Program regenerace MPR a MPZ podněcuje města k aktivnější péči a oživování kulturního dědictví na jejich území. Které překážky při tom překonávají? Kolik peněz vkládají do obnovy historických center? Jak je pro ně důležitá soutěž o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace?
Město Cheb (Karlovarský kraj) - Martin Vrátník, asistent starosty: Potíže jsou někdy s výběrem dodavatelů, zajištěním vhodných materiálů, například cihel na opravu hradu a městských hradeb. Už léta investuje město do oprav památkových objektů kolem 30 mil. Kč ročně. Loni to bylo 32,4 mil. Kč včetně dotací od ministerstva kultury z Programu regenerace (1,45 mil. Kč) a z rozpočtu Karlovarského kraje (200 tisíc Kč). Soutěže se zúčastňujeme pravidelně, je shrnutím naší práce pro záchranu památek.
Město Příbor (Moravskoslezský kraj) - Ing. Jaroslav Šimíček, vedoucí odboru územního plánování, rozvoje a městské památkové rezervace městského úřadu: Vedle nedostatku finančních prostředků je nejtěžší najít smysluplné využití jednotlivých objektů v MPR. Snažíme se spojit historii města s rozvojem cestovního ruchu a kulturních tradic. U městských a církevních staveb se to postupně daří. Chybí však doprovodná infrastruktura, zejména ubytovací kapacity minimálně pro 50 osob včetně zázemí. Výrazněji oživit centrum města by pomohlo více obchůdků a služeb s tradičními místními produkty.
Regenerace památek v roce 2006 si vyžádala téměř 12,5 mil. Kč (město: necelé 4 mil. Kč, ministerstvo kultury z Programu regenerace: přes 2 mil. Kč). K tomu patří dalších 6,4 mil. Kč z jiných zdrojů (ze státního rozpočtu) na opravu rodného domu Sigmunda Freuda, kde je nyní jeho muzem. Od roku 1997 dosáhly celkové náklady na regeneraci historického centra téměř 65 mil. Kč. Kromě toho jsme financovali mj. komplexní rekonstrukci náměstí za zhruba 10 mil. Kč.
Jakékoliv přední umístění v soutěži - ať už v krajském, nebo celostátním měřítku - chápeme jako známku z předmětu "úcta k historii a schopnost chápání myšlenek našich předků". Navíc nám soutěž umožňuje poznávat práci jiných měst a obcí, porovnávat řešení společných i zcela odlišných problémů a čerpat to dobré, co se v rámci zachování kulturního dědictví uskutečnilo.
Město Polná (kraj Vysočina) - Jindřich Skočdopole, starosta: Snad nejvíce vrásek nám přidělává Karlovo náměstí - židovské město se synagogou a v současné době opravovaný Rabínský dům. Zatím se nepodařilo přesvědčit občany, že pokud chtějí žádat o prostředky na opravu domů, musejí své nemovitosti nejdříve zapsat jako kulturní památky. V loňském roce jsme na obnovu historického centra vynaložili z našeho rozpočtu 3,5 mil. Kč, což je pro pětitisícové město vysoká částka. Od ministerstva kultury jsme obdrželi 1 mil. Kč a další prostředky z fondu kraje Vysočina. Náklady na rekonstrukci městských, církevních a soukromých objektů se v letech 2002 až 2006 pohybovaly kolem 20 mil. Kč.
Soutěž je prestižní záležitostí, která pomáhá zviditelnit historická města. Polná již třikrát zvítězila v krajském kole, což je důkaz, že se o památky staráme průběžně a pravidelně. Z postupu mezi tři nominovaná města v roce 2006 (za rok 2005) mělo velkou radost nejen vedení města, ale i občané, jimž není lhostejné, co se v Polné děje.
/er/
Finanční prostředky pro rok 2007 na státní programy péče o památky:
Program regenerace městských památkových rezervací a zón: celkem 160 mil. Kč, z toho: 48,6 mil. Kč pro MPR, 101,6 mil. Kč pro MPZ, 10 mil. Kč je rezerva.
Program záchrany architektonického dědictví: 330 mil. Kč.
Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny: 54 mil. Kč mil. Kč (18 mil. Kč na každý z programů).
Pravidla pro uvolňování finančních prostředků jsou stejná jako v minulých letech.
Zdroj: Ministerstvo kultury ČR
