Program rozvoje Budějovického kraje Region má rozlohu 10 056 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Žije v něm více než 626 tisíc obyvatel. Vzhledem ke své rozloze má pak nejmenší hustotu obyvatelstva z celé ČR (62 obyvatel na km2). Zalidnění kraje je přitom značně nerovnoměrné. V článku přinášíme výběr ze...
Program rozvoje Budějovického kraje
Region má rozlohu 10 056 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Žije v něm více než 626 tisíc obyvatel. Vzhledem ke své rozloze má pak nejmenší hustotu obyvatelstva z celé ČR (62 obyvatel na km2). Zalidnění kraje je přitom značně nerovnoměrné.
V článku přinášíme výběr ze základních informací Návrhu programu rozvoje územního obvodu Budějovického kraje, jehož zpracovatelem byla Regionální rozvojová agentura Jižních Čech RERA, a. s.
Doprava
Základem silničního systému je trasa sever - jih mezinárodní silnice E55 - I/3 (D3, R3) a dále pak rychlostní komunikace R/4 - I/4. Na silnici I/3 je kritická průjezdnost v úseku Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a Soběslav. Ve směru západ-východ jsou nejvýznamnější silnice I/20, I/34 a I/24, respektive E49 a E551.
Nejvýznamnější železniční trasou je ve směru sever - jih IV. železniční koridor, respektive trať 220 a 196, kterou doplňuje trať 226 (Veselí n. L., České Velenice) a 199 (České Budějovice, České Velenice). Ve směru západ - východ pak dálkový tah, respektive tratě 190 a 225.
Nedostatečně se rozvíjejí vazby železnice na ostatní druhy dopravy, využití kombinovaných systémů, budování logistických center a dopravních terminálů včetně systému ROLA v terminálu v Českých Budějovicích. Se stoupajícím automobilovým provozem nabývá na významu IV. železniční koridor (zahájení modernizace v roce 2003). Byl zprovozněn I. úsek elektrifikované trati České Budějovice - Velešín.
Vltava je v souladu se zákonem tzv. užívanou vodní cestou, přičemž technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice nejsou dokončeny.
Infrastruktura
Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody pokrývá s rezervou potřeby regionu, a vytváří tak příznivé možnosti pro jeho rozvoj. Většina odběrů vody je realizována prostřednictvím jihočeské vodárenské soustavy s hlavním zdrojem - nádrží Římov. Podíl obyvatel zásobených z veřejných vodovodů je 90,3 %, podíl obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci je 81,8 %.
Všechna velká města a většina velkých obcí je vybavena kanalizací a kapacitním čištěním odpadních vod. Stav těchto zařízení předpokládá postupné rekonstrukce. Neřešeny jsou ve většině případů malé obce - pod 2000 ekvivalentních obyvatel.
Rozhodujícím dodavatelem elektřiny zůstává nadále ČEZ, a. s. Významnými zdroji v kraji jsou teplárny České Budějovice, Strakonice, Tábor, Písek, Planá nad Lužnicí a hydrocentrály Lipno, Hněvkovice a Kořensko.
Cestovní ruch
Průměrná doba pobytu zahraničních návštěvníků v regionu se odhaduje na čtyři dny. O rozvoji cestovního ruchu svědčí mj. počet hostů v ubytovacích zařízeních, který se od začátku 90. let zněkolikanásobil. V roce 1999 se v kraji ubytovalo více než 1 mil. návštěvníků, z toho více než 300 tisíc ze zahraničí. Využití kapacit jednotlivých ubytovacích zařízení v kraji je ve srovnání s celorepublikovým průměrem nižší.
Územím prochází mezinárodní cyklistická stezka EuroVelo 7 a pěší stezka E10. Je dokončena cyklotrasa Greenways Praha, Wien (Tábor, Jindřichův Hradec, Slavonice). Pracuje se na Jižní příhraniční cyklotrase (Černý Kříž, Dvořiště, Slavonice).
Kultura
Region je velmi bohatý na kulturní památky. Převážná většina kulturních zařízení je soustředěna do větších měst, přičemž některá mají celokrajský význam. Mezi nejznámější kulturní zařízení tohoto typu patří Jihočeské divadlo, Alšova Jihočeská galerie, přírodní divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a další.
Srovnání počtu kulturních zařízení v jednotlivých okresech kraje poukazuje na nutnost řešení dostupnosti těchto zařízení ve venkovských oblastech, převážně pak v okresech Prachatice a Český Krumlov, kde došlo v důsledku demografického trendu vylidňování venkova k značnému poklesu těchto zařízení, a to v důsledku nerentability jejich provozu.
Z památek jsou unikátní dvě lokality zapsané do seznamu UNESCO (historické centrum Českého Krumlova a vesnice Holašovice, která je zároveň vesnickou památkovou rezervací).
