Priority máme odlišné Jihomoravský kraj je třetím největším co do počtu obyvatel a plošně čtvrtým největším krajem. O reformě veřejné správy, problémech regionu i zahraničních aktivitách jsme hovořili s hejtmanem Ing. Stanislavem Juránkem. [*] Jaké jsou priority v rozvoji kraje? Priority v rozvoji...
Priority máme odlišné
Jihomoravský kraj je třetím největším co do počtu obyvatel a plošně čtvrtým největším krajem. O reformě veřejné správy, problémech regionu i zahraničních aktivitách jsme hovořili s hejtmanem Ing. Stanislavem Juránkem.
[*] Jaké jsou priority v rozvoji kraje?
Priority v rozvoji našeho kraje jsou odlišné od jiných krajů. Například v rámci zemědělství je prioritní rozvoj vinic. Jsme prakticky jediným krajem, ve kterém se ve větším měřítku pěstuje vinná réva.
V tuto chvíli komplikuje jejich rozvoj mimo jiné problém majetkového vypořádání pozemků. Podle norem Evropské unie může mít náš stát při rozloze 11, 5 tisíce hektarů vinic až o 7 tisíc hektarů více. Vinice jsou pro nás prioritní i z časových důvodů, protože po vstupu do Evropské unie dojde k omezení této možnosti. Samozřejmě, že rozvoj kraje je také podmíněn cestovním ruchem, a to zvláště v jeho jižní části, která trpí vysokou nezaměstnaností. Možnosti pro rozvoj cestovního ruchu se nabízejí podél celé hranice s Rakouskem. Podnikatelské příležitosti se mohou napojit třeba na právě otevřené moravské vinařské stezky. Další aktivity jsou závislé na vybudování nové infrastruktury, která v bývalém pohraničí chybí.
[*] Měly by podle vás být okresní úřady zrušeny k původně stanovenému datu - do konce roku 2002? Probíhá spolupráce s nimi uspokojivě?
Zdůrazňuji, že je zapotřebí, abychom řešili převod zřizovatelských funkcí a kompetencí z okresních úřadů na kraje k datu, které bylo schváleno Parlamentem ČR.
Na okresních úřadech jsou různé typy činností. Jeden typ, týkající se výkonu státní správy, se dá přesunout na stávající pověřené úřady. Myslím si, že by se nemělo otálet a tyto činnosti by měly být převedeny co nejdříve.
Zřizovatelské funkce lze z okresů rovněž převést. Rok a půl je sice solidní lhůta, ale přesto bude nutný včasný harmonogram, podle kterého bude převod probíhat.
Existují takové funkce okresních úřadů, které logicky přejdou na kraj, o čemž se s přednosty při diskuzích shodneme. Pak je zde část, která logicky patří do území. Zde je zapotřebí vyřešit, jakým způsobem tato činnost bude zajišťována.
Považuji za velmi důležité, aby pro tento druh činnosti byly zachovány kapacity, které v tuto chvíli dostačují a svoji činnost vykonávají dobře. Na druhé straně konstatuji, že nám zbude řekněme 10-15 % činností, které se dají ihned zrušit, protože se časem ukázalo, že jsou nepotřebné.
Spolupráci s přednosty okresních úřadů v našem kraji hodnotím jako dobrou.
[*] Můžete zhodnotit spolupráci s místní samosprávou?
Se starosty jsme samozřejmě v kontaktu. Zatím jsme konkrétně podpořili žádosti některých obcí. V této souvislosti chci zmínit, že budeme podporovat rozvoj přirozených regionů na území kraje.
Nejkontroverznější záležitost, kterou jsme dosud řešili, se týkala matrik. Protože se v Brně vyhrotila situace mezi starosty městských částí a městem Brnem, navrhli jsme kompromisní řešení. Město Brno původně navrhlo jednu matriku. To je v rámci republiky naprostou anomálií. Například Praha jich má 22 a Ostrava 5. Město Brno s 383 tisíci obyvatel je přitom "největším" okresním úřadem v republice. V jiných okresech připadá jedna matrika na 10-15 tisíc obyvatel.
Starostové městských částí deklarovali, že s nimi návrh nebyl řádně projednán a chtěli ponechat 11 matrik. Náš kompromisní návrh počítá s 8 matrikami. Dospěli jsme k názoru, že se tři matriky dají ušetřit a náš návrh jsme odeslali na Ministerstvo vnitra.
[*] Jak jste spokojen s průběhem reformy veřejné správy?
Je důležité, aby se v rámci reformy hledal i jiný model, než který je nám v tuto chvíli vnucován. Stále ještě existuje řada modelů, které připadají v úvahu pro další etapy reformy. Velmi nešťastně byl zvolen ten, který počítá s třetím stupněm pověřených měst. Celá záležitost bude státní rozpočet stát 15 miliard korun.
