01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Příprava na čerpání ze strukturálních fondů

S blížícím se vstupem ČR do Evropské unie roste potřeba získávat stále aktuálnější informace o možnostech, které s sebou uskutečnění strukturální politiky EU přináší, a také o způsobu, jak tyto možnosti využít.

Na následující programové období, tj. roky 2004 - 2006 má ČR z rozpočtu EU přislíbeno až 2,63 miliardy eur (zhruba 81,5 miliardy Kč). V následujícím článku (který je úvodem pravidelného seriálu) uvedeme základní informace k problematice strukturálních fondů EU a popíšeme vývoj příprav ČR na jejich čerpání (včetně vymezení institucionálního rámce).

Regionální a strukturální politika EU (někdy též politika hospodářské a sociální soudržnosti), na kterou je vyčleněna více než třetina finančních prostředků z rozpočtu EU, je zacílena zejména na snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů v rámci členských států EU. Pro potřeby efektivní realizace regionální a strukturální politiky (RSP) byly pro období 2000 - 2006 vymezeny následující tři strategické cíle (oblasti):

Cíl 1 - Povzbuzování rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů - je zaměřen na podporu rozvojových aktivit nejzaostalejších regionů (jejichž HDP nedosahuje 75 % průměru EU)

Cíl 2 - Podpora strukturálně postižených regionů - se věnuje hospodářské a sociální konverzi vybraných regionů

Cíl 3 - Podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti - se týká zejména podpory vzdělávání a zaměstnanosti v regionech mimo Cíl 1.

Čtyři strukturální fondy

Nástrojem dosažení těchto cílů jsou následující strukturální fondy (SF), v jejichž rámci poplynou finanční prostředky na jednotlivé realizované projekty i do ČR.

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)

Podporou rozvoje a strukturálních změn fond pomáhá odstraňovat zásadní problémy v zaostávajících regionech a v upadajících průmyslových oblastech. Financuje investice do infrastruktury, vytváření pracovních míst, podporuje místní rozvoj, zaměstnanost, malé a střední podnikání v problémových regionech, vědu a výzkum.

Evropský sociální fond (ESF)

Fond se zaměřuje na boj s nezaměstnaností, rozvoj lidských zdrojů a na podporu integrace na trhu práce - pomáhá nezaměstnaným a znevýhodněným skupinám zapojit se do pracovního procesu.

Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF)

Do systému strukturálních fondů je zahrnuta pouze podpůrná sekce, která poskytuje podporu modernizaci a zlepšování struktury aktivit v zemědělství a na venkově.

Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG)

Tento nástroj se zaměřuje na podporu rybolovu a modernizaci rybářského průmyslu.

Stěžejní oblast pomoci podporovaná z těchto cílů je doplněna tzv. iniciativami Společenství (INTERREG, EQUAL, LEADER a URBAN) a dále pak prostředky z Fondu soudržnosti, který financuje zejména velké infrastrukturní projekty v oblasti dopravy a životního prostředí. Tab. 1 shrnuje finanční alokace na jednotlivé strukturální operace pro ČR v programovém období 2004 -2006.

Nás bude nadále zajímat číslo 1,454 miliardy eur. Tolik bylo totiž pro ČR vyčleněno prostředků ze čtyř výše jmenovaných strukturálních fondů pro realizaci projektů spadajících pod Cíl 1 strukturální a regionální politiky EU.

Kam bude podpora v rámci Cíle 1 směřovat?

V rámci EU jsou to regiony definované úrovní NUTS II, což v případě ČR odpovídá 8 regionům soudržnosti, které tvoří 1 - 3 kraje (konkrétně půjde o regiony Severozápad, Jihozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko). Osmým regionem soudržnosti ČR je Praha, která však na prostředky v rámci Cíle 1 nemá nárok (přesahuje stanovené maximum 75% HDP průměru EU), strukturální operace zde však budou realizovány prostřednictvím Cílů 2 a 3 a to na základě tzv. Jednotných programových dokumentů 2 a 3 pro Prahu.

Příprava ČR na RPS

Pro získání prostředků z rozpočtu EU musí být připraveny programové dokumenty, ve kterých jsou jasně určeny priority, jež bude ČR podporovat. Klíčovým programovým dokumentem, který popisuje celkovou strategii regionální a strukturální politiky (zahrnuje tedy všechny strukturální operace zmíněné v tabulce), je Národní rozvojový plán 2004 - 2006. Priority spadající pod Cíl 1 dále specifikuje dokument Rámec podpory Společenství (RPS), který na základě strategie vymezené Národním rozvojovým plánem vypracovala Evropská komise a který dále definuje konkrétní pravidla čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2004 - 2006, a to prostřednictvím pěti operačních programů (čtyř sektorových a společného regionálního programu). RPS dále specifikuje implementační struktury této politiky, včetně vymezení řídicích orgánů jednotlivých operačních programů (OP) /viz tab. 2/, jejich pravomocí a úkolů. Implementační struktura OP tedy zahrnuje řídicí orgán, zprostředkující subjekty, platební agenturu a monitorovací a kontrolní orgány (a to vždy na úrovni OP a poté na úrovni řídicího orgánu RPS). Rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé operační programy znázorňuje graf.

Funkcí řídicího orgánu Rámce podpory společenství bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (odbor integrace a strukturálních fondů), funkcí platebního orgánu pro SF a Fond soudržnosti pak Ministerstvo financí (odbor národního fondu).

V současné době se dokončují strategické dokumenty v rámci jednotlivých operačních programů (probíhají poslední kola negociací s Evropskou komisí), včetně programových dodatků, které podrobně specifikují dané priority a opatření OP, včetně identifikace potenciálních konečných příjemců finančních prostředků.

Prioritou operačního programu rozumíme v podstatě cílovou oblast pomoci, která se bude prostřednictvím OP realizovat a která vychází z celkové strategie regionální a strukturální politiky EU, potažmo Národního rozvojového plánu ČR.

Naproti tomu opatření (popř. podopatření) již vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, ze které musí daná projektová žádost vycházet a na kterou pak bude svým cílem navazovat. Stejně tak finanční prostředky v rámci jednotlivých OP jsou alokovány na konkrétní opatření (dle váhy, která je danému opatření přisuzována), s tím že jsou přesně vymezeny skupiny potenciálních konečných příjemců konkrétního opatření, včetně zprostředkujících subjektů.

Připravil odbor integrace a strukturálních fondů Ministerstva pro místní rozvoj ČR

Priority

 

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down