Za jakých podmínek může občan obce nebo člen zastupitelstva obce nahlédnout na stavebním úřadě do příslušného spisu, udělat si z něho výpisy, v nezbytné míře kopie a vše využívat ve veřejné debatě, v místních novinách či místní televizi včetně uvádění jmen občanů. Postačuje zastupiteli k získání...
Za jakých podmínek může občan obce nebo člen zastupitelstva obce nahlédnout na stavebním úřadě do příslušného spisu, udělat si z něho výpisy, v nezbytné míře kopie a vše využívat ve veřejné debatě, v místních novinách či místní televizi včetně uvádění jmen občanů. Postačuje zastupiteli k získání těchto informací odvolání se na § 82 písm. c) zákona o obcích nebo musí postupovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím?
Předmětem dotazu je jednak určení rozsahu, v němž se může člen zastupitelstva obce nebo občan obce seznamovat s údaji obsaženými ve spise o stavebním řízení, které vede obec jako příslušný stavební úřad, a také možnost dalšího šíření těchto údajů včetně jejich zveřejňování (především ve vazbě na údaj o osobách, které v řízení podaly odvolání).
Stavební řízení je řízením podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, v němž je rozhodováno, velmi zjednodušeně řečeno, o povolení stavby. Podle § 192 stavebního zákona se na postupy podle tohoto zákona, tedy i na stavební řízení, aplikují ustanovení správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.).
Správní řád obsahuje svou vlastní právní úpravu nahlížení do správního spisu, která se uplatní i při nahlížení do spisu o stavebním řízení (s určitými modifikacemi plynoucími např. z § 168 odst. 2 stavebního zákona). Podle § 38 odst. 1 správního řádu mohou do správního spisu nahlížet účastníci řízení a jejich zástupci, podle odst. 2 umožní správní orgán jiným osobám nahlédnutí do správního spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.
Je nutné připomenout, že v případě žádosti konkrétní osoby o nahlédnutí do správního spisu se podle správní judikatury postupuje výlučně podle správního řádu a nikoli podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (správní řád je v tomto případě ve vztahu speciality vůči zákonu o informacích, jehož aplikace na nahlížení do správního spisu je ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o informacích vyloučena).
Pokud by občan obce, který má v úmyslu seznámit se s údaji obsaženými ve spise o stavebním řízení formou nahlédnutí do tohoto spisu, byl současně účastníkem tohoto řízení, má plný a neomezený přístup k takové informaci a stavební úřad mu tento přístup musí umožnit. Jestliže by tento zájemce účastníkem řízení nebyl, musel by pro takové seznámení prokázat právní zájem nebo jiný vážný důvod. Ten však, podle mého názoru, nemůže spočívat v pouhém »občanství obce« či v tom, že stavba má být postavena na území obce »ve veřejném zájmu«.
Složitější je situace v případě člena zastupitelstva obce, jenž má s ohledem na § 82 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, určité »privilegované« postavení v přístupu k informacím o výkonu samostatné působnosti obce. V jeho případě by již hrálo roli, zda účastníkem stavebního řízení je obec, jejíhož zastupitelstva je členem. Pokud ano, pak by ustanovení § 82 písm. c) zákona o obcích skýtalo dostatečný právní základ pro oprávnění zastupitele seznámit se s údaji vedenými ve spise o stavebním řízení formou nahlížení podle § 38 odst. 2 správního řádu (z titulu obce jako účastníka tohoto řízení by i u zastupitele nepochybně byla splněna podmínka právního zájmu). Jestliže nikoli, potom by se jeho právo na nahlédnutí do spisu o stavebním řízení řídilo identickými pravidly jako v případě »běžného« občana /i kdyby stavebním úřadem, jenž vede stavební řízení, byl obecní úřad obce, jejíhož zastupitelstva je členem; výkon působnosti stavebního úřadu je totiž výkonem přenesené působnosti, na niž se informační právo člena zastupitelstva ve smyslu § 82 písm. c) zákona o obcích nevztahuje (člen zastupitelstva obce se podílí pouze na rozhodování v samostatné a nikoli v přenesené působnosti a informační právo založené v § 82 písm. c) zákona o obcích slouží právě k získávání informací nutných pro rozhodování zastupitele v oblasti samostatné působnosti)/.