Tento moment je velmi důležitý pro zamyšlení nad tím, jestli je tento model správný nebo jestli je třeba se s ohledem na státní rozpočet vydat jinou cestou.
Reforma je ale "nastartována" a samozřejmě se jednotlivá města už cítí být sídly malých okresů. Náklady na další kroky reformy je však třeba brát rovněž v úvahu.
Druhou záležitostí, která je nedořešená a nad kterou je třeba se zamyslet, je přání měst a obcí přejít přes hranice do jiného kraje. Zde musí rozhodnout Parlament ČR, aby reforma veřejné správy postoupila dále. V těchto věcech nelze otálet.
[*] Které aktuální problémy krajský úřad řeší?
Předesílám, že momentální situace je velmi výhodná pro koncepční práci. Vycházíme, jak jsem se již zmínil, z programu rozvoje kraje. Máme přitom dostatek prostoru pro to, abychom začali řešit koncepční záležitosti ať už ve školství, zdravotnictví nebo regionálním rozvoji. Na tom bude náš úřad, a to i s pomocí odborných firem v letošním roce intenzívně pracovat.
Aktuálním problémem je školství, které už ve významné míře přešlo na úroveň kraje. Je třeba se vyrovnat s řadou záležitostí, které se týkají majetku. Rovněž je třeba zvážit, jakým způsobem bude v dalším roce vypadat síť škol.
Je také nutné diskutovat o Bílé knize Ministerstva školství. Některé problémy mohly být v tuto chvíli již vyřešeny, ale přenechaly se krajům. V poslední době například nebyly omezovány počty škol, ačkoliv populační křivka velmi prudce klesá.
Dostáváme se tak do situace, že politiku státu mají zcela nečekaně nakonec uskutečňovat kraje. Nebráníme se však tomu. Samozřejmě budeme postupovat na základě podrobných analýz.
[*] Setkáváte se s dostředivými nebo také odstředivými tendencemi?
Převažují dostředivé tendence. K dnešnímu dni chce 28 obcí patřit do našeho kraje a 4 obce chtějí "odejít" do jiných krajů. Ty ovšem chtějí paradoxně přejít pod Velkou Bíteš, která by ráda patřila do našeho kraje.
V těchto případech rozhodla zastupitelstva obcí. Existují i tendence, které jsou deklarovány třeba peticemi. Chci zmínit například Jevíčko, kde je rozdílné rozhodnutí zastupitelstva a jiná je tendence obyvatel v rámci petice.
Změny hranic nemůžeme řešit dohodou v rámci dvou krajů. Opakuji, že je povinností Parlamentu ČR, aby v této věci stanovil pravidla.
[*] Spolupracujete a hodláte i do budoucna spolupracovat s Regionální rozvojovou agenturou?
Považujeme naši regionální rozvojovou agenturu za nejlepší v republice. Velmi dobře se vyrovnala s novými podmínkami. Budeme s ní spolupracovat, chceme se stát jejími spoluzakladateli a podílet se na jejím dalším rozvoji.
[*] Na území kraje působí i regionální hospodářská komora...
Rádi bychom spolupracovali i s ní. Zde je zapotřebí, podobně jako u krajů, aby byl příslušný zákon upraven takovým způsobem, aby regionální hospodářská komora měla pravomoci. Pokud bude vázána na centrum, naše spolupráce může být vždy jen poloviční.
[*] Vyvíjíte také přeshraniční aktivity?
Nedávno jsem navštívil Vídeň, kde jsme v Českém centru prezentovali jižní Moravu. Byla to pro mne velmi poučná cesta. Sešlo se zde mnoho podnikatelů i česky mluvících rakouských občanů. Setkání se zúčastnili i poslanci českého a rakouského parlamentu.
Jsme poměrně daleko ve spolupráci s Dolním Rakouskem - naše zastupitelstvo schválilo záměry vzájemné smlouvy. Navazujeme i na všechny dosavadní neformální svazky, které existovaly s městem Brnem nebo se Svazem měst a obcí jižní Moravy. V současnosti tuto spolupráci rozšiřujeme na úroveň celokrajskou. V každém případě chceme jednat i s dalšími kraji.
V budoucnu začnou fungovat samosprávné celky na Slovensku. V každém případě chceme navázat kontakt s Trnavským a Bratislavským krajem. Proběhla rovněž řada jednání s francouzskou stranou kvůli dvousetletému výročí bitvy u Slavkova. Druhého prosince 2005 proběhne vzpomínková akce u příležitosti "bitvy tří císařů".
Doufám, že se nám podaří prokázat, že jižní Morava je právě v této souvislosti vhodným místem ke smíření národů a symbolem pro integraci nejen v Evropě. Slavkovská bitva totiž měla celosvětový význam.
Václav Drašnar,
FOTO AUTOR, ARCHÍV
