Veřejný ochránce práv se ve své činnosti setkává mj. s problematikou hřbitovního a pohřebního práva, převážně pak s otázkou pronajímání, údržby, placení a důstojnosti hrobových míst. Přestože to většinou nespadá do jeho působnosti, neboť jde o vztahy vůči obci jako provozovateli pohřebiště (věci v...
Veřejný ochránce práv se ve své činnosti setkává mj. s problematikou hřbitovního a pohřebního práva, převážně pak s otázkou pronajímání, údržby, placení a důstojnosti hrobových míst. Přestože to většinou nespadá do jeho působnosti, neboť jde o vztahy vůči obci jako provozovateli pohřebiště (věci v samostatné působnosti obce) a pronajímateli hrobových míst (občanskoprávní vztahy mezi obcí a nájemcem hrobového místa), nejsou tato podání odložena se strohým úředním sdělením, že nenáležejí do jeho působnosti. Ve snaze být lidem nápomocen jim ochránce odpovídá alespoň právní radou, jak mohou své problémy řešit včetně objasnění problematiky pohřebnictví z hlediska platného zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.
POHŘEBNICTVÍ A SAMOSPRÁVA
Zákon o pohřebnictví ve svém ustanovení § 16 odst. 1 uvádí, že provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen provozovatel pohřebiště). Samotné užívací vztahy jsou pak ve smyslu § 25 zákona o pohřebnictví kvalifikovány jako vztahy nájemní, kde je, stejně jako tomu v případě samosprávy, působnost veřejného ochránce práv vyloučena. Citované ustanovení § 25 zákona o pohřebnictví výslovně stanoví, že nájem hrobového místa (dále jen nájem) vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem (dále jen smlouva o nájmu).
Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu a obsahovat výši nájemného a výši úhrady za služby spojené s nájmem, pokud je provozovatel pohřebiště poskytuje. V případě, že jde o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro veřejné pohřebiště, na němž se hrob nachází. Nájem hrobového místa lze sjednat i na dobu předcházející pohřbení nebo uložení urny. Podnájem hrobového místa je zakázán.
Provozovatel pohřebiště je povinen během trvání nájmu zajistit k hrobovému místu přístup a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa, s výjimkou případů, kdy je nezbytné bezodkladně zajistit bezpečný provoz veřejného pohřebiště. O připravovaném nebo již provedeném zásahu je provozovatel pohřebiště povinen neprodleně písemně vyrozumět nájemce.
Nájemce musí vlastním nákladem zajišťovat údržbu pronajatého hrobového místa v rozsahu stanoveném smlouvou o nájmu a oznamovat provozovateli pohřebiště veškeré změny údajů potřebných pro vedení evidence veřejného pohřebiště. Je-li nájemcem fyzická osoba, přechází nájemné na její dědice. Jestliže nájemcem je právnická osoba, přechází nájem na jejího právního nástupce. Dědic nebo právní nástupce nájemce je povinen sdělit provozovateli pohřebiště nové údaje potřebné pro vedení evidence veřejného pohřebiště.
NÁJEM HROBU JE SOUČÁSTÍ DĚDICTVÍ
Ochránce práv opakovaně upozorňuje na to, že právo nájmu k hrobovému místu, stejně tak jako vlastnické právo k hrobovému zařízení (pomník, deska či jiné trvalé ozdoby hrobu) musí být předmětem dědického řízení. Soud, zpravidla na základě dědické dohody, určí, na koho právo nájmu hrobového místa a vlastnické právo k hrobovému zařízení přechází. Pokud tato práva nebyla předmětem dědického řízení, je nutno věc řešit v dodatečném projednání dědictví. Na případy neprojednaného dědictví pamatuje ustanovení § 175x zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. To stanoví, že objeví-li se po právní moci usnesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, nějaký zůstavitelův majetek, popřípadě i dluh, provede soud o tomto majetku řízení o dědictví. V rámci dodatečně projednávaného dědictví pak bude projednán nájem hrobového místa, hrobka, náhrobní kámen či pomník umístěný na hrobovém místě.
ODEPŘENÍ SOUHLASU S EXHUMACÍ
Na ochránce se obrátili pozůstalí s problémem odepření souhlasu k exhumaci ostatků svých rodičů za účelem jejich přemístění na jiný hřbitov. Ostatky přitom byly uloženy do hrobového místa, jehož jediným nájemcem byla příbuzná pozůstalých (neteř), která odmítala udělit souhlas k exhumaci. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o pohřebnictví platí, že před uplynutím tlecí doby mohou být lidské ostatky exhumovány na žádost nájemce hrobového místa jen se souhlasem krajské hygienické stanice, nebo nařídí-li exhumaci v trestním řízení předseda senátu nebo státní zástupce. Náklady na exhumaci hradí ten, kdo o ni požádal; provozovatel pohřebiště zajistí při exhumaci provoz na pohřebišti tak, aby nebyl narušen veřejný pořádek a byl vyloučen přenos možné nákazy.
Ochránce v tomto případě vyslovil právní názor, že zákon o pohřebnictví skutečně podmiňuje tento úkon souhlasem nájemce hrobového místa. Pokud si z hrobového místa pronajmutého jinou osobou chtějí pozůstalí vyzvednout ostatky svých blízkých kvůli jejich pohřbení na jiném místě a nájemce zákonem požadovaný souhlas bez vážných důvodů odepře, lze mít vážnou pochybnost o tom, zda jeho počínání je výkonem práva/povinnosti v souladu s dobrými mravy, respektive zda výkon tohoto práva/povinnosti nezasahuje do práv či oprávněných zájmů jiných osob. Řešení sporu by pak přináleželo soudu. Pozůstalí s obsahem odpovědi veřejného ochránce práv seznámili nájemkyni hrobového místa i starosty obou zainteresovaných obcí. Za jejich přispění a s odkazem na právní argumentaci ochránce se podařilo ostatky zemřelých rodičů přemístit.
ÚKLID HROBU A POHŘEBIŠTĚ
Veřejný ochránce práv obdržel stížnost na úklid pohřebiště a hrobového místa od spadaného listí z dřevin rostoucích na hřbitově. Konstatoval, že úklid listí z hrobového místa nelze po provozovateli pohřebiště spravedlivě požadovat, neboť to je jedna z klíčových povinností nájemce. Na druhé straně vlastník hřbitova (a tím i vlastník stromu, který je součástí pozemku, na kterém se nachází hřbitov) by měl dbát na to, aby dřeviny nad míru přiměřenou poměrům nerušily nájemce hrobů při užívání hrobových míst. Posouzení, zda nedochází spadem listí na hroby k obtěžování nájemců daných hrobových míst nad míru přeměřenou poměrům, přísluší v případě sporu příslušnému soudu. Ochránce opakovaně upozorňuje na to, že porosty na hřbitovech jsou podle občanského zákoníku součástí pozemku, a proto náleží vlastníku hřbitova. Ten by měl také nést případnou odpovědnost za poškození hrobu a jeho trvalých ozdob.
Marek Hanák
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
