01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Proč Ústavní soud zrušil obecně závaznou vyhlášku města Ch.

K ustanovení paragrafu 10 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zmocňujícímu obce k vydávání některých obecně závazných vyhlášek, Ústavní soud České republiky vydal již několik...

K ustanovení paragrafu 10 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zmocňujícímu obce k vydávání některých obecně závazných vyhlášek, Ústavní soud České republiky vydal již několik nálezů1).

Mezi nedávno přijaté nálezy patří sp. zn. Pl. ÚS 50/03 ze dne 21. 9. 2004 k obecně závazné vyhlášce města Ch. č. 582/1998, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku ze dne 11. 6. 1998 2), ve znění obecně závazné vyhlášky města Ch. č. 3/2003 ze dne 3. 7. 2003, vydané na základě § 10 písm. a) zákona o obcích. Podle tohoto nálezu "povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány".

Ve zrušených ustanoveních obecně závaznou vyhláškou město Ch. zakázalo na veřejně přístupných místech určité činnosti. Veřejně přístupná místa byla stanovena v obecně závazné vyhlášce. Dle jejího čl. 2 odst. 1 se veřejně přístupnými místy rozuměla "místa, která slouží veřejnému užívání (například místní a účelové komunikace, náměstí, sady, silnice, stezky pro chodce, stezky pro cyklisty, vnitroblokové spojovací cesty, dvorní trakty, mosty, lávky, podchody, nábřeží, plochy veřejné zeleně, vodní plochy, odpočívadla u komunikací), a objekty, které jsou přístupné každému (například tržiště, parkoviště, letiště, nádraží, přístřešky zastávek veřejné dopravy, hřiště, koupaliště, veřejná tábořiště). Nezáleží přitom na formě vlastnictví těchto míst".

Vytknuté závady

Ústavní soud městu vytkl, že zákazy činností se vztahují na veřejně přístupná místa, přičemž zavedení této definice je nadbytečné a matoucí /§ 10 písm. a) zákona o obcích hovoří o veřejném prostranství, nikoli o veřejně přístupných místech/, pojem veřejně přístupná místa byl v obecně závazné vyhlášce vymezen nepřesně a nedostatečně konkrétně. Některá "veřejně přístupná místa" nemusejí mít vždy charakter veřejného prostranství3).

Další závada obecně závazné vyhlášky byla shledána ve vymezení činností, jejichž provádění bylo na veřejně přístupných místech zakázáno. Město v této obecně závazné vyhlášce na veřejně přístupných místech zakázalo mj. prodávat, podávat nebo konzumovat alkoholické nápoje, což je však podle názoru Ústavního soudu v rozporu se zákonem 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů. Podle názoru Ústavního soudu nelze zakázat na základě § 10 písm. a) zákona o obcích činnosti, které reguluje speciální právní předpis4), což byl právě případ posuzované obecně závazné vyhlášky. Ústavní soud uvedl, že ani zákon číslo 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi nepočítá se zákazem konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích a že z žádné právní normy nelze odvodit paušální zákaz veškeré konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích.

Rovněž dřívější nález

V nálezu se Ústavní soud také odvolával na svůj dřívější nález5). Podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 37/1989 Sb. totiž "obce v samostatné působnosti mohou obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat: v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej a podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků v zařízeních veřejného stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných místech". Toto ustanovení se ovšem nezmiňuje o oprávnění obce zakázat konzumaci alkoholu na takových místech.

Závěr

Ustanovení čl. 2 odst. 1 a článku 3 odst. 1, 2, 3 a 4 obecně závazné vyhlášky byla nálezem Ústavního soudu zrušena pro rozpor se čl. 2 odst. 46) a čl. 104 odst. 37) Ústavy České republiky, čl. 2 odst. 38) a čl. 4 odst. 19) Listiny základních práv a svobod, zákonem o obcích a zákonem č. 37/1989 Sb., a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Znalost tohoto nálezu může obcím posloužit jako vodítko při zpracování obecně závazných vyhlášek na úseku veřejného pořádku10). Při vydávání právních předpisů by obce měly respektovat právní názory vyslovené Ústavním soudem, neboť Ústavní soud je orgánem příslušným k rozhodování o návrzích na zrušení právních předpisů územních samosprávných celků.

Poznámky

1) K některým z dalších nálezů Ústavního soudu viz např. Neumannová, H.: Nálezy Ústavního soudu ČR k obecně závazným vyhláškám vydaným podle § 10 zákona č. 128/2000 Sb., Veřejná správa č. 13/2002 Sb.

2) Vydána tehdy ještě na základě § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

3) Podle § 34 zákona o obcích "veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru".

4) Obdobně Ústavní soud argumentoval také u obecně závazných vyhlášek zakazujících či omezujících prodej a používání zábavné pyrotechniky (viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/99 ze dne 17. 8. 1999 a Pl. ÚS 2/2000 ze dne 12. 6. 2001).

5) Šlo o nález sp. zn. Pl. ÚS 42/97 již ze dne 8. 6. 1999 k obecně závazné vyhlášce města O. Město se pokusilo zakázat konzumaci alkoholu na veřejně přístupných místech a již tuto vyhlášku Ústavní soud zrušil.

6) "Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá."

7) "Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky."

8) "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví."

9) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod."

10) K právním předpisům obcí viz např. Kadečka, S.: Právo obcí a krajů v České republice, C. H. Beck, Praha 2003.

Důležité předpisy

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

zákon 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů

Ústava České republiky

Listina základních práv a svobod

právnička

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down