Město je zřizovatelem příspěvkové organizace. Jak má postupovat v případě, kdy má záměr přeměnit tuto příspěvkovou organizaci na společnost s ručením omezeným, ve které by bylo jediným společníkem? Bude se ohledně pronájmu...
Město je zřizovatelem příspěvkové organizace. Jak má postupovat v případě, kdy má záměr přeměnit tuto příspěvkovou organizaci na společnost s ručením omezeným, ve které by bylo jediným společníkem? Bude se ohledně pronájmu či vkladu obecních nemovitostí do této obchodní společnosti postupovat též podle § 39 zákona o obcích?
Problematika příspěvkových organizací územních samosprávných celků je upravena v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb. upravuje vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace. Tento zákon však neupravuje možnost změny právní formy příspěvkové organizace na obchodní společnost. I když vhledem k ústavně zakotvené zásadě, že "každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon nezakazuje" (čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), která se vztahuje i na činnost obcí při zřizování či zakládání právnických osob, by bylo možné dovodit, že obec může "transformovat" svoji příspěvkovou organizaci na obchodní společnost. S ohledem na zmiňovanou neexistenci příslušné pozitivní právní úpravy je podle mého názoru jedinou možností, že obec přistoupí ke zrušení stávající příspěvkové organizace a založí novou obchodní společnost.
Rozhodne-li zřizovatel (tj. obec) o zrušení příspěvkové organizace, přecházejí dnem uvedeným v jeho rozhodnutí o zrušení její práva a závazky na zřizovatele (viz poslední věta § 27 odst. 3 zákona číslo 250/2000 Sb.). Jak zrušení příspěvkové organizace, tak založení obchodní společnosti, či otázka peněžitých nebo nepeněžitých vkladů obce do obchodních společností jsou vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce /viz § 84 odst. 2 písm. e) a písm. f) a § 85 písm. e) zákona o obcích/; bez schválení zastupitelstvem obce jsou předmětné právní úkony od počátku neplatné (viz § 41 odst. 2 zákona o obcích).
V souvislosti s možným pronájmem nemovitých věcí obce obchodní společnosti (nebude-li tento majetek do ní vložen) upozorňuji na ustanovení § 39 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení bude vždy povinností obce zveřejnit zákonem stanoveným způsobem záměr o tomto dispozičním úkonu. Výjimka z tohoto pravidla upravená na konci odstavce třetího cit. ustanovení zákona o obcích, kdy není dána povinnost zveřejnit záměr obce, pokud jde o pronájem (nebo výpůjčku) právnické osobě zřízené obcí, se vztahuje jen na příspěvkové organizace obce (popř. na školské právnické osoby zřízené obcí) a nikoliv na obchodní společnosti, které se zakládají (nikoliv zřizují).
Na vklad nemovitého majetku obce do obchodní společnosti se podle mého názoru nevztahuje § 39 odst. 1 zákona o obcích, neboť toto ustanovení dopadá na záměry převodů nemovitých věcí z vlastnictví obce do vlastnictví subjektů odlišných od obce, kdy "konečné" majetkoprávní úkony (schválené zastupitelstvem obce) se uskutečňují zásadně buď kupní či směnnou smlouvou (tj. úplatné převody nemovitostí) anebo smlouvou darovací (tj. bezúplatné převody nemovitostí). Přestože i vkladem nemovitého majetku obce do obchodní společnosti dochází k převodu vlastnického práva, kdy se majetek obce stává majetkem příslušné obchodní společnosti, jedná se v daném případě o specifický bezúplatný převod věcí, který není darováním ve smyslu § 628 a násl. občanského zákoníku.
Obci i nadále zůstává možnost s takovou majetkovou účastí v obchodní společnosti nakládat, popř. mít z ní případné výtěžky. I z vymezení pojmu "vkladu společníka" do obchodní společnosti (viz § 59 odst. 1 obchodního zákoníku, podle kterého se vkladem společníka rozumí souhrn peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot, které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti) je zjevné, že se jedná o zvláštní způsob bezúplatného převodu věcí. Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích tedy na problematiku nepeněžních vkladů (tj. např. nemovitostí) do obchodních společností nedopadá a obec v těchto případech podle něj postupovat nebude.
Založení, vznik, majetkové záležitosti a další související otázky spojené se společností s ručením omezeným jsou předmětem úpravy obchodního zákoníku (viz například § 56 až 75b a § 105 až 153e obchodního zákoníku atd.).
Mgr.Jan Břeň
