Program prevence kriminality Dramatické změny ve vývoji kriminality po roce 1990 vedly vládu k rozhodnutí vyčlenit v roce 1996 a v letech následujících finanční prostředky na podporu programu, jehož cílem je snižování trestné činnosti prostřednictvím preventivních opatření. Základní metodou...
Program prevence kriminality
Dramatické změny ve vývoji kriminality po roce 1990 vedly vládu k rozhodnutí vyčlenit v roce 1996 a v letech následujících finanční prostředky na podporu programu, jehož cílem je snižování trestné činnosti prostřednictvím preventivních opatření.
Základní metodou preventivní politiky se v minulých pěti letech stal tzv. Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni (Komplexní program), jehož cílem je integrace prevence kriminality mezi základní úkoly obcí.
Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni byl v České republice nastartován v roce 1996. S ohledem na omezené množství finančních prostředků rozhodl republikový výbor, že k přistoupení k programu budou vyzvána ta města, v nichž je registrován vysoký počet trestných činů a dalších kriminálně rizikových jevů.
Odpovědným orgánem centrální státní správy za analytickou a vyhodnocovací činnost, metodické vedení, konzultační činnost a administrativu spojenou s dotační politikou je odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra.
Komplexní program lze charakterizovat jako mozaiku navzájem propojených aktivit - dílčích projektů sociální a situační prevence, na jejichž realizaci se podílí policie, městská policie, instituce města, státní správy a nestátní neziskové organizace.
V současnosti je do Komplexního programu zapojeno 88 ze 131 měst, v nichž žije více než 10 tisíc obyvatel. Do konce roku 2000 bylo v 66 městech podpořeno státní účelovou dotací 1990 dílčích projektů finančními prostředky ve výši 426 891 tisíc Kč. Obce ze svých rozpočtů přispěly částkou 373 413 tisíc Kč.
Vyhodnocení let 1996 - 2000
Nejčastějším realizátorem preventivních podpořených projektů byla v 37 % samospráva (739 projektů), která také obdržela největší podíl dotací ve výši 175 291 tis. Kč (41 %). Samospráva realizovala většinu projektů sociální prevence (55 %), projekty situační prevence (14 %) a informování občanů (11 %). Ve zbytku případů se jednalo o obligatorní projekty (20 %).
Preventivní opatření jsou podle svého charakteru členěna na:
[*] nespecifickou prevenci (primární prevence) - opatření působící obecně na zlepšení kvality společenského prostředí,
[*] specifickou prevenci (sekundární a terciární prevence) - opatření působící na objektivně identifikované kriminálně rizikové jevy.
V letech 1996 - 2000 bylo realizováno z celkového počtu podpořených projektů 80 % aktivit primární prevence, 18 % projektů sekundární prevence a 2 % projektů zaměřených na terciární prevenci.
[*] V oblasti primární prevence bylo podpořeno 1591 projektů ve výši 376 693 tis. Kč. Nejčastějším typem podporovaných projektů byla oblast sociální prevence - 869 (55 %). Na druhém místě byla situační prevence - 314 projektů (20 %), následovaly obligatorní projekty (14 %) a informování pro občany (11 %).
[*] V oblasti sekundární prevence bylo realizováno 366 projektů s dotací 44 379 tis. Kč. Nejčastějším typem podporovaných projektů byla sociální oblast - 331 (89 %), obligatorní projekty, tzn. vzdělávání pro manažery (8 %), situační prevence (2 %) informování pro občany (1 %). V sociální oblasti převládala podpora azylového bydlení, nízkoprahová zařízení a klubové aktivity.
[*] Terciární prevence je realizována pouze v sociální oblasti - 33 projektů s dotací 5 819 tis. Kč. Nejčastějším typem projektů v této oblasti je podpora azylového bydlení a sociální práce v azylových zařízeních (36 %), pomoc obětem trestných činů (18 %) a rekvalifikace se sociální asistencí (15 %).
Obligatorní projekty
S cílem podpořit vzájemnou výměnu informací a rozvoj systému prevence kriminality na místní úrovni byla městům poskytnuta dotace na tzv. obligatorní projekty:
- vybavení výpočetní technikou manažera programu prevence,
- sociologické šetření vnímání pocitu bezpečí občanů,
- vybavení analytických pracovišť Policie ČR výpočetní technikou (okresní a městská ředitelství Policie ČR),
- vzdělávací kurzy pro manažery Komplexního programu,
- expedice prevence - natočení televizního vysílání.
[*] V letech 1996 - 2000 bylo podpořeno 190 projektů zaměřených na informování občanů dotací 13 786,2 tis. Kč. Nejčastěji podporovaným typem projektu je vydávání a distribuce tiskovin. Nejčastějším realizátorem projektů informování pro občany je samospráva (41 %), městská policie (22 %) a Policie ČR (18 %).
[*] Mezi projekty situační prevence (celkem podpořeno 320 projektů částkou 220 405,8 tis. Kč) jsou nejčastěji podporovány kamerové monitorovací systémy. Nejčastějším realizátorem projektů situační prevence je městská policie (57 %).
[*] V letech 1996 - 2000 bylo podpořeno 1234 projektů sociální prevence částkou 169 935 tis. Kč. Nejčastěji byly podporovány zájmové aktivity (31 %) a projekty zaměřené na sportovní volnočasové aktivity (29 %). Nejčastějším realizátorem projektů sociální prevence je samospráva (33 %).
Kvantitativní změny
Ve městech, kde byl preventivní program realizován v průběhu pěti let (1996 - 2000), dochází dle kriminálních statistik k pozitivním kvantitativním změnám, a to zejména u těch typech kriminality, které jsou cílem preventivních aktivit. Celkový pokles kriminality mezi lety 1997 až 2000 v České republice činil 3,02 %. Ve zmíněných městech to bylo 6,89 %.
Nárůst počtu stíhaných a vyšetřovaných osob souvisí se zkvalitňováním práce policistů, respektive se zvyšováním objasněnosti trestné činnosti. V roce 1997 činilo procento objasněnosti celkové trestné činnosti 41,91 %, v roce 2000 44,0 %.
Pozitivním momentem je snižování počtu stíhaných a vyšetřovaných osob mladších 18 let, a to zejména ve městech, kde jsou realizovány preventivní programy.
Ve všech typech krádeží vloupáním dochází k výraznému poklesu evidovaných kriminálních skutků. Ve městech, která realizují kontinuálně od roku 1996 preventivní programy, je tento pokles až dvojnásobný.
U většiny typů krádeží prostých dochází k výraznému poklesu evidovaných kriminálních skutků. Ve městech, která realizují kontinuálně od roku 1996 preventivní programy, je tento pokles patrný zejména v případě krádeží motorových vozidel a krádeží věcí z nich.
Jitka Gjuričová,
ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra
Krádeže vloupáním
1997 2000 Změna 1997 2000 Změna 1997 2000 Změna
Kriminální ukazatel 311-323* 311-323* % Byty Byty % O obj.** O obj.** %
Města v KSP od roku 1996 4415 2713 -38,55 3533 2643 -25,19 11 528 7991 -30,68
Podíl na ČR 25,48 22,37 27,04 23,40 25,95 22,09*
ČR 17 326 12 130 -29,99 13 068 11 294 -13,58 44 426 36 178 -18,57
*311-323 = restaurace, ubytovací zařízení, výlohy, obchody, kiosky
**O obj. = sklepy, půdy, kočárkárny, garáže apod.
