Letos v říjnu skončil v ČR tříletý mezinárodní program Iniciativa pro energeticky úsporné osvětlování - ELI. Jeho hlavním cílem bylo snížit emise skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry při výrobě elektrické energie z fosilních paliv.
Projekt probíhal v sedmi zemích a podnět k jeho realizaci dala Mezinárodní finanční korporace za podpory Světového fondu životního prostředí. Organizátorem programu ELI se u nás stalo Středisko pro efektivní využívání energie SEVEn, o. p. s. Jeho pracovníci se při popularizaci, poradenství a dalších aktivitách především zaměřili na širší využití úsporných kompaktních zářivek v domácnostech a také na šetření elektrické energie v síti veřejného osvětlení (VO) ve městech a obcích.
Součástí programu ELI, kromě propagace předností kompaktních zářivek, byla i podpora zvláštní kategorie výrobků splňujících dané technické parametry, ověřované v nezávislých testovacích laboratořích. Výrobky, které dodržely kritéria, nesou na svých obalech logo - záruku kvality. Některé zářivky spotřebují v porovnání s klasickými žárovkami až o 80 % méně energie při stejné produkci světla a mají třikrát až 15krát delší životnost. Jsou proto finančně výhodné - při používání zářivky je možné ročně ušetřit až 3700 korun. Navíc, jedna svítící úsporná zářivka také znamená, že se do ovzduší dostane o jednu tunu méně emisí oxidu uhličitého z fosilních paliv.
Středisko SEVEn za účasti dalších spolupracovníků rovněž připravilo technické podklady pro konkrétní projekty energetických služeb v oblasti veřejného osvětlení. V rámci programu ELI bylo vypracováno 15 analýz stavu VO měst, které upozornily na nedostatky projevující se v málo účinném využívání elektrické energie. Jednu z cest k nápravě nabízí softwarová pomůcka Výpočtový program investic veřejného osvětlení. Program po zadání základních údajů umožní městským a obecním úřadům zjistit náročnost provozu jejich veřejného osvětlení porovnáním s celorepublikovým průměrem.
Veřejné osvětlení přesahuje jen jedno procento celkové spotřeby elektrické energie v ČR, přesto veškeré náklady na provoz této sítě nejsou zanedbatelné. Úspor je možné dosáhnout i při lepší správě. Například město Praha před několika lety převedlo všechny náležitosti související s řádným provozem veřejného osvětlení na společnost Eltodo, která je přímo závislá na dosažených úsporách energie. Zatímco v roce 1988 dosáhl celkový příkon městského elektrického osvětlení 18,2 MW, pod novou správou klesl na 16,l MW. Navíc byly instalovány sodíkové výbojky a účinnější svítidla. Tam, kde to v rámci normy bylo možné, snížila se celková hladina osvětlení, která bylo zvláště na mnohých komunikacích předimenzována.
Podle Ing. Pavla Kárníka ze střediska SEVEn se do rekonstrukce a modernizace městského VO pustilo město Uherské Hradiště. I když se zpočátku argumentovalo tím, že náklady budou značné, ve skutečnosti dosáhly několika miliónů korun. Mimo jiné proto, že byly zavedeny vysokotlaké sodíkové výbojky a kvalitnější svítidla, odpovídající normě. Na místech, kde není zapotřebí příliš svítit, jsou v rozvaděčích použity první regulátory osvětlení. Tato zařízení umožňují snížit příkon elektrické energie o 20 až 30 %. Jestliže v Uherském Hradišti se energetický příkon na jeden světelný bod pohybuje kolem 90 W, celostátní průměr činí 220 W. V některých obcích je to dokonce 120 W. Tato čísla jen dokládají, že moderní osvětlení je v Uherském Hradišti úsporné a přitom se městu vyšší náklady dříve vrátí.
Komplexní informace o uvedené tématice lze najít v publikaci Veřejné osvětlení pro města a obce, kterou pro pracovníky městských a obecních úřadů připravil SEVEn.
Desatero veřejného osvětlení
Soustava veřejného v obci nebo městě vyžaduje nejen dobrý návrh, ale rovněž správnou realizaci a následnou kvalitní údržbu. Problematika veřejného osvětlení je shrnuta do následujících bodů, tzv. desatera veřejného osvětlení.
1. Proveďte inventuru VO (tzv. pasport) zachycující aktuální technický stav a rozmístění jednotlivých prvků VO,
2. Zpracujte koncepci budoucího rozvoje VO (plán osvětlení) - ta musí předcházet všem úvahám o provozu a rekonstrukci soustav VO, tyto činnosti provádějte ve spolupráci s odbornými firmami.
3. Při hledání způsobu správy, údržby a rekonstrukce sledujte tři základní směry: údržba a opravy vlastními silami (technické služby města), servisní smlouva s externí společností, dlouhodobý pronájem soustavy VO.
4. Při zadávání projektových prací dbejte na soulad požadavků norem ČSN, plánu osvětlení města a návrhu osvětlení, ponechejte si právo spolurozhodovat o konečném vzhledu.
5. Spolupracujte s projektanty při výběrů technologií, žádejte kvalitní svítidla odpovídající světelné zdroje, možnost regulace výkonu osvětlení, zejména, ale energetickou úspornost a omezení světelného znečištění (správné množství světla na správné místo).
6. Nejnižší pořizovací cena nemusí vždy být rozhodující, vyšší investiční náklady zpravidla vyváží několikaleté úspory provozních nákladů.
7. Požadujte variantní řešení technologie i ceny a zejména výpočet ekonomické návratnosti vložených prostředků.
8. Spojujte rekonstrukce VO s pracemi ostatních firem (rozvody elektřiny, plynu, vody, kanalizace, rekonstrukce vozovek apod.).
9. Financovat rekonstrukce VO lze nejen vlastními prostředky, ale i pomocí státních dotací, úvěry, případně jejich kombinacemi.
10. Informace o VO podávají poradenská střediska České energetické agentury (EKIS), členové Společnosti pro rozvoj VO, finanční instituce a firmy, které poskytují energetické služby a nabízejí na klíč komplexní služby s cílem snížit spotřebu energie.
Pramen: Seven, o. p. s.
