Hlavice, Jestřebí, Křižany, Provodín, Rynoltice, Skalice u České Lípy. Starostové těchto obcí sepsali protest proti pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové k udělování výjimek školám podle § 6 zákona č. 29/1984 a vyzvali své kolegy, aby se k němu připojili.
Jak konstatoval starosta Skalice Jiří Löffelmann, jsou kritéria pokynu likvidační nejen pro jeho obec. Zdůraznil, že pokyn svými kritérii jí fakticky znemožňuje rozhodování o škole, kterou zřizuje. I když je obec připravena doplatit určenou finanční částku, klesne-li počet žáků pod pokynem stanovený průměr, nemá na výjimku nárok.
Zánik života na venkově?
"Momentálně jsme v kritické situaci, tak málo žáků jsme ve škole ještě neměli. V nejbližších letech však předpokládáme nárůst obyvatel. Kdo potom jednou zrušenou školu postaví na nohy?"
Obec nyní vytváří podmínky pro přistěhování nových obyvatel. Buduje sítě, prodává pozemky, na nichž by do pěti let měly vyrůst rodinné domky. Uvažuje, že do pěti až deseti let by se počet obyvatel měl zvýšit z dnešních 1260 na 1500. "V té době už bychom podmínku 17 žáků na třídu měli splnit. Ovšem do tří let, jak požaduje pokyn, to určitě nebude."
Dnes má základní škola ve Skalici sice devět ročníků, ale nechce-li je na 2. stupni spojovat, nepřehoupne se průměrný počet žáků přes 13.
A to je žalostně málo. "Zastupitelstvo se rozhodlo, že peníze na školu dá. Už dnes se zájemci o pozemky ptají ze všeho nejdřív, jestli je v obci škola, a hned potom, jak je velká. Nevím, jestli by se přistěhovali, kdyby tady škola nebyla." Podobně mluvil i Jan Zítko, starosta obce Křižany. Navzdory tomu, že jeho obec zatím o výjimku žádat nemusela.
"Pokyn znamená postupnou likvidaci života na venkově, proto jsme se rozhodli protestovat."
Otevřený dopis ministryni
Svou výzvu postupně rozesílali elektronickou poštou. Starostové nejdříve uvažovali o podání své stížnosti k Ústavnímu soudu. Na radu právníka ji však neposlali, i když jim přišla od zastupitelů obcí velká podpora. Na podstatě věcí se však nic nezměnilo.
Během května se starostové sešli, aby podepsali a poté poslali společné prohlášení - otevřený dopis Petře Buzkové, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, a také předsedům všech parlamentních stran, jímž upozorňují na kritickou situaci škol zejména v malých obcích.
"V úvahu se bude muset brát i vládní návrh školského zákona," upozornil Jiří Löffelmann.
Zákon na začátku dubna vstoupil do sněmovny a poslanci jej postoupili k dalšímu projednávání. Na rozdíl od výše zmíněného pokynu, který platí od 1. prosince 2003, je vůči obcím a školám mnohem vstřícnější.
Říká, že zřizovatel má právo povolit výjimku do 20 % z počtu žáků stanoveného prováděcím předpisem. Minimální průměr žáků na třídu připravovaný zákon nestanoví, ale odkazuje na vyhlášku o základních školách. Také její návrh je mimořádně vstřícný.
Zatímco pokyn striktně nařizuje pro jednotřídní a dvojtřídní školu průměrný počet žáků 13, pro trojtřídní a čtyřtřídní 17, pětitřídní 15 a vícetřídní opět 17, návrh vyhlášky o základních školách říká, že jednotřídní až čtyřtřídní škole stačí minimální průměr 12 žáků na třídu. Ostatní čísla zůstávají stejná. Jak nakonec návrh dopadne, je zatím ve hvězdách.
Z dopisu starostů obcí Hlavice, Jestřebí, Křižany, Provodín, Rynoltice, Skalice u České Lípy (Liberecký kraj)
My, představitelé většinou malých obcí, které jsou zřizovateli škol, jsme se počátkem roku 2004 na pozvání Krajského úřadu Libereckého kraje - odbor školství, setkali na společném "školení" na téma: Jak zacházet s Pokynem ministryně školství k udělování výjimek školám (č. 25936/2003-22).
Chápeme, že v době, kdy ubývá žáků, mohou být různá ekonomická opatření na úseku školství na místě. Když se však nad kroky (jmenovitě pokynem) ministryně školství hlouběji zamyslíme, zjistíme, že spíše než úspory předznamenává postupnou likvidaci života na venkově, neboť škola je mnohdy posledním zprostředkovatelem kultury na venkově, škola na sebe váže dopravní obslužnost i zaměstnanost. Existence školy ve vsi bývá základním předpokladem pro příchod potenciálních mladých dosídlenců, kteří zejména jsou zárukou rozvoje venkova. Striktní znění pokynu zbavuje obce možnosti rozhodnout o budoucnosti své školy.
Po zvážení uvedeného dospělo několik z nás k přesvědčení, že již nelze nečinně přihlížet bezuzdné svévoli nekompetentních experimentátorů, neboť škody, které mohou napáchat, budou nevratné, trvalé. Považujeme proto za nezbytné semknout obce ke společnému postupu proti uvedenému pokynu a iniciovat přijetí takových zákonů a pokynů, které budou potřeby venkova respektovat. Tento postup považujeme za opodstatněný tím spíš, že šetření na úkor venkovských škol je ve světle permanentních finančních skandálů a rozhazování, způsobeného neschopností a nemravností odpovědných, nepřijatelné.
Další informace získáte na adrese: e-mail: oukrizany@volny.cz.
