Krnov s 26 000 obyvateli se rozkládá v severní části Moravy, na soutoku řek Opavy a Opavice, při státní hranici ČR a Polska. Byl prvním větším městem, postiženým ničivými povodněmi v roce 1996, zejména v roce 1997, které se silně odrazily v jeho hospodářské stagnaci. Město prožívá v současném...
Krnov s 26 000 obyvateli se rozkládá v severní části Moravy, na soutoku řek Opavy a Opavice, při státní hranici ČR a Polska. Byl prvním větším městem, postiženým ničivými povodněmi v roce 1996, zejména v roce 1997, které se silně odrazily v jeho hospodářské stagnaci.
Město prožívá v současném volebním období výrazné ekonomické i sociální změny. Nezaměstnanost vzrostla na 14 %, ve spádových oblastech Albrechticka, Jindřichovska a Osoblažska stoupla až na 25-27 %.
Na základě analýzy i strategického plánu rozvoje města byly v programovém prohlášení městské rady specifikovány nejzávažnější kritické oblasti, vyžadující naléhavé řešení. Oblasti byly dle závažnosti seřazeny v následujícím pořadí: zvýšení komunikační dostupnosti včetně řešení vnitroměstské dopravy, problematika nezaměstnanosti, realizace bytové politiky s ohledem na sociální vývoj města, rozvoj vybavenosti města, příprava na budoucí uspořádání veřejné správy, zlepšení image města. Jednotlivé oblasti byly rozpracovány do konkrétních úkolů programu.
ZLEPŠENÍ DOSTUPNOSTI
V důsledku excentrické hraniční polohy se špatnými a úzkými příjezdovými cestami byla zahraničními investory Krnovu vytýkána malá komunikační dostupnost. Základním problémem byl generel dopravy, který se podařilo schválit až v prosinci 1999.
Těžkou otázku nedostupnosti jsme řešili zcela atypicky. V září 1999 jsme uspořádali dnes již široce známou konferenci s názvem "KRNOVSKÁ VÝZVA" za přímé účasti premiéra a tehdejšího ministra dopravy a spojů. Jednání bylo signálem k vypracování záměru "Zvýšení propustnosti česko-polské hranice v oblasti Moravy a Slezska".
V návrhu je zakotveno i otevření nového hraničního přechodu Vysoká/Bartultovice - Prudnik s termínem ukončení výstavby v březnu 2001. Město Krnov se velice aktivně zapojilo do projektové přípravy oprav důležité trasy I/57 - Ostrava, Opava, Krnov, Město Albrechtice, nový hraniční přechod.
Trasa Ostrava - Bartultovice je komisí pro infrastrukturu navržena do Regionálního operačního programu Severomoravského kraje jako spojnice sítě evropských dálnic - budoucí české D47 a velmi významné polské, nyní rekonstruované dálnice A4 - spojující Berlín s Moskvou. Za dva roky se podařilo zásadně zlepšit dopravní dostupnost.
Realizací uvedených kroků odstraníme podle metody SWOT nejslabší stránku celého území mikroregionu Krnovsko, ale i západní části Ostravska, okresů Opava i Bruntál.
NEZAMĚSTNANOST
Restrukturalizace těžkého průmyslu, omezení těžby a rozpad zemědělské výroby vytvářejí v severomoravském regionu zdroje silného sociálního napětí s vysokou nezaměstanaností.
Vedení krnovské samosprávy spolu s Okresní hospodářskou komorou a Úřadem práce Bruntál volí cestu podpory malého a středního podnikání s následnými postupy:
[*] Zkvalitnění podnikatelského prostředí. Pracovníci městského úřadu pomáhají místním podnikatelům řešit legislativní nároky ve stavebním řízení, likvidaci odpadů, spolupracují s finančním úřadem, Českou správou sociálního zabezpečení i okresní pobočkou Všeobecné zdravotní pojišťovny.
[*] V soutěžních kritériích na výběr dodavatelů pro větší stavby je zvýrazněna přímá účast místních stavebních firem subdodavatelů.
[*] Město získalo státní dotaci na vybudování inženýrských sítí v nově budované průmyslové zóně o celkové ploše 48 ha. Pro získání zahraničních investorů se Krnov stal členem německé, francouzské a belgicko-lucemburské obchodní komory. Město má vypracován kvalitní marketingový plán se zapojením agentury CzechInvest i partnerského německého města Karbenu.
Dosud jsme nezvládli zpracování komplexního programu rozvoje cestovního ruchu a služeb, který může přinést i nová pracovní místa. Město spolupracuje na základě smlouvy s katedrou rekreologie Palackého univerzity v Olomouci.
BYTOVÁ POLITIKA
Na jedné straně se potýkáme s vysokou zanedbaností bytového fondu, na druhé straně je více než 1600 žadatelů o komunální byt. Po ostrých diskuzích schválilo městské zastupitelstvo zásady nové bytové politiky, ve kterých dochází k výrazným změnám. Městská rada vyhlásila zásadu, že každý občan si bude muset dále vyřešit bydlení zcela samostatně a město k tomu vytvoří podmínky mj.:
[*] rozsáhlou privatizací obecních domů a bytů,
[*] schválením pravidel pro realizaci půdních vestaveb,
[*] byla dokončena rekonstrukce objektu s 27 novými malometrážními byty pro mladé rodiny,
[*] rozestavěno je 36 bytových jednotek, které budou prodány občanům, u malometrážních bytů i tohoto objektu město plně využilo státních dotací,
[*] vedení samosprávy jedná s občany i stavebními firmami o ustavení malých bytových družstev, kterým nabídne inženýrskými sítěmi vybavené lokality a pomůže v procesu územní a předprojektové přípravy.
REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY
V důsledku reformy veřejné správy čeká naše město dobrá perspektiva především posílením jeho pravomocí i výrazným rozšířením jeho územní působnosti. Na nové úkoly se postupně připravujeme. Působí zde již samostatný finanční úřad, detašovaná pracoviště okresního soudu, dopravního inspektorátu, okresní pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Cílem je přiblížit správu občanům i podnikatelům mikroregionu Krnovsko, šetřit čas i náklady zbytečným dojížděním do 25 km vzdáleného okresního města Bruntálu, který je se 17 000 obyvateli výrazně menší.
ZLEPŠENÍ IMAGE MĚSTA
Uvědomujeme si dosud excentrickou polohu našeho města, která však padne vstupem do Evropské unie (EU). Pro zvýraznění města byly v roce 1999 uspořádány dvě významné regionální konference, zaměřené na problematiku ochrany proti povodním a kritický stav propustnosti česko-polské hranice na severní Moravě a ve Slezsku.
Krnov je členem Euroregionů Praděd a Silesia, i když zatím tohoto členství neumí využít v získávání prostředků z programů EU na podporu pohraničí. Tradici získávají Hornoslezské slavnosti pořádané s partnerským polským městem Glubczyce.
Krnova se dotýká i problematika odsunu německých občanů. Již téměř 8 let probíhá vzájemná kulturně-společenská spolupráce, která vedla k založení nové tradice "Česko-německých týdnů". V současné době je společně připravován nový projekt "Dům česko-německého porozumění".
JAROSLAV VRZAL,
zástupce starosty
FOTO ARCHÍV