Údaje obsažené ve spise o stavebním řízení mohou být přístupné i jinou formou, než je nahlížení do spisu, typicky na základě žádosti o poskytnutí konkrétní informace, jež je v tomto spise zaznamenána. V takovém případě může občan obce žádat o přístup k dané informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím, člen zastupitelstva také v režimu § 82 písm. c) zákona o obcích (ustanovení správního řádu o nahlížení do spisu se zde neužije, a proto ani nijak neomezuje přístup k informacím ve správním spise na základě těchto dvou zmíněných zákonů např. v podobě nutnosti prokázat právní zájem).
V případě žádosti občana (předpokládejme, že není účastníkem řízení) se příslušná informace ze spisu o stavebním řízení poskytne jen za podmínek stanovených zákonem o svobodném přístupu k informacím.
Takovému občanovi by tedy v zásadě neměly být s odkazem na § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnuty identifikační údaje účastníků a dalších fyzických osob, které jsou zaznamenány ve spise (ledaže by se jednalo o osoby, u nichž je jejich účastenství zřejmé, např. vlastník pozemku, jehož se stavba týká) nebo podání těchto osob učiněná v řízení, typicky podané odvolání /s odkazem na § 11 odst. 1 písm. b) nebo § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím/.
V případě žádosti člena zastupitelstva obce záleží opět především na tom, zda obec je sama účastníkem stavebního řízení. Pokud ano, má zastupitel již z důvodu existence § 82 písm. c) zákona o obcích právo na získání informací v identickém rozsahu, v jakém k nim má přístup i obec jako účastník řízení. Jestliže obec účastníkem řízení není, je lhostejné, zda člen zastupitelstva žádal s odkazem na § 82 písm. c) zákona o obcích nebo s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím - v obou případech může získat ze spisu o stavebním řízení informace jen v rozsahu, v němž by podle zákona o svobodném přístupu k informacím mohly být zpřístupněny jakékoli jiné osobě (tj. musejí být chráněny osobní údaje, obchodní tajemství a některé další informace). Pokud totiž obec není účastníkem stavebního řízení, nelze ve smyslu § 82 písmena c) zákona o obcích považovat informace vedené ve spise o stavebním řízení za informace »související s výkonem funkce« zastupitele, k nimž by měl mít podle návětí § 82 zákona o obcích přímý přístup.
Od samotného získání určité informace (lhostejno, zda nahlížením do spisu o stavebním řízení nebo jiným způsobem) je nutné odlišit další šíření (zveřejnění) získané informace. Jedná se o poměrně složitou právní otázku s mnoha konkrétními aspekty. Nicméně velmi zjednodušeně řečeno lze mít za to, že osoba, která se dozví určitou informaci ze správního spisu (a je lhostejné, zda jde o zastupitele, občana obce či účastníka řízení), ji může následně zveřejnit jen v takovém rozsahu, v němž by ji byl oprávněn zveřejnit i správní orgán (stavební úřad), od něhož tuto informaci získala (to, že určitá osoba získá pro svou potřebu konkrétní informaci, např. jako účastník při nahlížení do spisu totiž z takto získané informace ještě nečiní informaci, která by byla dále volně šiřitelná a zveřejnitelná). Nelze tedy zveřejnit informaci, která je podle zákona o svobodném přístupu k informacím (event. podle jiného zvláštního zákona) chráněná.
Z dotazu je patrné, že tazateli jde především o možnost zveřejnit identitu osob, které v řízení podaly odvolání. Domnívám se, že bez souhlasu těchto osob by takové zveřejnění ze strany osoby, které je tento údaj byť oprávněně znám, bylo porušením zákonné ochrany tohoto údaje (v širším smyslu dokonce porušením ochrany osobnosti). Osoba, která by tento údaj zveřejnila, by se proto vystavovala nebezpečí správnědeliktního (přestupkového) či dokonce trestněprávního postihu za neoprávněné nakládání s osobními údaji. Pokud bychom toto zveřejnění mohli označit za zpracovávání daných osobních údajů (o čemž může být spor) ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, bylo by možné údaj o osobě odvolatele zveřejnit bez jejího souhlasu jen za podmínek daných v § 5 odst. 2 tohoto zákona, ale i tak by bylo nutné dbát, aby zveřejnění tohoto údaje nezasáhlo právo na ochranu osobnosti této osoby nepřiměřeným způsobem (§ 5 odst. 3 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů).
JUDr. ADAM FUREK
právník
