Základní normu určující podobu příštích krajů již schválila Poslanecká sněmovna. Jedná se o změny kompetencí všech úřadů, zejména o přenos výkonu různých prací z ústředních orgánů na kraje. V dalších případech je omezena činnost okresů v souvislosti s jejich zánikem k 1. lednu 2003. Nově schválený...
Základní normu určující podobu příštích krajů již schválila Poslanecká sněmovna. Jedná se o změny kompetencí všech úřadů, zejména o přenos výkonu různých prací z ústředních orgánů na kraje.
V dalších případech je omezena činnost okresů v souvislosti s jejich zánikem k 1. lednu 2003. Nově schválený předpis představuje změny 61 zákonů, které provádějí základní principy reformy, tj. přiblížení veřejné správy občanovi a posílení regionálních vlivů na rozhodování státu.
To je dáno například tím, že ministerstva budou muset všechny důležité kroky konzultovat s kraji, přičemž často jsou i vázána na jejich souhlas. Přijaté změny upravují také postup pro odvolání se ke krajským úřadům proti výnosům obcí a okresů. Nebude-li se tedy někomu předpis či rozhodnutí nižších orgánů zdát vhodné, může se obrátit na kraj. Novely desítek zákonů také upravují vztahy mezi ústředními orgány, kraji a obcemi či okresy. Vycházejí z toho, že na svém území rozhodují obce, na větším potom kraje.
Postavení okresních úřadů (OkÚ) bylo oslabeno předáním mnoha kompetencí (v oblasti zemědělství, rybářství, myslivosti a vodního hospodářství) na regionální úřady.
Zároveň byly přijaty zásady kontroly všech složek veřejné správy s tím, že na území kraje ji vykonává většinou krajský úřad. Ten je kontrolován pouze ministerstvy, ale ne Nejvyšším kontrolním úřadem.
Největší změny se dotknou rezortu školství. Kraj od ministerstva převezme starost o základní a střední školství včetně učňovského a mateřských škol. Zároveň budou zrušeny školské úřady a okresní školské rady, jejichž pravomoci přejdou pod krajský úřad. Ministerstvo si však zachová silný vliv, protože bude určovat nejen strukturu a výši příspěvků pro jednotlivé školy, ale zároveň bude schvalovat jmenování vedoucího odboru školství na krajském i okresním úřadě.
Výrazná bude role krajů v dopravě a stavebnictví. Budou se starat o silnice druhé a třetí třídy, výkon státní správy by však mohl zajišťovat i u silnic první třídy, jejichž vlastníkem zůstane stát. Přitom budou určovat rozsah dopravní obslužnosti a spolupodílet se na sestavování jízdních řádů drah. Novela stavebního zákona přiznává krajům právo pořizovat a schvalovat územní plány, jejichž rozsah překročí území jedné obce. Mimoto bude kraj účastníkem stavebního řízení, a tím bude dále ovlivňovat výstavbu.
Od nového roku se budou kraje starat i o zdravotnická zařízení a sociální ústavy a v jejich kompetenci bude také správa sociálního zabezpečení.
Další změna se týká působnosti finančních ředitelství. Protože na to nejsou v této fázi peníze, zůstává osm ředitelství jako dnes s tím, že jejich působnost se rozšiřuje tak, aby byl celý nový kraj v rámci působnosti jednoho ředitelství. Například pod brněnské finanční ředitelství by nyní měl spadat kraj Brněnský, Jihlavský a Zlínský. Stejná situace má být u katastrálních a zeměměřičských úřadů.
Většinu pravomocí si oproti původní představě vlády zachovalo Ministerstvo kultury, pod něž budou nadále spadat památkové ústavy, národní kulturní památky a okresní muzea a galerie. Ty budou pod pravomoc krajů převedeny spolu s okresními nemocnicemi až po zrušení OkÚ v roce 2003. V oblasti životního prostředí budou kraje vypracovávat koncepce jeho ochrany, posuzovat vlivy na životní prostředí a řídit odpadové hospodářství.
- len -
Kompetence kraje
[*] Vlastní majetek a samostatně s ním hospodaří.
[*] Provádí státní správu.
[*] Vydává své předpisy v souladu se zmocněními, vyplývajícími ze zákona.
[*] Ukládá pokuty, které jsou jeho příjmem.
[*] Předkládá návrhy zákonů Sněmovně či Ústavnímu soudu.
[*] Schvaluje plány územního rozvoje.
[*] Stanoví rozsah dopravní obslužnosti a stará se o silnice 2. a 3. třídy.
[*] Rozhoduje o školství, zdravotnictví a sociálních otázkách na svém území.
