Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS) má asi 200 členů. Reprezentuje nejen velká města, ale i malé obce, na jejichž území se nacházejí významné kulturní památky. O jeho záměrech v letošním roce jsme hovořili s předsedou SHS ČMS a místostarostou Kroměříže Petrem Sedláčkem.
Která ze stávajících aktivit SHS ČMS je nejvýznamnější?
Určitě to jsou Dny evropského dědictví (European Heritage Days - EHD), které se konají pod záštitou Rady Evropy. Naše sdružení je u EHD od začátku, tj. od roku 1991 nejprve jako spolupořadatel a od 1998 jako hlavní gestor za ČR. Význam této akce tkví v tom, že závažnost péče o památky se dostává do povědomí lidí konkrétními vjemy a zároveň umožňuje lépe prezentovat dosavadní úspěchy, a obhájit tak prostředky vkládané do památkové péče. Zájem občanů, ale i vlastníků a uživatelů památek o účast v EHD se každoročně zvyšuje.
Pro letošní rok jsme si dali docela velký úkol: Poprvé chceme vydat přehled všech otevřených památek a doprovodných akcí včetně dalších informací na CD ROM. Tento náš záměr plně podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Spolupráci při organizování EHD jsme nabídli i agentuře CzechTourism. Myslím si, že bude oboustranně výhodná.
Od roku 1992 se uskutečňuje Program regenerace městských památkových rezervací a zón (dále jen Program regenerace). Z čeho máte jako předseda SHS ČMS největší radost?
Nejvíce nás těší, že program už běží více než deset let a navzdory každoročním problémům se schválením finančních prostředků ze státního rozpočtu si udržuje významnou pozici v péči o památky. Bez ohledu na politické "zabarvení" vlády se podaří vždy zajistit podporu napříč politickým spektrem. Zřejmě i proto, že program je podmíněn vícezdrojovým financováním, a kromě státu a vlastníka se vždy musí finančně podílet i příslušné město či obec. Tímto systémem se do památkové péče dostává mnohem více peněz, než kolik poskytuje státní rozpočet. Dá se bez nadsázky říci, že Program regenerace předběhl dobu a v našich historických sídlech je to vidět.
Kde vidíte rezervy v čerpání prostředků z Programu regenerace?
Moc rezerv nevidím - vždyť prostředky fondu jsou každoročně bezezbytku vyčerpány a je asi správné, že je získá ten, kdo je nejlépe připraven. Obecně lze ale říci, že v poslední době se podstatně zpřísňují podmínky získávání dotace z Programu regenerace. Prostředky lze použít pouze v rámci tzv. uznatelných nákladů, což znamená, že se započítávají jen práce přímo související s obnovou památkové podstaty objektu. To ve svém důsledku může způsobit, že se památku sice podaří zachránit a obnovit, ale kvůli tomu, že se nepodaří vyřešit její využití a tedy samofinancování její další existence, bude znovu chátrat.
Státní dotace už rozdělují kraje. Jak se tento způsob osvědčuje?
V minulosti zajišťovaly okresní úřady jak agendu kolem Programu regenerace, tak příspěvky státu pro vlastníky památek v rámci výkonu státní správy (v posledním roce existence okresních úřadů to bylo zhruba 158 miliónů korun).
Dnes dostávají krajské úřady prostředky na podporu vlastníků památek v celkovém objemu 150 miliónů korun. Tyto peníze ale nejsou účelově určené, takže záleží na jednotlivých krajských zastupitelstvech, jak velkou částku na památky vyčlení a také jakým systémem je budou rozdělovat. S potěšením musím konstatovat, že mnohé kraje poskytují na památky i další prostředky z vlastních zdrojů. Problémem zůstává Program regenerace. Některé krajské úřady odmítají být pouhým "pošťákem" a zajišťovat tuto agendu podle rozhodnutí ministerstva a obcí. V tomto roce se budou prostředky Programu regenerace řešit v různých krajích různým způsobem. Nemělo by to mít ale dopad na praktické využití peněž pro vlastníky památek.
Asi není přínosem, pokud se mění systém, který dobře fungoval, ale musíme se při-způsobit novým podmínkám, stejně jako i v mnoha dalších záležitostech.
V současnosti se nabízí možnost získat finanční podporu na regeneraci a revitalizaci vybraných historických měst v rámci Společného regionálního operačního programu. Jsou na to vaši členové připraveni?
Realisticky musím říct, že připravenost na čerpání prostředků z operačních programů je těžko odhadnout. Jednak nám chybějí zkušenosti s procedurami, které budeme muset podstupovat, a jednak i stát zatím nezpracoval všechny potřebné dokumenty. Podstatné ale je, že i když nevyčerpáme prostředky v rámci operačních programů v prvním roce, nepropadnou. Naopak se počítá, že se opravdu budeme muset nejprve naučit tento nový systém financování našich investic a podřídit mu naše zvyky.
Mnohé obce i města budou muset pro zajištění všech formálních i věcných náležitostí využívat služeb různých agentur a poradenských společností, ale i ty se to budou teprve učit. Jsem optimista a věřím v dobrý výsledek, ke kterému se dostaneme po překonání celé řady překážek.
Výsledky soutěže za nejlepší přípravu a realizaci Programu MPR a MPZ za r. 2003
