Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR má důležitou roli v rámci našeho soudnictví. Existuje již déle než 50 let. O výhodách řešení sporů před rozhodčími soudy jsme hovořili s JUDr. Marií Moravcovou, tajemnicí Rozhodčího soudu.
Jaké jsou hlavní přínosy tohoto způsobu řešení sporů?
Je to zejména rychlost a efektivnost řízení, které je jednoinstanční, takže není možnost běžného odvolání, i když ochrana vůči hrubým chybám existuje. Například se strany mohou dohodnout přímo v rozhodčí doložce na možnosti přezkoumání rozhodnutí a tedy i jiném způsobu ustanovení rozhodce (nebo rozhodčího senátu), a pro klienty to znamená, že ve sporu bude možné zachovat druhou instanci. Strany si také mohou určit, kde bude rozhodčí řízení probíhat. Například to může být i v prostorách obecního úřadu, pokud tam je potřebná místnost a technické vybavení. Rozhodčí nález je snáze vykonatelný, na základě Newyorské úmluvy ho lze vykonat ve 137 státech světa. Další výhodou je rychlost projednávání - zatímco u obecných soudů trvá projednání a ukončení sporů čtyři i více let, u Rozhodčího soudu v průměru čtyři a půl měsíce.
Co je hlavní podmínkou, aby se případný spor mohl projednávat před Rozhodčím soudem?
Spor se může před Rozhodčím soudem řešit jen v případě, že při uzavírání příslušné smlouvy, ať se již týká majetku, finančních či jiných záležitostí, které s tím souvisejí, je dodržená důležitá zásada - do smlouvy se musí zapracovat písemná rozhodčí doložka, která jednoznačně stanoví pravomoc a příslušnost našeho Rozhodčího soudu a rozhodování podle Řádu a pravidel tohoto soudu. Doložka může znít: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR podle Řádu a pravidel, buďto jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu nebo třemi rozhodci.
Tato doložka se dává většinou do závěrečných ustanovení. V případě obce by na tuto záležitost při uzavírání smluv měl pamatovat buďto její právník nebo odpovědný pracovník, který je oprávněn smlouvu za příslušnou stranu podepsat.
Je však možné tuto doložku uzavřít i dodatečně, i když je to většinou nepravděpodobné, jsou-li strany ve sporu. Tak se stěží na něčem dodatečně dohodnou.
Využívají obce rozhodčí řízení?
V poslední době stále častěji. Uvědomují si, že tímto způsobem mohou své finanční prostředky nebo majetek získat zpět podstatně rychleji, než kdyby spor řešily před obecným soudem. Jsou to zejména spory ze smluv o dílo - vybudování kanalizace, čistírny odpadních vod nebo výstavba centra služeb apod. Dále může jít o smlouvy o nájmu, kde vlastníkem nemovitosti je obec, která pronajímá byty nebo nebytové prostory. A také o smlouvy mezi podnikateli a obcemi v rozsahu některých poskytovaných služeb.
Není to nákladná záležitost?
Poplatky stanovuje Řád a pravidla, u vnitrostátních sporů je minimální poplatek 7 tisíc Kč a potom 3 % z částky, o kterou se soudí, nejvýše však jeden milión korun. Podstatně nižší poplatek - 3000 Kč - je u nového způsobu řízení on-line, které probíhá prostřednictvím internetu. Když se na tom strany dohodnou, pak veškerá podání uskutečňují elektronickou formou a stejnou formou je vedeno řízení a vydán rozhodčí nález.
Každoročně pořádáte Dny otevřených dveří. Jaký je jejich smysl?
Jsou to konzultační dny, kdy představitelé Rozhodčího soudu přímo v krajích informují o možnosti alternativního řešení sporů. Těchto dnů se zúčastňují i zástupci Svazu měst a obcí i krajů a obcí. Tato forma spolupráce se osvědčila zejména v Královéhradeckém kraji, v regionu jižních a severních Čech, ve městech Brno, Olomouc a v regionu jižní Moravy. Jde však o to, aby získané informace pak předávali dalším odpovědným pracovníkům svých obcí a aby se rozhodčí řízení nestávalo pro státní správu nějakým strašákem, ale pomáhalo obcím být skutečně moderními. Přesně formulovaná smlouva se stanovenými právy, povinnostmi a lhůtami by měla být dobrým odrazovým můstkem pro úspěšný výsledek celého sporu v nejkratším možném termínu.
