01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pravomoci rady obce

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje pravomoci rady obce v § 102. Dominantní role rady obce (dále také rady) spočívá ve výkonu pravomocí v oblasti samostatné působnosti, což vyplývá z obecného postavení rady obce, která je výkonným orgánem obce...

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, upravuje pravomoci rady obce v § 102. Dominantní role rady obce (dále také rady) spočívá ve výkonu pravomocí v oblasti samostatné působnosti, což vyplývá z obecného postavení rady obce, která je výkonným orgánem obce právě v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá »nejvyššímu« samosprávnému orgánu obce, kterým je zastupitelstvo obce (dále také zastupitelstvo). V oblasti přenesené působnosti přísluší radě rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon (tj. buď přímo obecní zřízení, anebo jiný zákon).

Ustanovení § 102 upravuje v pěti odstavcích následující záležitosti:

odst. 1 - pravomoc rady obce připravovat návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečovat plnění jím přijatých usnesení,

odst. 2 - vyhrazené pravomoci rady obce,

odst. 3 - »zbytkové« pravomoci rady obce,

odst. 4 - výkon pravomocí rady obce v obcích, kde se rada obce nevolí,

odst. 5 - vykonávání pravomoci rady obce v případě, je-li odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce.

Příprava návrhů pro jednání zastupitelstva

Podle § 102 odst. 1 připravuje rada návrhy pro jednání zastupitelstva. Tato pravomoc souvisí s informační povinností obecního úřadu uvedenou v § 93 odst. 1 obecního zřízení, podle něhož obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce (informaci obecní úřad vyvěsí na své úřední desce alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým). Dalším souvisejícím ustanovením je § 94 odst. 1, podle kterého právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce má - vedle členů zastupitelstva a jeho výborů - rovněž rada obce.

Zabezpečování plnění přijatých usnesení zastupitelstva

Na základě § 102 odst. 1 zabezpečuje rada obce plnění usnesení přijatých zastupitelstvem obce. Uvedená pravomoc vyplývá z toho, že rada je v souladu s § 99 odst. 1 obecního zřízení výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti. Pokud by zvláštní zákon výjimečně stanovil působnost zastupitelstva v přenesené působnosti obce, nemohla by rada obce s ohledem na čl. 105 Ústavy ČR (»Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.«) případné usnesení zastupitelstva v přenesené působnosti zabezpečit bez výslovné zákonné opory.

Z použitého pojmu »zabezpečuje« lze dovodit, že rada má v zásadě na výběr, zda usnesení přijatá zastupitelstvem bude plnit sama, anebo »zabezpečí« jejich plnění v závislosti na povaze věci buď prostřednictvím například jiného orgánu obce nebo organizační složky obce či příspěvkové organizace obce. Zpravidla bude usnesení zastupitelstva fakticky plnit obecní úřad, který podle § 109 odst. 3 písm. a) bod 1. obecního zřízení v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce.

Vyhrazené pravomoci rady

Ustanovení § 102 odst. 2 uvádí poměrně velké množství vyhrazených pravomocí rady obce, které lze s jistou mírou zjednodušení členit do následujících skupin:

ekonomické pravomoci (zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu; provádění rozpočtových opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem; rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce - tuto působnost může rada svěřit obecnímu úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti),

pravomoci vůči některým »obecním« subjektům (plnění úkolů zakladatele nebo zřizovatele vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu; rozhodování ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti; stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v organizačních složkách obce),

normotvorná pravomoc (vydávání nařízení obce; v obci, kde se nevolí rada obce, disponuje touto pravomocí zastupitelstvo obce - § 102 odst. 4),

organizační pravomoci ve vztahu k obecnímu úřadu (stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizování a zrušování odborů a oddělení obecního úřadu; na návrh tajemníka obecního úřadu jmenování a odvolání vedoucích odborů obecního úřadu v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků; kontrolování plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce; stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu; schvalování organizačního řádu obecního úřadu),

organizační pravomoci ve vztahu ke komisím rady obce (zřizování a zrušování komisí rady podle potřeby; jmenování a odvolávání z funkce jejich předsedy a členy),

řízení o správních deliktech ve věcech samostatné působnosti obce podle § 58 obecního zřízení (tuto působnost může rada svěřit obecnímu úřadu zcela nebo zčásti),

pravomoc stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic (zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním) a stížností (ustanovení § 175 správního řádu upravuje vyřizování pouze takových stížností, na které dopadá působnost správního řádu ve smyslu jeho § 1 odst. 1),

pravomoc plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem (jakákoliv pravomoc svěřená zvláštním zákonem radě obce se tak stává pravomocí jí vyhrazenou),

»ostatní« pravomoci (projednávání a řešení návrhů, připomínek a podnětů předložených radě členy zastupitelstva nebo komisemi rady; přezkoumávání na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi rady). V souladu s větou druhou § 102 odst. 3 nemůže rada svěřit starostovi či obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle § 102 odst. 2, neboť jde o vyhrazené pravomoci rady obce; toto pravidlo má však dvě výjimky, kdy tak rada může svěřit zcela nebo zčásti obecnímu úřadu (nikoliv starostovi) vyhrazené pravomoci rady:

řízení o správních deliktech ve věcech samostatné působnosti obce podle § 58 obecního zřízení,

rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce (tuto pravomoc může rada obce svěřit rovněž příspěvkové organizaci obce).

»Zbytkové« pravomoci rady

Na základě § 102 odst. 3 zabezpečuje rada rozhodování ostatních (nevyhrazených) záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je nevyhradilo. Jde o tzv. zbytkovou kompetenční klauzuli v oblasti samostatné působnosti obce, z čehož vyplývá, že záležitosti spadající do samostatné působnosti obce, které nejsou vyhrazeny zastupitelstvu (§ 84 a § 85 obecního zřízení) a ani nejsou uvedeny v § 102 odst. 2 (vyhrazená pravomoc rady obce), jsou v pravomoci rady, pokud si je však zastupitelstvo nevyhradí anebo je rada obce nesvěří (zcela nebo zčásti) starostovi nebo obecnímu úřadu. Rada nemůže delegovat své nevyhrazené pravomoci na komise rady obce, neboť tyto nejsou orgánem obce.

Výkon pravomocí v obci, kde se rada nevolí

Podle § 99 odst. 2 obecního zřízení platí, že v obci, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak. Zákon »jinak« stanoví v § 102 odst. 4, podle něhož v obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (dle § 99 odst. 2), je zastupitelstvu vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v § 102 odst. 2 písm. c), d), f), j) a l), tj. ve věcech, které spadají do vyhrazené pravomoci rady obce. Zákonodárce tak v uvedených pěti případech stanovil, že dané záležitosti mají být rozhodovány kolektivním orgánem obce (zastupitelstvem) a nikoliv jednou osobou (starostou).

Odvolání rady a výkon pravomocí

Ustanovení § 102 odst. 5 stanoví pravidlo ohledně výkonu pravomocí rady obce v případě jejího odvolání. Je-li rada odvolána jako celek (všichni členové rady) a není-li současně zvolena nová, vykonává dosavadní rada svou pravomoc až do zvolení nové rady obce. Zákon výslovně neřeší situaci, kdy budou odvoláni všichni členové rady a následně bude zvoleno jen několik členů nové rady. Pokud se nepodaří zvolit např. jednoho či dva členy nové rady a zbývající počet členů bude činit alespoň 5 (viz min. počet členů rady stanovený v § 99 odst. 3), lze zřejmě takovou (neúplnou) radu považovat za »novou« radu obce, která by měla podle § 102 odst. 5 vykonávat svoji pravomoc.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down