Počínaje 1. lednem 2009 se Česká republika stala na půl roku předsednickou zemí v Radě Evropské unie. Své úlohy se však v podstatě ujala již vloni v červenci, kdy jsme se díky společnému francouzsko - česko - švédskému předsednickému programu stali na osmnáct měsíců přímo zodpovědnými za vedení...
Počínaje 1. lednem 2009 se Česká republika stala na půl roku předsednickou zemí v Radě Evropské unie. Své úlohy se však v podstatě ujala již vloni v červenci, kdy jsme se díky společnému francouzsko - česko - švédskému předsednickému programu stali na osmnáct měsíců přímo zodpovědnými za vedení debaty o budoucím směřování unie, mimo jiné i v oblasti budoucí kohezní politiky. Musím říci, že v Evropském parlamentu, po určitém rozčarování z Francouzů, všichni netrpělivě očekávají, jak se nám podaří zhmotnit motto českého předsednictví Evropa bez bariér. Odstraňování a zjednodušování pravidel je tématem, které zde má velkou podporu. Naše předsednictví tak má možnost ukázat moderní a odvážnou tvář České republiky.
Budoucnost politiky soudržnosti je pro naše města nesmírně důležitá, a proto je nutné prosadit v rámci Společenství určité změny. V prvé řadě je však třeba o možných změnách a naší národní pozici k budoucnosti kohezní politiky po roce 2013 začít intenzivně diskutovat.
Základním cílem je maximalizovat objem finančních prostředků, které získáme s ohledem na to, kolik odvedeme do společného rozpočtu. V budoucím období je každopádně zapotřebí posílit víceúrovňové řízení při rozhodování o evropských fondech. Role evropských orgánů by měla být čistě strategická nikoliv operativní.
Jako zpravodaj Výboru pro regionální rozvoj v Evropském parlamentu připravuji dokument k úloze měst v politice soudržnosti. V Evropské unii města vytvářejí 70-80 % produktu a více než 80 % Evropanů žije ve městech. Je proto logické, že se pozornost politiky soudržnosti obrací na tyto "motory rozvoje", na městské celky. Jako jedna z priorit strukturální politiky se jasně profiluje městská dimenze.
Tento rozvoj s sebou ale nese i negativní stránky. V městských aglomeracích se ve velké míře soustřeďují problémy hospodářské, environmentální, ale i sociální povahy. Pro jejich řešení je nutné zajistit dostatečné množství finančních prostředků. Jedna z možností je posilování úvěrového principu namísto stávajícího principu dotačního. Tato systémová změna politiky soudržnosti začala již v tomto období zavedením finančního instrumentu Jessica, v podstatě garančního revolvingového fondu s dotovanými úroky. Je však pravda, že tato možnost nebyla v zásadě využita.
Tento mechanismus má velký potenciál v mnoha ohledech. Při tlaku zejména čistých plátců na snižování zdrojů by bylo v dlouhodobém horizontu více dostupných prostředků, neboť revolving předpokládá opakované užití zdrojů. Koneční příjemci by si vždy důkladně rozmysleli, zda je skutečně efektivní projekty uskutečnit, neboť by museli prostředky vracet. Menší municipality, které se potýkají s problémy při hledání kapitálu na investice a rozvoj, by získaly přístup ke zdrojům. Současně by však nebyly zatíženy drahými úroky standardními na finančních trzích. To je podle mého názoru naším národním zájmem. Zda se nám je podaří obhájit, uvidíme také v rámci českého předsednictví v první polovině letošního roku.
Ing. OLDŘICH VLASÁK
poslanec Evropského parlamentu
předseda Svazu měst a obcí ČR
