Již 165. vesnickou památkovou zónou v České republice a 51. v Jihočeském kraji by se brzy mohl stát Malíkov nad Nežárkou poblíž Jindřichova Hradce. Tato vesnice s necelými osmi desítkami stálých obyvatel, do níž se však stáhlo i velké množství...
Již 165. vesnickou památkovou zónou v České republice a 51. v Jihočeském kraji by se brzy mohl stát Malíkov nad Nežárkou poblíž Jindřichova Hradce.
Tato vesnice s necelými osmi desítkami stálých obyvatel, do níž se však stáhlo i velké množství chalupářů, patří mezi středověká kolonizační sídla a písemně je doložena roku 1654. Na Jindřichohradecku představuje jedno z nejcennějších a nejlépe dochovaných vesnických sídel. Nejvýznamnější hodnotou Malíkova je urbanistická struktura středověké lokace s téměř kruhovitou návsí. Kateřina Besserová, mluvčí Ministerstva kultury, které letos v lednu Malíkov zařadilo do přípravného řízení na prohlášení vesnickou památkovou zónou, připomíná, že právě rozlehlá náves s rybníkem a zeleným parterem, lemovaná hustě řazenými, převážně štítově orientovanými usedlostmi, představuje ojediněle kvalitní prostor. Neméně kvalitní je podle mluvčí i přístupová ulice na náves, kompozičně gradující v dominantě historizující kaple. Malíkov však má i cennou vazbu na okolní krajinu s paprsčitě uspořádanými lány plužin kolem obce.
DALŠÍ CÍL PRO TURISTY
Malíkov je přidruženou obcí sousední Horní Pěny, jejíž starosta Ing. Jiří Rejthar si od statutu vesnické památkové zóny slibuje, že zvýší turistickou přitažlivost této oblasti a zároveň v Malíkově umožní zlepšit úroveň péče o tamní stavení i další objekty ve vsi. Ing. Aleš Krejčů, ředitel českobudějovického územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu, starostova slova potvrzuje: "Prohlášení vesnickou památkovou zónou povětšině doprovází zařazení obnovy stavení do programu přinášejícího dotace pro chráněné kulturní památky. Je však třeba uvědomit si i fakt, že stavebníci, jejichž usedlost není prohlášenou památkou, se musí řídit některými regulativy a finanční kompenzaci stát obligatorně neposkytuje." Konkrétně vlastník nemovitosti v památkové zóně je povinen si k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na této nemovitosti vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, které je vydáváno po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče. Výhodou však je, jak konstatuje Kateřina Besserová, že tato organizace vlastníkovi bezplatně poskytuje potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. Na zvýšené náklady spojené se zachováním kulturní památky či její obnovou může jejímu vlastníku ze svých rozpočtových prostředků přispět obec nebo kraj.
NOVÁ MOŽNOST DOTACÍ
Ing. Aleš Krejčů doplňuje: "Z pěti dotačních programů Ministerstva kultury se vesnické památkové zóny budou týkat dva. První program nazývaný havarijní, dříve střešní, je uplatňován pro záchranu ohrožených kulturních památek, a to na statická zajištění nosných konstrukcí a střech. Není zde povinná finanční spoluúčast vlastníka a o příspěvek se žádá počátkem každého roku. Druhý program obnovy vesnice si však tuto spoluúčast vlastníka už klade jako podmínku. Jde o celkovou obnovu celých areálů a zařazení do programu vyžaduje zpracování a schválení projektu. Příprava k žádosti proto začíná již v roce předcházejícím pro dotaci." Ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu do Malíkova v této souvislosti dále vzkazuje: "Spolu s přípravou celkového návrhu na prohlášení vesnickou památkovou zónou bude probíhat i výběr objektů k prohlášení za kulturní památku. Vlastníci těchto nemovitostí se budou moci hned po prohlášení ucházet o zmíněné dotace. Dobrá zpráva je, že se připravují právní podmínky i pro vlastníky nechráněných objektů v památkových rezervacích a zónách na úhradu vícenákladů spojených s údržbou a obnovou."
Starosta Ing. Jiří Rejthar doufá, že po prohlášení Malíkova vesnickou památkovou zónou bude možné dosáhnout na finanční podporu Ministerstva kultury i pro rekonstrukci tamní kaple, které strom spadlý při vichřici narušil klenbu a vychýlil do strany věž.
POMOHL PROGRAM SAPARD
Malíkov leží na mezinárodní cyklistické trase Praha - Vídeň a nyní, v plné turistické sezóně, jím denně projíždějí doslova stovky cyklistů. Také na ně obecní úřad v Horní Pěně pamatoval, když v Malíkově spolu s kanalizací nechal odvodnit místní komunikaci a položit na ni nový asfaltový povrch. Na tyto práce obecní zastupitelstvo získalo dotaci 2,6 miliónu korun z programu Evropské unie SAPARD a byla do nich zahrnuta i celková rekonstrukce místního obecního domku. Ten je nyní připraven k tomu, aby poskytl potřebné zázemí nejen projíždějícím cyklistům, ale také pro různé amatérské cyklistické soutěže, jejichž pořádáním je Malíkov známý. V domku vzniklo velmi dobré hygienické zařízení, ale po provedených úpravách tam lze nyní i prodávat občerstvení a případnému nájemci, jehož obecní úřad z Horní Pěny zatím ještě hledá, novotou zářící objekt nabízí i slušné ubytování.
ROZVÍJÍ SE I HORNÍ PĚNA
S cestovním ruchem a turistikou spojuje naděje na svůj rozvoj i sama Horní Pěna. Také tato obec se 414 obyvateli má bohatou historii a navíc může těžit jak ze strategické polohy na silnici z Jindřichova Hradce k hraničnímu přechodu do Rakouska v Nové Bystřici, tak z krásy okolních rozlehlých lesů a sedmdesátihektarového rybníka Dřevo ve svém těsném sousedství, s jehož stavbou se započalo už za vlády Přemysla Otakara II. Rybník je mj. napájen z okolních křišťálově čistých studánek s kvalitou kojenecké vody a slouží jako rekreační zázemí i pro obyvatele Jindřichova Hradce. Starosta Horní Pěny už vybídl jindřichohradeckou radnici, aby se zasadila o prodloužení linky městské autobusové dopravy o několik kilometrů dál až do Horní Pěny, a tak i svým občanům usnadnila dojíždění za odpočinkem.
Vedení obce již má velké plány, jak na břehu rybníka vznikne mezinárodní autokemp, pro který už nyní v obci existuje zázemí v podobě služeb, jako je prodejna potravin, cukrárna, několik restaurací a bister, kadeřnictví či autoopravna. Ale také vznikající sportovní areál s tenisovými kurty. Starosta však poctivě přiznává, že zatím projekt autokempu ještě není zcela dopracovaný a hlavně obci na něj chybějí peníze. Obec se totiž v posledních letech finančně dost vyčerpala výstavbou plynofikace. Proto než se pustí do dalšího strategického projektu typu mezinárodního autokempu, ale ještě dříve i čistírny odpadních vod (spolu s obcí Dolní Pěna), by ráda mj, dala do pořádku obecní domy či s využitím dotace Státního fondu životního prostředí odbahnila tři obecní rybníčky. Také by chtěla opravit místní faru, v níž kdysi přespala i císařovna Marie Terezie na své cestě do Vídně, ale která je nyní v dezolátním stavu. Spolu s jindřichohradeckým probošstvím obecní úřad hledá pro faru nové smysluplné využití, ať už by sloužila jako ubytování pro seniory či pro opuštěné děti nebo pro jiné účely.
Ivan Ryšavý
