Na úrovni České republiky zákon o obecném referendu neexistuje. A pokud se politická reprezentace většinově shodne na tom, že je vhodné využít institutu přímé demokracie, musí Parlament vždy schválit zvláštní ústavní zákon ad hoc - jak se to stalo v roce 2003, když bylo vypsáno referendum o...
Na úrovni České republiky zákon o obecném referendu neexistuje. A pokud se politická reprezentace většinově shodne na tom, že je vhodné využít institutu přímé demokracie, musí Parlament vždy schválit zvláštní ústavní zákon ad hoc - jak se to stalo v roce 2003, když bylo vypsáno referendum o přistoupení ČR k Evropské unii.
Jinak samozřejmě máme zákonnou úpravu o místním referendu - zákon číslo 22/2004 Sb., pro obce, a nově po přehlasování »prezidentského veta« Poslaneckou sněmovnou s účinností od 1. 1. 2011 také zákon o krajském referendu. Tyto zákony umožňují uskutečnit referendum na úrovni obce a kraje, a rozhodovat tak přímo o věcech, které patří do samostatné působnosti územních samosprávných celků. Referendum nelze konat v zákonem stanovených případech, především pokud by otázka položená v referendu byla v rozporu s právními předpisy. Například nelze referendem odvolat či zvolit starostu či hejtmana kraje atd.
Pokud jde o krajské referendum, podle mě se bude zřejmě obtížně stanovovat otázka tak, aby se problém, na který se má referendem odpovědět, skutečně dotýkal všech obyvatel kraje, nikoliv jen jeho části. Napadá mne výše krajských daní... budou-li jednou u nás zavedeny. Nyní je (na rozdíl od Švýcarska) neznáme. Ovšem postavit či nepostavit například kus silnice v jednom okrese, zajímá přímo především jeho obyvatele. Jaký bude však názor občanů okresu v rámci jednoho kraje, třeba 150 km vzdáleného, kterých se výstavba silnice vůbec nedotkne? Je rozumné v tomto případě uvažovat o referendu? Osobně si to nemyslím.
NEZBAVÍ SE ODPOVĚDNOSTI?
Důležitou otázkou zřejmě je, zda se politici prostřednictvím referenda vlastně jistým způsobem nezbavují odpovědnosti za výsledek svého politického působení. Mohou pak přece vždycky říci, když to nebude fungovat, »já to nechtěl, ale referendum rozhodlo«. Na druhou stranu jsou však někdy na pořadu dne otázky natolik zásadní, že by stálo za to, se »zeptat« na názor lidí, zvlášť když tuto záležitost neměly politické strany před volbami ve svém volebním programu, a voliči je tak nemohli volit i kvůli názoru politické strany na tu či onu věc.
Osobně bych byl, pokud jde o vztah zastupitelské a přímé demokracie, docela opatrný. Naše tradice je totiž (na rozdíl od té švýcarské, jejíž podstatou jsou dvě věci - politický konsenzus a referendum) založena spíše na zastupitelské demokracii. A když už referendum, tak vyvážené ve vztahu k institutům demokracie zastupitelské.
ZAJÍMAVÝ NÁPAD
Co se týče zastupitelské demokracie, něco by se podle mě, hlavně pokud jde o vyšší volební účast občanů ve volbách všeho druhu, změnit mohlo a mělo. A vůbec nemám na mysli třeba systém povinné účasti ve volbách, jak je to například v Belgii nebo v Itálii, kde je neúčast občanů ve volebních místnostech finančně sankcionována. Po našich historických zkušenostech s dobou před rokem 1989 a tehdejší »povinností chodit volit« je to prostě právem neakceptovatelné.
Na druhou stranu mě před časem docela pobavila a zároveň překvapila svým nápadem jedna moje studentka. V seminární práci navrhla, aby účast občanů ve volbách byla pozitivně »odměněna«, třeba daňovým odpisem, jako je to u dárcovství krve a... aby to zaplatily politické strany, které by si o tuto částku, kterou by musely odvést do státního rozpočtu, musely snížit svoje náklady na předvolení reklamní kampaň! Zajímavý nápad.
ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI HLASOVÁNÍ
Také bych se velmi přimlouval za zavedení korespondenční formy hlasování na všech úrovních voleb v ČR prostřednictvím pošty! Stále nejsme příliš spokojeni s relativně nízkou volební účastí. Jsem přesvědčen, že kdyby voliči nemuseli chodit do volebních místností, a měli alternativní možnost hlasování i poštou, byla by volební účast určitě vyšší. A když už chodit volit osobně, proč jen ve dvou volebních dnech, ale ne i předem (například týden před dnem voleb) do vybrané volební místnosti na radnici (jako opět ve Švýcarsku). Prostě cestou třeba už v pondělí z nákupu zajít na radnici a vhodit svůj volební lístek do urny.
A pokud jde o 2. kolo voleb do Senátu, doporučoval bych, aby i v tomto případě byly volební lístky doručovány všem voličům do místa jejich trvalého pobytu ještě před hlasováním, aby je nedostávali až ve volební místnosti. Podle mě by volební lístky v poštovní schránce více »ponoukaly« voliče k návštěvě volební místnosti, když jinak bývá jejich účast ve 2. kole senátních voleb tristní...
Prostě cílem každé demokracie by mělo být, aby se na ní podílelo co největší množství občanů! Ať už to bude zaváděním prvků přímé demokracie - referenda, nebo i nejrůznějšími organizačně-technickými opatřeními. Třeba poslední volby do Poslanecké sněmovny a »vykroužkování« pomocí preferenčních hlasů mnohých dnes už téměř bývalých politiků... z politiky, je možná tou nejlepší pozvánkou k dalším volbám.
JIŘÍ NĚMEC
právník, vedoucí správního odboru Krajského úřadu Libereckého kraje, učitel ústavního a správního práva na Metropolitní univerzitě
