Ani v této přetechnizované době plné digitálních nosičů se nejzajímavější události města nepřestaly zaznamenávat do kroniky. Už se nemusí psát ručně, ale pro jejich zachování dalším generacím zůstává stále hlavním médiem papír a inkoust. "Pokud je psána na počítači, musí být vytištěna na inkoustové...
Ani v této přetechnizované době plné digitálních nosičů se nejzajímavější události města nepřestaly zaznamenávat do kroniky. Už se nemusí psát ručně, ale pro jejich zachování dalším generacím zůstává stále hlavním médiem papír a inkoust. "Pokud je psána na počítači, musí být vytištěna na inkoustové tiskárně. Inkoust má totiž zatím nejdéle ověřenou trvanlivost," vysvětluje současná kronikářka Vsetína Květuše Nepožitková, pracovnice oddělení kultury Městského úřadu ve Vsetíně.
Kronika se vždy začíná psát s ročním zpožděním. "Je to proto, aby zápisy byly oproštěny od nepatřičných emocí," objasňuje kronikářka. Sběr dat je však nepřetržitý. "Vycházím nejen z toho, co vidím a slyším, často i mimoděk, ale využívám tiskové zprávy města, informace uveřejněné ve sdělovacích prostředcích nebo rozhovory s nejrůznějšími lidmi," uvedla. Zároveň připouští, že o některých důležitých akcích ani ona nemusí vědět. Proto každým rokem vyzývá organizace, spolky a občany, aby se také stali tvůrci dějin města.
Už nyní je zřejmé, že rok 2006 se do historických análů zapíše nejen rekordní sněhovou nadílkou, nezvykle horkým létem, ale i demolicí pavlačového domu u polikliniky. "Aby kronika splnila svůj účel, měla by mít maximálně 200 stran a přibližně jeden šanon příloh. Jejich součástí jsou například dobové vstupenky, pozvánky, výroční zprávy nebo plakáty, aby si lidé mohli učinit představu o životě v dané době," doplňuje Květa Nepožitková.
Vsetínská kronika je v porovnání s kronikami ostatních měst a obcí naprosto výjimečná a podle Státního okresního archivu je dodnes jedním z nejpůjčovanějších dokumentů. "Máme zachyceny události už od roku 1850, ačkoliv městská kronika byla oficiálně založena v roce 1931 v důsledku vydání zákona o kronikách," uvedl Zdeněk Pomkla, pracovník Státního okresního archivu Vsetín. Období od roku 1850 do roku 1930 totiž zpracoval druhý vsetínský kronikář Richard Pavlík, který se tvorby kroniky ujal po roce 1945. "Vycházel při tom nejen z archivních pramenů, vzniklých z činnosti úřadů a škol, ale používal také dobový místní nebo krajinský tisk, využil vzpomínky a poznámky různých osobností," pokračoval archivář. Prvním oficiálním kronikářem Vsetína byl Alois Trunkát, který údajně působil v letech 1911 až 1939 jako městský tajemník ve Vsetíně. Zápisy z období druhé světové války, tj. z let 1939 až 1945 doplnil taktéž Richard Pavlík.
/sk/