Dobře se seznámit s novou Strategií regionálního rozvoje ČR může mít pro mnohou obec zcela zásadní a velmi praktický význam.
Nová Strategie regionálního rozvoje ČR byla schválena usnesením vlády číslo 560 dne 17. května 2006. Ta vychází ze zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který ukládá v jejím rámci provést analýzu stavu regionálního rozvoje, charakterizovat slabé a silné stránky v rozvoji jednotlivých krajů a okresů a určit strategické cíle regionálního rozvoje v České republice. Dále pak vymezit státem podporované regiony a vypracovat doporučení ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje v odvětvích spadajících do jejich působnosti.
Strategie regionálního rozvoje je klíčovým dokumentem regionální politiky.
V SOULADU S DALŠÍM PLÁNOVACÍM OBDOBÍM EU
Nová Strategie je koncipována v souladu s plánovacím obdobím Evropské unie na léta 2007 až 2013. Podobně jako Strategie regionálního rozvoje pro léta 2000 až 2006 je nový materiál silně orientovaný na disparitní regionální politiku. Hlavní regionální disparity ČR lze nalézt v ekonomické výkonnosti krajů (HDP/obyv., průměrné mzdy, nezaměstnanost aj.), v meziokresní míře nezaměstnanosti a příjmech na obyvatele, ve vývoji venkovského a městského prostředí. Strukturální problémy jsou charakteristické pro Ústecký a Moravskoslezský kraj. Ekonomicky zaostávají příhraniční okresy. Severovýchodní Morava a Slezsko nejsou dostatečně napojeny na transevropské sítě a Prahu, což snižuje zájem investorů. Existuje výrazný rozdíl v podílu vysokoškoláků mezi Prahou a Brnem na straně jedné a ostatními krajskými městy na straně druhé. Narušené životní prostředí je zejména v severozápadních Čechách a na severní Moravě a v důsledku rozvoje automobilové dopravy také v Praze a dalších velkých městech.
Strategie rozděluje kraje ČR na rozvíjející se (Praha, Středočeský, Plzeňský, Jihomoravský kraj), regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje (Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Zlínský, Liberecký kraj a Vysočina) a na zaostávající nebo jinak problémové regiony (Karlovarský, Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský kraj).
PRIORITNÍ OBLASTI PODLE STRATEGIE
Pro obce má Strategie regionálního rozvoje velmi praktický význam. Určuje totiž prioritní oblasti, priority podpory, opatření a podmínky realizace podpory regionálního rozvoje, a vytváří tak strategickou orientaci pro budoucí programy a projekty regionálního rozvoje, které budou realizovány na centrální, regionální i místní úrovni včetně programů a projektů s finanční podporou EU. Prioritními oblastmi podle Strategie jsou:
Evropský a národohospodářský strategický rámec (kam patří například podpora aplikací eGOV, modernizace technik územního plánování nebo rozvíjení efektivního veřejného soukromého partnerství);
Ekonomika regionů (podpora revitalizace brownfields, podpora celoživotního vzdělávání a rekvalifikace apod.);
Lidé a osídlení (zastavení tendencí vysídlování malých obcí, modernizace a obnova panelového bytového fondu, regenerace městských jader, prevence sociální exkluze, rozvoj volnočasových aktivit apod.);
Infrastruktura (budování cyklostezek, výstavba silničních obchvatů, zavádění integrovaných dopravních systémů apod.);
Příroda, krajina a životní prostředí (například ochrana půdy, zdrojů vody, environmentální vzdělávání apod.);
Cestovní ruch (rozvoj jazykového vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu, rozšíření nabídky a zlepšování úrovně služeb cestovního ruchu apod.);
Kultura (podpora akcí místního významu, dobudování infrastruktury pro kulturu, zachování kulturních památek apod.);
Problémová území (podpora diverzifikace ekonomických aktivit problémových území, podpora tvorby nových pracovních míst, obnova venkova apod.).
Pokud chce obec jako žadatel o dotaci na projekt stoprocentně dokázat, že projekt je plně v souladu s cíli podpory regionálního rozvoje, neměla by vynechat návaznost projektu na prioritní oblasti, priority, opatření a podmínky realizace, které uvádí Strategie regionálního rozvoje. Je tedy jasné, že Strategie regionálního rozvoje má význam pro obce při zpracování projektů.
NOVÉ VYMEZENÍ REGIONŮ SE SOUSTŘEDĚNOU PODPOROU
Důležitou součástí Strategie regionálního rozvoje ve vztahu k obcím je také vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. Tyto regiony byly v nové Strategii vymezeny na základě indexu, který zahrnuje indikátory nezaměstnanosti (míru nezaměstnanosti, dlouhodobou nezaměstnanost a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo - váha 0,4), kupní síly (váha 0,3), daňového příjmu na 1 obyvatele (váha 0,15), počtu podnikatelů na 1000 obyvatel (váha 0,15).
Nová Strategie regiony se soustředěnou podporou státu mírně pozměnila. Nyní jsou jimi strukturálně postižené regiony (okresy Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Sokolov), hospodářsky slabé regiony (okresy Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny, území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá) a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (okresy Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice a obce s rozšířenou působností Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřice nad Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky). Tyto regiony tvoří zhruba 30 % rozlohy ČR a žije v nich přibližně 32 % obyvatelstva.
Pro obce ve všech těchto regionech je významné, že se jim otevírá širší přístup k dotacím na podporu regionálního rozvoje (zejména ke Státnímu programu regionálního rozvoje).
Mezi regiony se soustředěnou podporou státu pro roky 2007 až 2013 proti minulému vymezení nebyly zařazeny okresy Český Krumlov, Tachov, Rakovník a Vyškov. Dotace na podporu regionů se soustředěnou podporou státu do nich však mohou přicházet až do konce roku 2008, protože vláda svým usnesením číslo 829 ze dne 3. července 2006 schválila tzv. přechodné období.
Více informací nejen o nové Strategii regionálního rozvoje lze nalézt na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj České republiky www.mmr.cz, sekce regionální politika.
MILAN DAMBORSKÝ
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