Ekonomika
Strukturu ekonomiky kraje ovlivňují zejména tradice průmyslové výroby v městských centrech, geografické umístění v blízkosti hranic s EU, dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a reliéf krajiny pro zemědělství. Určující podmínkou je také určitá heterogenita kraje spojená s hustotou sídel a kombinací venkovského a městského osídlení v různých místech kraje.
V roce 1997 byl v kraji jednotlivými sektory vytvořen hrubý domácí produkt (HDP) ve výši 93 mld. Kč, což představuje 5,6 % HDP ČR. Hrubý domácí produkt na hlavu v roce 1997 činil 148 tis. Kč ročně, čímž se Budějovický kraj řadí na páté místo po Praze, Plzeňském, Ostravském a Brněnském kraji.
Mezi jednotlivými okresy jsou značné rozdíly, což mimo jiné dokladuje i skutečnost, že v roce 2000 byly dva okresy v kraji (Prachatice a Český Krumlov) označeny za "hospodářsky slabé a strukturálně postižené oblasti".
Zemědělství, lesnictví a rybářství
Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství regionu se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Při zaměstnanosti více než 7 % ekonomicky aktivních osob Budějovického kraje zajišťuje zhruba 11 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci zemědělské produkce celé ČR.
Zemědělství obhospodařuje plochu 4966 km2 zemědělské půdy, která představuje 49,3 % rozlohy regionu. Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin hlavně v marginálních oblastech (okresy Prachatice a Český Krumlov) související s extenzivním způsobem hospodaření.
Významné je rozdělení zemědělské půdy mezi větší počet vlastníků po restitucích a privatizaci. Zde přetrvávají potíže při identifikaci a způsobu nakládání s pozemky, které je nutné řešit provedením komplexních pozemkových úprav. Značným problémem v marginálních oblastech (Šumava, příhraničí) je likvidace nepotřebného hmotného majetku u nájemců a majitelů bývalých státních a vojenských statků.
Lesnictví obhospodařuje v kraji 3780 km2 lesní půdy, což představuje lesnatost 37,6 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je tato hodnota mírně nadprůměrná.
Přes svůj nízký podíl na tvorbě přidané hodnoty má lesní hospodářství významnou krajinotvornou a rekreační funkci, která vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nemalý význam má i pro navazující zpracovatelská odvětví, která však plně nevyužívají prostor pro zvyšování přidané hodnoty při zpracování.
Rybářství obhospodařuje více než 7000 rybníků s celkovou výměrou přes 31 000 ha. Spolu s 8000 ha velkých vodních nádrží tvoří vodní plochy 4 % celkové rozlohy kraje. Významná je rekreační a vodohospodářská funkce rybníků, spočívající hlavně v zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi. Rybářství v kraji se na celorepublikové produkci ryb podílí více jak 50 %. Ve zpracovatelském průmyslu je nutné podpořit trend přímé návaznosti prvovýroby na zpracování ryb a dosáhnout vyšší přidané hodnoty rybích výrobků na úkor vývozů živých ryb.
Osídlení
Struktura osídlení je tvořena sítí sídelních jednotek, vytvářenou již v dávnější minulosti. Za posledních třicet let lze zaznamenat částečné změny u menších sídel ve velikostní struktuře a změně charakteru přeměnou na rekreační sídla.
Hustota osídlení regionu je relativně nízká. Vysídlení německé menšiny ze sudetské části okresů Prachatice, Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec po druhé světové válce v kombinaci s rozsáhlou zónou hraničních pásem v dobách totalitních způsobilo trvalé vylidnění dotčených území.
Tato situace se projevuje v podstatně nižší hustotě obyvatel regionu (62 obyvatel/km2) oproti celorepublikovému průměru (133 obyvatel/km2), což činí 46,9 % průměrné hustoty obyvatel ČR. Okres s nejnižší hustotou, Český Krumlov, nedosahuje ani třetinu této hodnoty.
Z pohledu správní struktury prošly změnami počet a velikostní struktura obcí, jako základních správních jednotek v území. Od roku 1970 probíhalo jejich intenzívní slučování až do roku 1989. Po obnově samosprávy nastává opačný proces - dezintegrace, řada dříve administrativně sloučených obcí si zvolila možnost samosprávy.
Počet základních správních jednotek na území regionu se zdvojnásobil. Počet samosprávných obcí a měst v regionu činí 623, z toho je 41 měst, podíl obyvatel měst na celkové lidnatosti regionu činí 64 %.
Obecná tendence migrace obyvatel do větších sídelních celků, patrná v celé Evropě, má svou obdobu i v podmínkách kraje. K tomu přispívají některé specifické souvislosti, jako je například pohraniční charakter některých oblastí, přeložení vojenských posádek z pohraničních území, zájem o rekreační vesnické objekty apod.
