Jestliže se původní vlastník, město nebo obec, rozhodne privatizovat obecní byty, přičemž jednotlivé bytové domy prodává do vlastnictví uživatelů bytových jednotek, měl by zvážit, zda si v takovém domě ponechat ve svém vlastnictví energetická...
Jestliže se původní vlastník, město nebo obec, rozhodne privatizovat obecní byty, přičemž jednotlivé bytové domy prodává do vlastnictví uživatelů bytových jednotek, měl by zvážit, zda si v takovém domě ponechat ve svém vlastnictví energetická zařízení, či nikoli.
Privatizace bytového fondu měst a obcí prostřednictvím zákona č. 72/1994 Sb., který upravuje některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňuje některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), způsobuje pracovníkům Energetického regulačního úřadu nemalé obtíže.
Čeho se problém týká
Je to kupříkladu při rozhodování o udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích a stejně tak v cenové oblasti, přičemž poškozeným může být v důsledku konečný odběratel, především odběratel tepelné energie.
Jelikož tato právní forma není provázána se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neřeší otázku kontinuity dodávek energetických médií v těch bytových domech, v nichž historicky vznikla energetická zařízení, jejichž prostřednictvím se uskutečňují dodávky ve veřejném zájmu. Nejvíce je z tohoto hlediska dotčena oblast teplárenství. Jde především o kotelny, rozvody tepelné energie, výměníkové nebo předávací stanice. Problém se týká i elektroenergetických a plynárenských zařízení.
Co by měl vlastník zvážit
Jestliže se původní vlastník, město nebo obec, rozhodne privatizovat obecní byty, přičemž jednotlivé bytové domy prodává do vlastnictví uživatelů bytových jednotek, měl by zvážit, zda si v takovém domě ponechat ve svém vlastnictví energetická zařízení, či nikoli. Převážně jde o zařízení, která se využívají k výrobě a rozvodu tepla a teplé užitkové vody. Je lépe, když si město či obec příslušná zařízení ve svém vlastnictví ponechá, v takovém případě obyčejně nedochází ani ke zvýšení cen těchto komodit, ani ke zhoršení kvality dodávek. Oproti tomu atomizace vlastnických vztahů k energetickým zařízením mezi uživatele jednotlivých bytových jednotek obyčejně vede v těchto ohledech k nepříznivým důsledkům. Pro větší jistotu doporučujeme při privatizaci bytových domů věcná břemena zapsat do katastru nemovitostí.1)
Zůstane-li vlastníkem energetických zařízení město nebo obec, jsou vlastníci bytových jednotek povinni toto zařízení ve svém domě bezplatně strpět na základě věcného břemene, které vychází z předešlých energetických zákonů a z judikatury č. 22Cdo 1665/99. Tedy i licence pro podnikání v energetických odvětvích, udělená Energetickým regulačním úřadem, má racionální podklad a lze očekávat, že provoz teplárenské soustavy bude efektivní jak z technického, tak z cenového hlediska.
Energetický regulační úřad již v rámci zákona č. 72/1994 Sb. řešil záležitost, kdy udělení licence zablokoval jeden z vlastníků bytové jednotky tím způsobem, že dotyčný nedal souhlas s pronájmem nebytového prostoru, v němž byla umístěna předávací stanice žadatele o licenci. V důsledku toho byla ohrožena plynulá dodávka tepelné energie pro obyvatele onoho domu. Otázka pravomocí jednotlivých vlastníků bytových jednotek, eventuálně právnické osoby, vzniklé jejich sdružením do společenství vlastníků, ve věci zajištění kontinuity dodávek energetických médií není bohužel v textu tohoto zákona přesně vymezena. Doporučujeme proto tuto záležitost řešit ve vzorových stanovách společenství vlastníků bytových jednotek.
Poznámka
1) V minulosti vyplývalo věcné břemeno automaticky ze zákona a nebylo nutné zapisovat je do katastru nemovitostí.
vedoucí oddělení licencí
Energetický regulační úřad
