Prezentace přes dětské obrázky Kolik lidí má (nebo někdy mělo) dětskou kresbu pod sklem na pracovním stole, přišpendlenou na zdi nebo magnetkou přichycenou k ledničce. Nenapodobitelný zázrak čistého pohledu na svět, který zbarví hrocha dorůžova a rodinu spojí dohromady jediným širokým úsměvem. S...
Prezentace přes dětské obrázky
Kolik lidí má (nebo někdy mělo) dětskou kresbu pod sklem na pracovním stole, přišpendlenou na zdi nebo magnetkou přichycenou k ledničce. Nenapodobitelný zázrak čistého pohledu na svět, který zbarví hrocha dorůžova a rodinu spojí dohromady jediným širokým úsměvem. S radostí jsme přivítali informaci, že v Praze bylo otevřeno Muzeum dětské kresby. A zdaleka to není jen záležitost hlavního města.
Muzeum bylo otevřeno s velkou parádou za asistence celebrit i dětí 6. června 2001. Přímo v srdci Starého Města, kousek od Staroměstského náměstí - v domě U zelené žáby. Bývala tu vyhlášená vinárna než se objekt na šest dlouhých let zavřel. Mezi tím bylo na rekonstrukci dvou sousedních domů vyhlášeno výběrové řízení, do něhož Praha 1 začlenila podmínku, že projekt musí zahrnovat také prostor prospěšný pro společnost.
"To už jsem dávno neseděla na radnici, když jsem se setkala s lidmi z české investiční společnosti, která se do tohoto výběrového řízení přihlásila - a ukázalo se, že tohle setkání snad řídil přímo osud," vyprávěla Darina Martinovská, autorka projektu a zakladatelka Muzea dětské kresby. Díky šťastnému setkání mohla konečně realizovat svůj dávný sen.
A tak v kompletně zrestaurovaných domech našla své místo nejen oblíbená vinárna, ale také jedno patro (se zvláštním vchodem přímo z Malého náměstí), v němž můžete obdivovat výtvarné práce dětí "od 0 do 99 let" - jak praví slogan muzea.
Nejen kresby
"Ráda bych, aby muzeum bylo nejen o současných dětech, ale i o těch dřívějších, dnes ukrytých v tělech dospělých. Kdo v sobě neumí tohle dítě objevit, nemá naději, aby se srovnal se svým životem. Uvědomila jsem si to, když jsem k otevření muzea dostala nádherný dárek od jednoho domova důchodců - desky plné žabek, jak je nakreslili tamější dědečkové a babičky. Byla by to paráda střídat výstavy výtvarných prací žáků se vzpomínkami na dětství, ryze dnešní výstavy s těmi reminiscenčními. A rozhodně se nezamknout výhradně v hranicích Prahy."
Témata se rojila jedno za druhým: Výtvarná výchova ve školách 50. let (abychom dnešním mladým dobu doložili a my abychom na ni tak snadno nezapomínali); To byl můj domov, když jsem byl malý (kresby třeba doložit životními příběhy pamětníků).
Prostory muzea jsou koncipovány tak, že je možné zde pořádat komorní koncerty, klubové pořady, besedy. Setkání generací i prezentace hostů, jež zprostředkují především výtvarné práce, připojit se může i hudba, recitace, literární pásmo.
Dovedu si představit, jak plakát na chodníku láká dejme tomu na Strakonický den. Z bývalé katovské uličky se sem nese melodie, která návštěvníky dovede na dvorek s nefalšovanou, živou dudáckou kapelou. Odtud je jen krok do výstavních prostor, které přetékají nápady - ať už jde o malbu, kresbu, textil nebo keramiku. Jak znám práci strakonické Základní umělecké školy, na tohle všechno má. Nebylo by to důstojné představení města Strakonice Praze i jejím návštěvníkům?
NABÍDKA ŠKOLÁM
Většina činnosti Muzea dětské kresby bude ale vždycky patřit mladým. Nejen jejich výstavám a setkáním, ale také evidenci dětských výtvarných prací. I když se celé patro jeví jako něco velkolepého, tak velké prostory nejsou, aby obsáhly například archív. Nicméně by bylo dobře, aby se na jednom místě v republice (a proč ne právě tady?) soustředily informace, kde jsou jaké poklady dětských prací - v které škole, na jaké radnici, v jaké firmě. Podobných výstav se po republice pořádá nesčetně a určitě všechny neskončí v popelnicích.
"Až budeme pořádat například určitou tematickou výstavu, můžeme se pak na příslušnou instituci obrátit s prosbou o zapůjčení exponátů, nebo zařadíme jejich reprodukci do našeho katalogu. Školám, které se o nás dověděly, jsem posílala tzv. evidenční lístek s navrženými způsoby spolupráce. Mohou začít evidovat svůj kabinet nebo ho mohou přivézt k nám a my ho zaevidujeme s jejich vizitkou nebo se mohou přímo zúčastňovat výstav, programů a prezentovat své ateliéry."
Jaroslava Volfová
FOTO AUTORKA
