Česká republika bude mít možnost po svém vstupu do Evropské unie, tedy nejdříve od roku 2004, čerpat finanční prostředky z jejích fondů. Tyto fondy slouží mimo jiné k vyrovnávání rozdílů mezi regiony, což je dle politiky EU jednou z podmínek mírového vývoje ekonomicky prosperující Evropy. Celá naše...
| Česká republika bude mít možnost po svém vstupu do Evropské unie, tedy nejdříve od roku 2004, čerpat finanční prostředky z jejích fondů. Tyto fondy slouží mimo jiné k vyrovnávání rozdílů mezi regiony, což je dle politiky EU jednou z podmínek mírového vývoje ekonomicky prosperující Evropy.
Celá naše republika kromě Prahy bude moci využívat evropské peníze na rozvoj lidských zdrojů, produkčního sektoru, multifunkčního zemědělství a venkova, dále na ochranu životního prostředí (na tzv. udržitelný rozvoj), a rozvoj cestovního ruchu. Příjem nemalých částek je však podmíněn dostatečným počtem kvalitních projektů a schopností zajistit těmto projektům požadované spolufinancování. Pokud se tento přístup České republice nezdaří, bude do rozpočtu EU poskytovat více prostředků, než z něho dostávat. To je v současné době noční můrou všech, kteří jsou za přípravu čerpání fondů zodpovědní. V procesu této přípravy hrají významnou roli kraje, potažmo regiony soudržnosti NUTS 2. Ministerstvo pro místní rozvoj požádalo kraj Vysočina i ostatní kraje o zaslání jejich představy o personálním zajištění přípravy a administrace projektů. Ve spolupráci s krajem Jihomoravským, s nímž náš kraj tvoří region soudržnosti Jihovýchod, jsme zpracovali návrh na personální zajištění činnosti tzv. sekretariátu regionální rady, který bude v budoucnu představovat čtyři zástupce z odborů regionálního rozvoje obou krajských úřadů. Tito pracovníci budou zabezpečovat administrativní podporu regionální radě regionu Jihovýchod a zároveň přijímat a hodnotit projekty, které se budou ucházet o financování z fondů. Kromě této roviny implementační nás však čeká velký úkol - zajistit zpracování projektů. V kraji by proto měla fungovat tzv. síť poradců. Podle našeho názoru by to měli být lidé z různých institucí, kterým by se dostalo příslušného proškolení a poté by měli projít certifikací. Region soudržnosti Jihovýchod navrhuje, aby v této síti pracovali osvědčení partneři - pracovníci městských úřadů, zástupci informačních center, komor, úřadů práce, neziskových organizací apod. Ministerstvo pro místní rozvoj by se mělo vyjádřit, zda je tento krajem navržený model z hlediska představ EU vhodný. Pokud se jeho přijatelnost prokáže, pak odbor regionálního rozvoje kraje Vysočina (a nepochybně i brněnští kolegové) připraví intenzívní informační kampaň. Oslovíme vytipované osoby, s nimiž budeme jednat o jejich případné účasti v síti poradců. Při těchto diskusích pracovníci odboru nabídnou možnost proškolení poradců a úzkou součinnost při přípravách na čerpání fondů. Jsme si vědomi toho, že právě přípravy během roku 2003 mohou mít rozhodující vliv na úspěšnost Vysočiny v soutěži o evropské prostředky. Vedle institucí působících v rovině implementační a poradenské by měly být v kraji Vysočina k dispozici dostatečné odborné kapacity pro samotné zpracování projektů. Tuto roli v současné době plní Regionální rozvojová agentura Vysočina. Je pravděpodobné, že se takto bude profilovat i v době, kdy budeme moci po vstupu do EU čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Všichni aktéři zapojení do popsaného konglomerátu činností budou muset umět vzájemně dokonale komunikovat a fungovat jako dobře promazaný stroj. V ideálním případě je totiž bude spojovat společný zájem - realizace projektů vedoucích k prosperitě a zkvalitnění života v kraji Vysočina s pomocí evropské finanční podpory. Věra Jourová, vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina |
