Pravomoci starosty obce

Starosta obce disponuje pravomocemi, které jsou upraveny zejména v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jeho další pravomoci jsou zakotveny ve zvláštních zákonech. V tomto příspěvku se budu věnovat pouze pravomocem starosty, které vyplývají z obecního...

Starosta obce disponuje pravomocemi, které jsou upraveny zejména v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jeho další pravomoci jsou zakotveny ve zvláštních zákonech. V tomto příspěvku se budu věnovat pouze pravomocem starosty, které vyplývají z obecního zřízení a jsou společné starostům (primátorům statutárních měst) všech obcí bez ohledu na to, zda se v obci volí či nevolí rada obce (jedinou výjimkou z uvedeného bude zmínka o sistační pravomoci starosty podle § 105 obecního zřízení, která se může uplatnit pouze v obci, kde je zvolena rada obce). Pravomocemi starosty v obcích, kde se nevolí rada a její pravomoci tak (s několika výjimkami) v těchto obcích vykonává starosta, se již rámcově zabýval článek v Moderní obci v č. 10/2011, str. 60.

PERSONÁLNÍ PRAVOMOCI

Podle § 103 odst. 3 obecního zřízení starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu (dále také tajemník) v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka neplatné. Obdobné pravidlo platí v případě územně členěného statutárního města, kde tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné (§ 140 odst. 3 obecního zřízení). Zákonem požadovaný souhlas ředitele krajského úřadu ke jmenování či odvolání tajemníka má - s ohledem na to, že jde o zásah do výkonu samosprávy - povahu rozhodnutí vydávaného ve správním řízení podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.), přičemž proti tomuto rozhodnutí lze brojit opravnými prostředky (s výjimkou přezkumného řízení, neboť podle § 94 odst. 2 správního řádu není přezkumné řízení přípustné, jestliže byl rozhodnutím účastníkovi udělen souhlas k pracovněprávnímu úkonu). Tajemník je vedoucím úřadu ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 312/2002 Sb., pročež pro jeho jmenování i odvolání starostou musí být splněny zákonem stanovené podmínky (viz § 5 a § 12 zákona č. 312/2002 Sb.).

Starosta podle § 103 odst. 4 písm. b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce. Avšak § 103 odst. 4 písm. b) není v kontextu s § 110 odst. 4 písm. d) obecního zřízení zcela přesný, neboť podle § 110 odst. 4 písm. d) tajemník plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů (jen) vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu. Je-li tedy v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, plní tajemník úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele jen vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu (u ostatních zaměstnanců obce plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele starosta). Není-li v obci tajemník, plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči všem zaměstnancům obce (bez ohledu na jejich zařazení) starosta.

Na základě § 103 odst. 4 písm. i) starosta plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Zatímco popisovaná kompetence vůči tajemníkovi obecního úřadu je jen logickým důsledkem toho, že tajemníka jmenuje a odvolává právě starosta (§ 110 odst. 2 tajemník navíc odpovídá za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi), v případě plnění obdobných úkolů jako statutárního orgánu zaměstnavatele vůči uvolněným členům zastupitelstva je dané ustanovení poněkud problematické, neboť členové zastupitelstva nejsou (na rozdíl od tajemníka) v pracovněprávním poměru vůči obci, a proto je nutno toto pravidlo vnímat pouze jako »organizační opatření« (starosta např. nebude určovat nástup dovolené uvolněným členům zastupitelstva podle § 79 obecního zřízení, neboť není jejich nadřízeným).

VÝKON PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI

Starosta podle § 103 odst. 4 písm. f) obecního zřízení zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu. Starosta může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech /§ 103 odst. 4 písm. c) obecního zřízení/; v daném případě se z komise stává výkonný orgán obce (§ 122 odst. 2 ve spojení s § 5 odst. 3 obecního zřízení). V souladu s § 106 odst. 1 obecního zřízení starosta v případech stanovených zvláštními zákony zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy.

SISTAČNÍ PRAVOMOC STAROSTY

Na základě § 105 starosta pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5). Podle § 105 má tedy starosta pravomoc pozastavit (sistovat) výkon jakéhokoliv usnesení rady obce (zřejmě jen v samostatné působnosti obce), dojde-li starosta k závěru, že dané usnesení rady je z různých důvodů nesprávné. Nesprávnost usnesení rady obce může spočívat nejen v jeho nezákonnosti, ale může jít i o věcnou nesprávnost (např. podle názoru starosty je usnesení rady pro obec nevýhodné z ekonomického pohledu).

Z hlediska postupu při sistaci usnesení rady obce nestanoví obecní zřízení podrobnější pravidla. S ohledem na § 101 odst. 3, který upravuje písemnou podobu zápisu rady (jehož součástí jsou i přijatá usnesení rady), je žádoucí, aby i sistační akt starosty byl písemný. Navíc není ani vyloučeno, že by starosta mohl sistovat pouze část usnesení rady (záleží na konkrétní podobě usnesení), a proto se jeví jako vhodnější písemná forma sistace. Na pozastavení výkonu usnesení rady obce starostou se nevztahuje správní řád, neboť podle § 1 odst. 3 správního řádu se správní řád mj. nepoužije na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti.

Poté co starosta sistoval usnesení rady, je povinen toto usnesení předložit k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Zastupitelstvo nemůže zrušit jakékoliv usnesení rady obce, ale jen takové, které bylo postupem podle § 105 obecního zřízení sistováno starostou a jím na zasedání zastupitelstva obce rovněž předloženo.

»OSTATNÍ« PRAVOMOCI PODLE OBECNÍHO ZŘÍZENÍ

Podle § 103 odst. 4 písm. a) starosta odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. V souladu s § 42 je povinností obce požádat o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok krajský úřad, anebo zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Přezkoumání hospodaření obce upravuje zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Starosta může /§ 103 odst. 4 písm. d)/ požadovat po Policii ČR spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. S účinností od 1. 1. 2009 spolupráci Policie ČR s obcemi upravuje § 16 zákona číslo 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

Za informování veřejnosti o činnosti obce odpovídá starosta /§ 103 odst. 4 písm. e)/, který též rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce /§ 103 odst. 4 písm. g)/.

Starosta podle § 103 odst. 4 písm. h) plní další úkoly stanovené obecním zřízením a zvláštními zákony.

Mezi úkoly stanovené obecním zřízením lze řadit podepisování různých dokumentů obce, přičemž obecní zřízení v této oblasti výslovně zmiňuje podepisování právních předpisů obce (§ 104 odst. 2), zápisů zastupitelstva (§ 95 odst. 1) a rady obce (§ 101 odst. 3). Dále starosta svolává a řídí zasedání zastupitelstva (§ 92 odst. 1).

Ze zvláštních zákonů mu náležejí například úkoly stanovené jednotlivými volebními zákony (starosta je volebním orgánem) či řízení obecní policie (§ 3 odst. 1 zákona číslo 553/1991 Sb., o obecní policii).

JAN BŘEŇ

právník