímu úřadu, je velmi rozsáhlý, a proto není jednoduché podat jejich bližší charakteristiku. Úkoly, které může zastupitelstvo nebo rada uložit obecnímu úřadu, mohou vyplývat např. z jejich vyhrazených pravomocí uvedených v § 84, 85 a § 102 odst. 2 obecního zřízení. Rozhodne-li volený orgán samosprávy o příslušné záležitosti v samostatné působnosti, bude následně na obecním úřadu, aby fakticky splnil příslušné »rozhodnutí«.
Například zastupitelstvo obce schválí prodej nemovitosti obce, avšak samotné vypracování příslušné kupní smlouvy včetně souvisejících záležitostí (např. zpracování návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí) bude na obecním úřadu. Obecní úřad pochopitelně při plnění jednotlivých úkolů nesmí překročit meze, které vyplývají z daného úkolu (bude tak nesprávný postup, pokud např. zastupitelstvo schválí prodej nemovitosti za určitou cenu, ale obecní úřad v návrhu vypracovávané písemné smlouvy uvede cenu vyšší, a to s ohledem na reálné místní ceny nemovitostí). Volený orgán obce tedy činí rozhodnutí a obecní úřad pouze naplňuje jeho vůli po technické (realizační) stránce.
Při výkladu dané kompetence lze také poukázat např. na § 93 odst. 1 obecního zřízení, podle něhož obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Obecní úřad samozřejmě není takový orgán obce, který by »rozhodoval« o »místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce«, ale technicky zabezpečuje v rámci samostatné působnosti obce uvedenou informační povinnost ve vztahu k veřejnosti (zasedání zastupitelstva svolává podle § 92 odst. 1 starosta, přičemž program zasedání zastupitelstva je věcí především rady obce na základě § 102 odst. 1).
POMOC VÝBORŮM A KOMISÍM
V oblasti samostatné působnosti pomáhá obecní úřad výborům zastupitelstva obce a komisím rady obce v jejich činnosti /§ 109 odst. 3 písm. a) bod 2 obecního zřízení/.
Pomoc obecního úřadu uvedeným orgánům spočívá ve vytvoření vhodných podmínek pro jejich zákonem přepokládanou činnost. Půjde tak např. o zajištění vhodných jednacích prostor, kancelářských a jiných obdobných potřeb.
Obecní úřad může také »přidělit« své zaměstnance k těmto orgánům a ti tak budou zastávat pozici jakéhosi »stálého tajemníka« organizačně zajišťujícího chod výborů a komisí (pochopitelně zde nejde o žádné členství uvedených zaměstnanců obce v daných orgánech). V této souvislosti je vhodné doplnit, že výbory zastupitelstva ani komise rady nemohou obecnímu úřadu ukládat úkoly. Pokud výbory nebo komise něco po obecním úřadu požadují, musejí se obrátit na zastupitelstvo nebo radu, které mohou požadovaný úkol obecnímu úřadu uložit.
Roli obecního úřadu při plnění uvedených úkolů v samostatné působnosti lze charakterizovat jako určitý »servis« poskytovaný voleným orgánům obecní samosprávy.
DALŠÍ PRAVOMOCI
Činnost obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti se však nevyčerpává úkoly uvedenými v § 109 odst. 3 písm. a) obecního zřízení, byť je třeba upozornit, že obecní úřad vykonává především přenesenou působnost. Další působnost obecního úřadu v oblasti obecní samosprávy vyplývá především z obecního zřízení. Podle § 31 odst. 5 obecního zřízení »rozhoduje« obecní úřad o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena (nejde ale o žádné rozhodování ve smyslu § 9 a § 67 odst. 1 správního řádu, ale o úkony obecního úřadu podle části čtvrté správního řádu). V souladu s § 32 odst. 1 obecního zřízení určuje obecní úřad barvu a provedení čísel (popisných, orientačních a evidenčních), kterými má být budova označena (opět jde o kompetenci obecního úřadu v samostatné působnosti).
Obecní úřad může v samostatné působnosti obce ukládat pokuty za správní delikty vymezené v § 58 obecního zřízení anebo rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, jestliže mu však obě tyto pravomoci - které jsou jinak vyhrazeny radě obce - byly radou obce svěřeny /§ 102 odst. 2 písm. k) a m) obecního zřízení/.
Obecní úřad dále může rozhodovat o uzavírání dalších smluv (jde však vždy o smlouvy »obce« a nikoliv o smlouvy »obecního úřadu«) či o jiných záležitostech v samostatné působnosti, pokud mu rada obce toto rozhodování svěřila, což vyplývá z § 102 odst. 3 obecního zřízení (rada obce však pochopitelně nemůže svěřit obecnímu úřadu takové pravomoci, které jsou jí nebo zastupitelstvu obce vyhrazeny, nestanoví-li zákon jinak - viz uvedené výjimky).
Novela obecního zřízení č. 477/2008 Sb. s účinností od 1. 4. 2009 vložila do § 109 odst. 3 písm. a) nový bod 3. Podle něho obecní úřad v oblasti samostatné působnosti rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem (poznámka pod čarou č. 34b v této souvislosti odkazuje například na § 22 odst. 7 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb., podle kterého o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti u obce obecní úřad).
Kompetenci obecního úřadu v oblasti samostatné působnosti zakotvuje zákon číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Podle § 3 odst. 2 vykonávají na úseku sociálního zabezpečení působnost též obecní úřady, přičemž podle § 10 uvedeného zákona obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění. Obecní úřad má povinnost dohlížet, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené povinnosti. A pokud neplní zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne obecní úřad o ustanovení jiného příjemce (o tom, že v daném případě jde o samostatnou působnost obecního úřadu a nikoliv přenesenou působnost, vyplývá z § 123f zákona č. 582/1991 Sb., který výkon přenesené působnosti podle tohoto zákona svěřuje pouze obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností).
Radnice v Lomnici nad Popelkou.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
prosím o sdělení, jaké pravomoci má starosta obce v případě stížnosti na neustálý hluk sousedů.
Soused pronajímá již několik let chalupu určenou k trvalému bydlení (má ji napsanou na dceru, ale nikdo tam nebydlí, pouze pronájem). Přes sezonu obsazena bez přestávky, mimo sezonu víkendy cca 20 - 30 lidí, někdy více, spí na zahradě, opíjí se atd. Hluk i přes den.
Vzhledem k této situaci nemůžeme využívat náš pozemek (máme zde trvalé bydlení), hodnota nemovitosti klesla, nelze prakticky prodat. Naše stížnosti na úřadě, volání policie , stavební ani jiný úřad nepomohl. Předem vám děkuji za odpověď a stále doufám, že snad někdo pomůže....