Od 90. let je navíc zřetelný úbytek pracovních příležitostí v zemědělství, řada malých podniků dřevovýroby zanikla, projevuje se tendence ukončit činnost různých filiálek velkých podniků a koncentrovat své podnikatelské aktivity do větších celků.
Životní prostředí
Kraj lze charakterizovat jako území s převážně málo narušeným životním prostředím, vytvářejícím vhodné podmínky pro rozvoj měkkých forem cestovního ruchu. Oblastmi s vysokou kvalitou životního prostředí jsou především Národní park Šumava a chráněné krajinné oblasti. Budějovická a táborská sídelní aglomerace jsou naopak oblasti s narušeným až silně narušeným životním prostředím.
Prioritou v oblasti životního prostředí je ochrana povrchových i podzemních vod. Vodohospodářský význam kraje je umocněn existencí chráněné oblasti přirozené akumulace (CHOPAV) podzemních vod Třeboňská pánev a CHOPAV povrchových vod Šumava a Novohradské hory s celkovou rozlohou 2192 km2, tj. 21,8 % rozlohy kraje.
I přes významné zlepšení jakosti vody v tocích v mezidobí let 1991 - 1999 zůstává 47 km dílčích úseků vodohospodářsky významných toků v nejhorší V. třídě jakosti kvalifikované jako velmi silně znečištěné vody, a to z hlediska organického zatížení, případně obsahu fosforu.
Rekonstrukce a intenzifikace stávajících čistíren odpadních vod (ČOV) v okresních městech a výstavba nových ČOV v kraji přispěla k dalšímu postupnému snižování vypouštěného znečištění - v období 1992 až 1999 došlo ke snížení o 85 %. Ovzduší v regionu je možno hodnotit jako čisté, respektive téměř čisté s výjimkou center regionu, jejich okolí a dalších území s vysokou koncentrací průmyslových aktivit, dopravy a bydlení.
Zachovalost životního prostředí a druhové bohatství se odráží ve vysokém počtu zvláště chráněných území všech kategorií a jejich plošném podílu na celkové rozloze kraje. Síť velkoplošných chráněných území, tj. Národní park Šumava a Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava, CHKO Třeboňsko a CHKO Blanský les, má být dle vládou schváleného Státního programu ochrany přírody a krajiny rozšířena nejpozději do roku 2003 o CHKO Novohradské hory.
Lesní ekosystémy pokrývají více jak 37 % rozlohy kraje a patří k rozhodujícím nositelům ekologické stability území.
Vysoké školství
Město České Budějovice je sídlem Jihočeské univerzity (fakulty: biologická, pedagogická, teologická, zdravotně sociální a zemědělská). V Táboře je pak detašované pracoviště Zemědělské fakulty se samostatným studijním programem ekonomika služeb a cestovního ruchu. V Jindřichově Hradci sídlí fakulta managementu pražské Vysoké školy ekonomické.
V Českém Krumlově sídlí Evropské informační centrum Jihočeské univerzity, které je mj. oficiálním dokumentačním střediskem EU v České republice.
V návaznosti na optimalizaci sítě školských zařízení s ohledem na vývojové trendy trhu práce je v kraji patrná absence vysokoškolského oboru technického zaměření.
Strategická vize
Budějovický kraj chce být "regionem bohatým, založeným na přírodním a kulturním dědictví předchozích generací, respektující jeho začleňování do Evropské unie, který dosáhne úrovně vyspělých regionů členských států Evropské unie".
Strategické cíle
Pro naplnění strategické vize Budějovického kraje jsou stanoveny tyto globální cíle:
[*] Učinit region přitažlivý pro "světovou turistiku" při využití jedinečností jižních Čech v jejich přírodním i urbanistickém charakteru.
[*] Vytvořit infrastrukturu, která se stane předpokladem pro zapojování regionu do globálního světa.
[*] Umožnit strategickým investorům vstup do regionu a k tomu jim vytvářet podmínky.
[*] Rozvíjet předpoklady pro malé a střední podnikání, obzvláště pak v příhraničních oblastech regionu, k odstranění jejich zaostávání a vysidlování.
[*] Využívat přírodní, surovinové a vodní zdroje regionu k ekonomickým aktivitám, které jsou v souladu se zásadou trvale udržitelného rozvoje.
[*] Usměrňovat zemědělství, lesnictví a rybářství v orientaci podpory ostatních cílů při zohledňování zemědělské politiky EU s akcentem na krajinotvorbu a další ekologické aspekty.
[*] Vytvořit sociální, zdravotnickou, vzdělávací a vědeckou soustavu, odpovídající věkovým, sociálním a profesním potřebám regionu, legislativě a standardům EU.
Zpracoval Václav Drašnar
FOTO ARCHÍV
