01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Přístup podnikatelů se musí změnit

Trutnov - město v bývalém klasickém pohraničí, dříve s převážně německým obyvatelstvem, dnes čítá 32 tisíc obyvatel a podle jeho starosty a senátora Parlamentu ČR Mgr. Ivana Adamce se už se svou zcela přeměněnou identitou vyrovnalo. V současnosti hodně sází na turistiku.

Němci jsou u vás jistě častými hosty. Jsou už staré křivdy zapomenuty?

I když nemohu mluvit za účastníky oněch událostí, domnívám se, že jsou. V osobním styku jsem o nich nikdy neslyšel nikoho hovořit. Nakonec i partnerství, které jsme navázali s asi 600 km vzdáleným německým Lohfeldenem, vzniklo na popud přesídlených starousedlíků. Je pro ně zajímavé podívat se do míst bývalého domova, ale natrvalo se vrátit nikdo nechce. Dokonce přispívají finančně na obnovu památek. Zrovna tento týden (v polovině dubna - pozn. redakce) byly u nás na radnici děti z Lohfeldenu, které v Trutnově pár dnů pobývaly. Velmi je zajímalo vyprávění o městě, odkud pocházejí někteří z jejich předků.

Děti z Trutnova také jezdí ke svým německým partnerům?

Jezdí se oboustranně a do rodin. Je to výhodné nejen pro nás, Čechy, ale i pro Němce. I v tak blízkém zahraničí dodnes občas přežívá představa, že za bývalou železnou oponou se žije jinak, že tam jsou jakési divné rozvojové země. Těmito návštěvami dostává původní představa vážné trhliny. To je moc dobře, protože jedině touto formou se může Evropa nějak rozumně udržet pohromadě.

Předpokládám, že je pro město důležitý cestovní ruch, hosté domácí i zahraniční.

Samozřejmě; ve strategickém plánu, který udává dlouhodobý směr rozvoje města, patří ke čtyřem nejvýznamnějším bodům. Cílem je zlepšit servis nejen pro turisty, kteří přijíždějí do našeho města, ale i pro ty, kteří pokračují do Pece pod Sněžkou a obcí ležících na úpatí Krkonoš. Říká se, že Krkonoše ročně pojmou osm až deset milionů turistů, z nichž většina se u nás alespoň zastaví. Přínos je pochopitelně hlavně zprostředkovaný, přes daně, které platí podnikatelé.

Kdo se u vás o cestovní ruch stará?

Propagaci a reklamu má u nás už sedmým rokem na starosti Sdružení pro turistické informační centrum Trutnov. Jde o model, k jehož vytvoření jsme našli inspiraci v zahraničí. Znamená to, že se na činnosti a financování centra spolu s radnicí podílejí soukromé subjekty podnikající v cestovním ruchu. Každý má při hlasování jeden, dva nebo čtyři hlasy podle velikosti své provozovny a podle ní stanovené výše svého ročního členského příspěvku, ale město má vyhrazeno právo veta, protože je jeho povinností sledovat širší zájmy a také přispívá největší částkou. V zájmu co nejkvalitnější komunikace se sdružením má město v správní radě kromě svého delegáta s hlasovacím právem i tzv. tajemníka s hlasem poradním, který má na městském úřadě na starosti styk s veřejností a s centrem je prakticky v každodenním pracovním kontaktu.

To je snad podstata destinačního managementu - že se domluví všichni, kteří se na cestovním ruchu podílejí, společně se starají o maximum záležitostí s ním spojených a společně je také financují.

Bohužel to mnozí podnikatelé ještě tak nechápou. Existovala tu určitá teorie, že firmy, které budou využívat služeb informačního centra, by měly zmíněnému sdružení odvádět peníze za každého dovezeného zákazníka. To u nás nefunguje, přestože v zahraničí to bývá obvyklé. Třeba v Rakousku, kde turistiku pojali jako průmysl a podřídili mu vše včetně bankovní sféry. Existuje tam dokonce speciální turistická banka, soukromá, ale se státem garantovanými úrokovými sazbami. Samozřejmě má i takové programy, které podnikatelům mohou pomoci, když je tak špatná sezóna, jako byla ta letošní zimní. V ČR je to zatím tak, že provozovatelé vleků, když v zimě nevydělají, chtějí dotace po státu, což považuji za absurdní. Těžko jsme jim vysvětlovali například i to, proč jsme odmítli finančně podpořit provoz skibusů, zatímco na cyklobusy přispíváme.

S jakým zdůvodněním?

Přepravu lyžařů, kteří platí nemalé částky za skipasy a vydělávají skiareálům obrovské zisky, nelze přece srovnávat s přepravou cykloturistů. Cyklostezky budují, udržují a propagují města, svazky obcí nebo neziskové organizace s vědomím, že vložené prostředky se nevrátí přímo. Cílem je celkově oživit turistický ruch v dané oblasti. A to je důvod, proč považujeme za správné finančně podpořit projekt svazku měst a obcí Krkonoše Krkonošské cyklobusy.

Dalo by se odhadnout, kolik peněz město ročně vkládá do rozvoje cestovního ruchu?

Přesně jen velmi těžko, ale jde o miliony. Jsou to výdaje na provoz a činnost informačního centra, členský příspěvek Svazku obcí Východní Krkonoše, výdaje na nové propagační materiály, na budování a údržbu naučných stezek a cyklostezek. Zmínil jsem podporu provozu cyklobusů, Klub vojenské historie dostává příspěvek na provoz městské naučné stezky války v roce 1866. Nemalé částky investujeme do oprav památek, což se následně také pozitivně promítá do rozvoje cestovního ruchu.

Co je podle vás největší překážkou jeho rozvoje?

Je to jednoznačně nynější přístup podnikatelů, kteří mají takzvaně své jisté a dosud nepochopili, že mohou profitovat ještě víc, pokud se zapojí - a to i finančně - do širší spolupráce s veřejnou správou a dalšími subjekty v cestovním ruchu. Dokud sami nepocítí potřebu dohlédnout dál než na konec právě probíhající sezóny, tak toto vzájemně výhodné partnerství nevznikne. Měli jsme představu, že náklady na provoz a činnost turistického centra díky tomuto partnerství z městského rozpočtu postupně zmizí a že město bude financovat projekty, které nabídnou turistům další celoroční možnosti k využití zde stráveného času. Projekty a záměry máme, ale zatím je jich dost na papíře. Rozpočet města není neomezený.

Například?

Třeba projekt s názvem Vojenské dějiny Trutnovska - brána vojenské turistiky východních Čech. I projekt, na který získáme dotaci z EU, rozpočet zatíží. Město jej musí nejprve kompletně předfinancovat a určitou částkou se na něm podílet. Například v roce 2006 a letos financujeme 860 tisíci korunami projekt Via belli 1866-2006 na Trutnovsku, podpořený z programu INTERREG. Přiznaná dotace je 580 tisíc korun, ale do rozpočtu se nám vrátí, až bude projekt ukončen a schváleno vyúčtování. Jsem ale optimista, věřím, že i u nás bude za pár let fungovat model, který jsem popsal, protože ten může cestovnímu ruchu v regionu přinést trvalý růst.

JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down