Nová evropská norma ČSN EN 14383 "Prevence kriminality - Plánování městské výstavby a navrhování budov" mj. požaduje, aby uliční (městský) mobiliář byl konstruován a rozmisťován tak, aby případným pachatelům trestné činnosti jejich počínání co nejvíce ztížil.
Kriminologické výzkumy jednoznačně prokazují, že kriminalitu ovlivňuje kombinace fyzických, sociálních, situačních a ekonomických faktorů, které umožňují vznik nejrůznějších patologií. Kriminalita se převážně koncentruje do měst a větších obcí a tam zejména do anonymních míst. Občané jsou ohrožováni majetkovou kriminalitou, vzrůstá počet loupeží a bují vandalizmus, výtržnictví a trestná činnost spojená s drogami či jinými závislostmi. Zvyšuje se samoúčelná brutalita a bezohlednost pachatelů a vzrůstá i objem tzv. pouliční kriminality - páchané na veřejně přístupných místech.
Proto je nezbytné - a praktické zkušenosti obcí to potvrzují, vytvořit komisi obce pro prevenci kriminality a zřídit pracovní místo manažera prevence kriminality, který bude připravovat preventivní sociální, situační a informační projekty, snižující kriminalitu v té které obci.
LOKALITA, K NÍŽ OBČANÉ MAJÍ DOBRÝ VZTAH, BÝVÁ BEZPEČNĚJŠÍ
Manažer prevence kriminality spolu s dalšími pracovníky úřadu města či kraje by měl vycházet i z nové evropské normy ČSN EN 14383 "Prevence kriminality - Plánování městské výstavby a navrhování budov". Ta mj. uvádí: Urbanisté, projektanti, investoři a profesionálové, kteří jsou experty v prevenci kriminality, musí být v projekčním týmu, aby bylo zajištěno, že jsou brány v úvahu kriminogenní faktory již v raných stádiích plánovacího procesu (zahrnout vlivy, které plynou z lokality - vedení komunikací, infrastruktura, orientace objektů).
Cílem je, aby záměr a situační plán veřejného prostranství zaujal obyvatele tak, aby je brali za své a cítili se za ně odpovědni. Podaří-li se toho dosáhnout, je výskyt zločinnosti a antisociálního chování méně pravděpodobný. Obyvatelé musí mít k dané lokalitě kladný vztah, její prostředí nesmí evokovat pocit, že je opomíjená a nikomu nepatří. Veřejné prostředí musí občany motivovat k navazování vzájemných kontaktů - identifikace lidí s prostředím vede k jeho ochraně.
Velice důležitá je proto neformální spolupráce obyvatel s městskou policií a s Policií České republiky na zásadách "Community Policing" (viz www.mvcr.cz/bezpecnost/lokalita.html; xww.mvcr.cz/bezpecnost/community.html, rovněž MO č. 3/2007 - str. 6 a 7).
ČEHO SE PACHATELÉ OBÁVAJÍ
Většina trestných činů je spáchána kvůli tomu, že pachatel může využít snadný přístup, možnost úkrytu, neexistenci jasného rozlišení veřejného a soukromého prostoru, nedostatečné osvětlení a vhodný terén.
Jedním z nejúčinnějších faktorů prevence kriminality je co největší riziko pro případné pachatele, že budou spatřeni a identifikováni. Proto je pro každý veřejný prostor důležitá přítomnost co největšího množství osob a přirozené sledování okolí občany. Pokud je to možné, vyplatí se smíšené využívání prostoru (soukromé, polosoukromé, veřejné), protože se tam tak prodlužuje oživení a pohyb osob v delším úseku dne.
Obava ze zločinnosti, ať již skutečná nebo zdánlivá, má být brána v úvahu a má tomu být přizpůsobeno i prostředí. Nedostatečná údržba okolí nejenže vytváří dojem zanedbanosti a stísněnosti, ale může vést k vytváření míst vhodných pro úkryt potenciálního pachatele. Například nestříhané rostliny a keře mohou zastínit a omezit možnost přirozeného dohledu.
Dobré osvětlení, pořádek, zabezpečovací technické prostředky (kamerové systémy, přístupové systémy, mechanické a elektronické zabezpečovací systémy atd.) a dopravní preventivní prvky (vytvoření symbolických nebo psychologických překážek - zpomalující prahy, nástřiky na vozovce) odrazují potenciální pachatele.
NEPODCEŇUJME KONSTRUKCI A ROZMÍSTĚNÍ MOBILIÁŘE
Úroveň městského veřejného prostředí podstatně ovlivňuje konstrukce a rozmístění uličního mobiliáře. Jednotlivé prvky uličního mobiliáře (například zastávky městské dopravy, různé přístřešky, informační a reklamní tabule, telefonní budky, zábrany vjezdu, zábradlí, bezpečnostní stojany na kola, lavičky, nádoby na odpadky, pítka, květináče - mobilní zeleň) musí být navrženy, vyrobeny (provedení "antivandal") a následně rozmístěny tak, aby poskytovaly dobré průhledy a umožňovaly občanům přirozené pozorování.
Z téhož důvodu mají být vchody objektů orientovány směrem do veřejného prostranství.
Veřejně přístupná místa - otevřená území s neomezeným přístupem (chodníky, ulice, stezky, parkoviště, parky) nesmějí vyvolávat konfliktní situace. Musí být navržena tak, aby slušným občanům poskytovala bezpečí a potenciálním pachatelům ztěžovala jejich nekalou činnost.
V praxi to znamená dostatečné a funkční veřejné osvětlení, dobrou organizaci a zklidnění městské dopravy (vytvoření podmínek pro dobré zásobování, bezpečné podmínky pro chodce a cyklisty), zřízení odpočinkové zóny (parky, sportoviště, dětská hřiště), správné rozmístění uličního mobiliáře, přítomnost policistů a strážníků na ulici apod.
Obydlí navazující na veřejně přístupná místa by měla být situována tak, aby umožňovala vzájemné sledování přístupových cest a zranitelných míst a sousedé si mohli všimnout každého, kdo přichází či odchází.
Také řešení a uspořádání dětských hřišť má v maximální míře přispívat k bezpečí dětí prostřednictvím přirozené přehlednosti. Hřiště je nutné situovat co nejdále od příjezdových komunikací a musí být na ně vidět z okolních domů nebo z pracoviště hlídače.
Vedení radnic by se měla začít vážně a komplexně zabývat i otázkou bezdomovců, kteří svým způsobem života odrazují návštěvníky měst a obcí a představují určitá bezpečnostní a hygienická rizika.
Kde se něřeší a neplní výše uvedené podmínky, bývá větší riziko pouliční kriminality - ničení soukromého a veřejného majetku (vandalismus, zakládání požárů v nádobách na odpadky aj.), krádeží aut, motocyklů, jízdních kol, ale rovněž útoků proti jednotlivým občanům.
PAVEL KOCÁBEK
TOMÁŠ KONÍČEK
