Zelené stezky, ve světě označované anglickým výrazem "greenways", jsou koridory, jejichž páteří je stezka. V České republice spojují na pět stovek obcí a měst.
Jak připomíná Juraj Flámik, koordinátor brněnské Nadace Partnerství pro program Zelené stezky Greenways, stezka nemusí sloužit jen cyklistům, ale také chodcům či jezdcům na koních.
Juraj Flámik upozorňuje rovněž na skutečnost, že koncept Greenways u nás není zatím příliš rozšířen. Nejde v něm totiž pouze o bezpečnou účelovou komunikaci pro cyklisty, nýbrž i o koridor, jímž cyklostezka probíhá. "Koridorem myslíme okolní prostředí - někde břehy řek, jinde ulice, jednou liniové parky, podruhé třeba zase sklepní uličky vinařských oblastí," vysvětluje koordinátor. "Návrh vhodných rozměrů, povrchů a značení cyklostezek je dnes pro projektanty už vcelku rutinou. Avšak domyslet vnější vztahy, jak zpřístupnit ústí stezky uživatelům, jaké služby na ní rozvíjet, jak chránit zpřístupněnou přírodu, jak ze stezky udělat veřejnou tělocvičnu nebo prostor interpretace místního kulturního dědictví - to je umění, jímž se zelené stezky odlišují od běžných," tvrdí koordinátor.
ZNÁMKA NENÍ PRO KAŽDÉHO
Greenways proto mívají svého správce, který zajišťuje, aby stezka byla bezpečná a čistá, příroda kolem vhodně zpřístupněna i chráněna, aby okolní památky byly opravené, aby tam dobře fungovaly služby apod. "Pokud správce jakékoliv krásné stezky bude mít zájem, můžeme mu formou dohody o partnerství nabídnout známku Greenways a spolupráci s naší nadací," dodává Juraj Flámik. Proto Nadace Partnerství rozvíjí aktivitu "Adoptuj svou Greenway", s jejíž pomocí hledá organizace, jež by si za své braly jednotlivé úseky zelených stezek.
Koordinátor za nejčastější chybu minulého období považuje stavbu krátkých úseků cyklostezek odnikud nikam, když na stezku nenavazovala ani organizace dopravy na pokračujících silnicích.
NA OKRAJI ZÁJMU?
Stejně jako Nadace Partnerství členem Evropské asociace Greenways je také pražské Občanské sdružení Oživení Bohemian Greenways. Jeho předseda Petr Štěpánek lituje, že stát u nás ponechává iniciativu výstavby greenways - a cyklostezek vůbec - zpravidla pouze na neziskovém sektoru a obcích. "Přitom i cyklostezka je ze zákona jednou z pozemních komunikací jak z hlediska územního plánu, tak financování. Problémem ovšem je, že pro obce tyto nízkorozpočtové stavby obvykle nejsou zajímavé a raději soustřeďují svou pozornost na investice v řádu desítek a stovek miliónů korun," tvrdí Petr Štěpánek. Pokud si někde rozvoj cyklistiky dají do svých plánů, pak se podle předsedy Oživení často omezují jen na silniční cyklistiku a značení stávajících silnic pro cyklisty. Aby ve vztahu municipalit k rozvoji cyklostezek došlo ke zlomu, Oživení už řadu let navrhuje, aby rozpočty obcí, krajů i státu každoročně pamatovaly ve svých výdajích na dopravu celým jedním procentem na výstavbu cyklistické infrastruktury a cyklostezek.
PRAHA (ZATÍM) NENÍ VZOREM
Petr Štěpánek v té souvislosti připomíná hlavní město, které si letos v rozpočtu na rozvoj dopravy vyčlenilo celkem 16,51 miliardy korun a v tomto rámci na cyklostezky jen 21,2 miliónu korun. Přitom třeba z anketního průzkumu, který k problematice cyklistické dopravy před dvěma roky uskutečnil pro českou metropoli Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy (ÚDI), vyplývá, že v Praze jedno jízdní kolo připadá v průměru přibližně na dvě osoby a že do zaměstnání a do škol tam jízdní kolo využívá v letním období častěji než dvakrát týdně už 2,2 % vlastníků tohoto dopravního prostředku.
Nad "zlatou stověžatou" však ještě není třeba lámat hůl. I díky Oživení tam vznikla řada stezek, jako třeba Greenway Botič z Výtoně do Průhonic či Greenway Vltava z Výtoně do Troje - a s možností pokračovat přes Roudnici nad Labem, Litoměřice a Ústí nad Labem až třeba do Drážďan. Obrazu Greenways se blíží i stezky v Centrálním parku Prahy 13, kde v současnosti začíná Greenways Praha - Vídeň. Nicméně: Zatímco v Praze délka cyklistických stezek činí kolem 60 kilometrů, v Budapešti je to 130 a ve Vídni dokonce 880 kilometrů.
Podle zkušeností sdružení Oživení, což potvrzuje i Juraj Flámik, cílevědomé úsilí rozvoji cyklostezek věnují například v Pardubicích, Olomouci, Ostravě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Břeclavi či ve svazcích obcí, jako je třeba Čertovo břemeno na Sedlecku-Prčicku. V povědomí veřejnosti jsou Greenways jako Moravské vinařské stezky, spojující asi 280 katastrů obcí ve dvou krajích, či Praha - Vídeň nebo Krakov - Morava - Vídeň.
POUZE FINANCE NESTAČÍ
Ing. Jaroslav Martínek, vedoucí sekce cyklistické a pěší dopravy Centra dopravního výzkumu, považuje za ideální cyklostezku každou stezku, která zajistí především dopravní bezpečnost. "Věřte, že v některých případech postačí, když jsou obce propojeny obousměrnou jednopruhovou cyklistickou stezkou šířky 1,5 metru - zvláště když se díky ní podaří cyklisty stáhnout z frekventovaných silnic," říká tento přední expert na cyklistickou dopravu u nás. "Pokud cyklista danou stezku využije, je dobré mu nabídnout i doprovodnou infrastrukturu. V rámci denních cest by mělo jít o dostatek parkovacích a úschovných míst pro kola, v případě cykloturistiky navíc o doplnění o odpočívková místa s příslušným vybavením."
Také inženýr Martínek souhlasí s tím, že rozvoj cyklistické dopravy u nás by si zasloužil více peněz. "Ale praxe ukazuje, že ještě více spíše chybí ochota vůbec se pustit do problému," dodává.
