Státní program oprav panelových domů existuje od 1. 12. 2001. Obce však příliš nezaujal. Celková čísla o čerpání úrokových dotací i záruk za bankovní úvěry za dobu jeho existence sice svědčí o mírně vzestupném trendu, ale jen zásluhou družstev....
Státní program oprav panelových domů existuje od 1. 12. 2001. Obce však příliš nezaujal. Celková čísla o čerpání úrokových dotací i záruk za bankovní úvěry za dobu jeho existence sice svědčí o mírně vzestupném trendu, ale jen zásluhou družstev.
"Zájem postupně narůstá, zejména pokud jej měříme počtem podpořených projektů. Přesto dynamika a rozsah využité podpory neodpovídají potřebám, vývoj není takový, aby vedl v rozumném časovém horizontu k zásadní změně kvality bytového fondu," řekl vrchní ředitel úseku podpory a strategie Českomoravské záruční a rozvojové banky Ing. Lubomír Rajdl, CSc.
Když program vznikal, očekávalo se, že jako první jej budou využívat obce. Praxe však tento předpoklad nepotvrdila. Téměř 80 % zájemců tvoří družstva, obce jen 18 %. Společenství vlastníků zatím představuje nepatrné procento zájemců, ale jde o skupinu, u níž banka předpokládá výrazný nárůst.
Zájem obcí předkládat projekty a žádat o podporu stagnuje nebo se dokonce mírně snižuje. Měřeno finančním objemem poskytnutých dotací není rozdíl tak markantní, což je podle inženýra Rajdla dáno tím, že obce realizují větší projekty než družstva. Také využívají téměř výhradně úrokové dotace, požadavek na záruku za úvěr se objevil jen v jediném případě. Několikaletý trend potvrdil i loňský rok. Vzhledem k dost malému zájmu není problém s penězi. Na úrokové dotace i záruky za úvěr se loni vyčerpalo zhruba 420 mil. Kč, méně, než bylo k dispozici. Letos je na program vyčleněno 600 mil. Kč, což skýtá prostor pro poměrně výrazný nárůst.
Proč je program pro obce tak málo atraktivní, zatímco u družstev se setkává s poměrně slušným zájmem? Překážky, které obce uvádějí, tj. příliš velká administrativní náročnost na zpracování projektu a nutnost udělat vše naráz, přece platí pro všechny.
Uvedené dvě hlavní překážky širšího uplatnění programu však existují. Administrativa spojená s podáním žádosti opravdu není jednoduchá, požadavek komplexnosti je velmi tvrdý a pro mnohé téměř nesplnitelný. Kromě složitého organizačního a technického zajištění klade příliš velké nároky na finanční prostředky; ty podle Ing. Lubomíra Rajdla někdy šplhají až k čtvrt miliónu na byt, což pak působí jako nepřekonatelná bariéra: "Objevují se proto názory, že bude vhodné rozložit toto zatížení v delším čase, umožnit rekonstrukci na etapy. Existují už náměty, jak tyto ucelenější etapy rekonstrukce domu definovat. My tuto myšlenku podporujeme; určitě by taková změna měla pozitivní dopad. Jde o to nalézt rozumný kompromis a přitom splnit hlavní cíl programu, tj. zásadně zlepšit kvalitu panelového bytového domu a prodloužit jeho životnost. Je to záležitost především technická. K tomu, zda je toto řešení možné, se musí nejdříve vyjádřit experti."
