Prioritou dálnice Královéhradecký kraj patří mezi kraje, které mají v územně správním členění českého státu nejdelší tradici. Její počátky sahají až do přelomu 14. a 15.století. V dalších obdobích se upevňovala při všech prováděných reformách. Dnešní stav je vlastně návratem ke zkušenostem,...
Prioritou dálnice
Královéhradecký kraj patří mezi kraje, které mají v územně správním členění českého státu nejdelší tradici. Její počátky sahají až do přelomu 14. a 15.století. V dalších obdobích se upevňovala při všech prováděných reformách. Dnešní stav je vlastně návratem ke zkušenostem, získávaným již po půl tisíciletí. Na některé z problémů, řešených nynější krajskou správou, jsme se zeptali hejtmana Ing. Pavla Bradíka.
[*] Navzdory své specifičnosti tvoříte v rámci NUTS 2 společnou jednotku s krajem Libereckým a Pardubickým. Mohl byste přiblížit, v jakých rovinách se naplňuje spolupráce a v čem vidíte její přínos pro váš kraj?
V rámci České republiky jsme jako jediní v NUTS 2 tři kraje. Máme společný regionální výbor, ve kterém je po deseti zástupcích z jednotlivých krajů. Výbor si zvolil svého předsedu a pravidelně se schází. Jeho cílem je vytvořit programy pro jednotlivé kraje, které by byly spolufinancovány z evropských peněz.
Jedná se tedy už o konkrétní formu spolupráce, další společné možnosti vidím v koordinaci územních plánů. Například existuje plán zahrnující územní aglomeraci pardubicko-hradeckou. Další velký územní celek Krkonoše je zase společným tématem našeho a Libereckého kraje.
[*] Hradec Králové je městem, kde po desetiletí sídlí vyšší správní orgány. Promítá se tato tradice do kvality vztahu mezi krajem a představiteli města, nebo je naopak zdrojem vzájemné řevnivosti?
Rada kraje jednoznačně přiznala Hradci Králové to místo, které mu po právu náleží v rámci vyššího územního celku. Je naší metropolí, a to se sasmozřejmě promítlo do vztahů mezi magistrátem a volenými zástupci kraje. Nedávno jsme uspořádali schůzku s panem primátorem a jeho náměstky za účasti všech členů rady kraje.
Bylo to takové vstupní setkání, kde jsme se domluvili na celé řadě oblastí, ve kterých budeme spolupracovat. Příště budeme hosty magistrátu a již si určíme gesce konkrétních osob tak, aby se spolupráce mohla rozvíjet na vyšší úrovni. Jedná se nám především o společné financování některých institucí, které jsou dnes dotovány pouze z magistrátu a přitom mají nadregionální působnost.
Jako příklad bych jmenoval královéhradeckou filharmonii. Jedná se nám také o společný postup v rámci samosprávy a také v oblasti cestovního ruchu. Když třeba na veletrzích zvolíme společnou prezentaci, ušetříme na nákladech. A o to nám oběma partnerům jde.
[*] Pro rozvoj kraje je důležité mít vlastní plán strategického rozvoje. V jaké fázi se u vás nachází jeho konkretizace?
Jedná se o skutečně strategický dokument. Jednotlivé programy rozvoje kraje připravilo vlastně prostřednictvím regionálních koordinačních skupin Ministerstvo pro místní rozvoj už před vznikem krajů. V případě Královéhradeckého kraje jej částečně zastupitelstvo schválilo. Zastupitelé zároveň uložili, aby se program rozvoje postupně aktualizoval.
Nyní pracujeme v tomto směru na jeho strategicko-operační části, která by měla být hotova do konce letošního roku.
[*] Představy o rozvoji kraje mohou být jistě sebelépe zpracovány, ale jejich realizace bude záležet mimo jiné na finančních zdrojích krajů i jejich majetku. Jak se na danou problematiku díváte?
Kraj jako svéprávný subjekt chce rozvíjet svoje území. K tomu potřebuje mít dostatečné finanční zdroje. Nejlépe takové, které přímo vyplývají z určených daní, jež plynou do rozpočtu kraje.
Zdá se trochu nelogické, že pracujeme s rozvojovými plány a přitom víme, že o finančních zdrojích není ještě rozhodnuto.
[*] S posledním vývojem ve světě se potvrzuje nutnost vypracovat pro jednotlivé kraje také krizový plán. Ten má být v souladu s platnou legislativou schválen sice až 1. ledna 2005, nicméně jeho první variantu máte jistě již zpracovanou. Co se z ní realizuje?
Bohužel situace po osudném 11. září vývoj v tomto směru uspíšila. Běží standardní bezpečnostní opatření a zároveň byl určen zpřísněný režim.
Bezpečnostní rada kraje je připravena se v případě změny situace okamžitě sejít a reagovat na události. V případě ohrožení je hejtman oprávněn vyhlásit na území kraje stav nebezpečí. Koordinuje přitom záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotnické pomoci a provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a pořádku.
[*] Kolem hranic některých krajů, například Pardubického, se vedou stále ještě bouřlivé diskuze. Jak je tomu ve vašem případě.
Pokud nastane vůle některých obcí přejít pod náš kraj, nebráníme se jejich přijetí.
[*] Můžete jmenovat některý z dalších závažných problémů, s nímž se kraj potýká?
Tíživým problémem v kraji je naprosto nedostatečná infrastruktura. Zvláště rozvoj silnic a dálnic je naší prioritou. Královéhradecký kraj totiž nemá ani kilometr dálnice. Pokud tato životadárná míza, řečeno obrazně, nebude krajem proudit, hrozí nám opravdu velké těžkosti. Vybudování dálnice chceme pomoci co nejvíce, a proto o ní jednáme ve spolupráci s městem Hradec Králové.
Miloš Charbuský
FOTO ARCHÍV
