Program rozvoje Karlovarského kraje Na severu a západě sousedí tento region s Německem, na východě s Ústeckým a na jihu s Plzeňským krajem. V článku jsou uvedeny základní informace z analytické části návrhu Programu rozvoje Karlovarského kraje, jehož zpracovatelem byl Institut regionálního a...
Program rozvoje Karlovarského kraje
Na severu a západě sousedí tento region s Německem, na východě s Ústeckým a na jihu s Plzeňským krajem. V článku jsou uvedeny základní informace z analytické části návrhu Programu rozvoje Karlovarského kraje, jehož zpracovatelem byl Institut regionálního a územního plánování, Karlovy Vary.
Se svými 304 823 obyvateli (stav k 31. 12.1999) je nejmenším krajem. Jeho rozloha činí 3 315 km2, hustota zalidnění 92 obyvatel na 1 km2. Tvoří jej 3 okresy - Karlovy Vary, Sokolov a Cheb, které se dále člení na 131 obcí (z nichž 28 má statut města). Podíl městského obyvatelstva činí 82,2 %, což je po Praze druhá nejvyšší hodnota.
Současný stav osídlení je výsledkem více než padesátiletého nepřirozeného vývoje. Opuštěná sídla po odsunu původního německého obyvatelstva po druhé světové válce se podařilo dosídlit jen zčásti.
Vylidněny byly vojenské prostory v Doupovských horách, ve Slavkovském lese a v hraničním pásmu. Na Sokolovsku zmizelo mnoho sídel v důsledku těžby hnědého uhlí. Území Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizované a jsou zde soustředěny výrobní funkce. Okrajové horské oblasti jsou velmi řídce osídleny a mají předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.
Hospodářství
Hospodářská struktura je velmi pestrá. V okresech Cheb a Karlovy Vary převažuje sektor obchodu a služeb, v okrese Sokolov má stále ještě rozhodující význam zpracovatelský průmysl. K tradičním odvětvím patří těžba nerostných surovin, výroba porcelánu, skla, hudebních nástrojů a textilu.
Význam zemědělství postupně klesá. Území představuje jednu z nejméně úrodných částí ČR, vysoké je rovněž zastoupení ploch se zvláštními režimy hospodaření a značným emisním zatížením půd. V posledních letech se výrazně snížil podíl orné půdy ve prospěch luk a pastvin. Nejrazantnější pokles podílu orné půdy vykazuje okres Sokolov. Současně s omezeným využíváním zemědělské půdy se snížil rozsah živočišné výroby - nejvýznamněji v chovu skotu, kde počet kusů klesl zhruba na třetinu oproti stavu v roce 1991.
Sféra služeb vytváří dnes téměř 60 % všech pracovních příležitostí v kraji. Významnou roli zde hraje zejména lázeňství a cestovní ruch. V roce 1997 dosáhl hrubý domácí produkt v regionu 42 mld. Kč, což představuje 2,5 % hrubého domácího produktu (HDP) České republiky. V přepočtu na obyvatele činila hodnota HDP ve stejném roce 137 tis. Kč (7. místo v pořadí krajů).
Trh práce je výslednicí situace v průmyslu a zemědělství, výrazně kladný vliv na něj může mít rozvoj cestovního ruchu a lázeňství, naopak negativně se projevuje omezení dopravních spojů, a tím snížení mobility pracovních sil.
V roce 2000 docházelo v celém regionu k postupnému poklesu míry nezaměstnanosti. Ve srovnání s rokem 1999 byla míra nezaměstnanosti v roce 2000 o 1 % nižší a dosáhla hodnoty 8 %.
Mezi oblasti s výrazně vyšší nezaměstnaností patří Slavkovsko, Kraslicko, Bochovsko, Tepelsko, Žluticko a Toužimsko. V červnu 2001 poklesla míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji na 7,3 % (průměr v celé ČR byl 8,1 %).
Doprava
Otevřením hranic mnohonásobně vzrostl zejména objem silniční přepravy, a to jak osobní, tak zejména nákladní. V důsledku toho neodpovídá současný stav dopravní infrastruktury potřebám rozvoje. Kraj je pokryt relativně hustou železniční sítí.
Hlavními železničními tratěmi nadregionálního významu je: trať č. 140 Praha - Chomutov - Karlovy Vary - Cheb a trať č. 170 Plzeň - Mariánské Lázně - Cheb - Pomezí nad Ohří - Schirnding. Značná část místních tratí je vedena v kopcovitém terénu. Modernizací s podporou programu Phare CBC prošlo chebské nádraží a budova dolního nádraží v Karlových Varech.
Rovněž silniční síť je poměrně hustá. Hlavní silniční osu ve směru východ - západ tvoří silnice I/6 (E48) Praha - Karlovy Vary - Cheb (s návazností na hraniční přechod Pomezí nad Ohří - Schirding). Kolem Chebu nyní prochází jako čtyřproudý obchvat města, který bude pokračovat jako rychlostní čtyřproudá komunikace R6 směrem na Karlovy Vary a dále na Prahu. Celková rekonstrukce této dopravní osy by měla být ukončena do deseti let.
K nejvýznamnějším tahům dále patří silnice I/20 (E49) Karlovy Vary - Toužim - Plzeň a silnice I/13 (E442) Karlovy Vary - Ostrov - Chomutov. Tato komunikace by měla v budoucnosti pokračovat obchvatem Ostrova směrem na Chomutov, Most a Teplice jako podkrušnohorská magistrála. Silnice I/25 Ostrov - Jáchymov - Boží Dar - Oberwiesenthal je značně využívána pro turistický a rekreační provoz.
Silnice I/21 Cheb - Mariánské Lázně - Planá - Stříbro bude rekonstruována jako přivaděč k dálnici D5. Silnice I/64 Cheb - Aš - Selb je spojnicí k hraničnímu přechodu Aš - Selb.
V regionu se nacházejí tři letiště - v Karlových Varech, v Chebu a v Mariánských Lázních. Karlovarské letiště má statut letiště mezinárodního a provozuje se zde pravidelná linka do Moskvy.
Uvažuje se o prodloužení vzletové a přistávací dráhy o zhruba 500 m tak, aby na letišti mohla přistávat i velká dopravní letadla. Letiště v Chebu a Mariánských Lázních jsou využívána pro sportovní a rekreační létání.
Infrastruktura
Zásobování pitnou vodou je na velmi dobré úrovni - z veřejných vodovodů je zde zásobováno již 95 % obyvatel. V mezikrajovém srovnání je Karlovarský kraj spolu s Ústeckým krajem podílem takto zásobovaných obyvatel na druhém místě za Prahou (99,8 %). Hlavními zdroji jsou skupinové vodovody s výkonnými úpravnami a odběrem surové vody z podzemních zdrojů (Nebanice), vodárenských nádrží nebo vodních toků.
Stav "odkanalizování" a čištění odpadních vod se v posledních deseti letech podstatně zlepšil. Většina obcí nad 500 obyvatel má souvislou kanalizaci a centrální čistírnu odpadních vod (ČOV). V rámci republiky zaujímá Karlovarský kraj se 73 % obyvatel napojenými na veřejnou kanalizaci s ČOV rovněž 2. místo za Prahou (95,6 %).
Stávající elektrizační soustava zabezpečuje současné potřeby elektrické energie.
Velká část území je v současné době zásobována teplem ze soustav centralizovaného zásobování teplem. Jedná se o lokality Karlovy Vary, Sokolov a okolí, Ostrov, Chodov, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Aš, Rotava, Jáchymov, Toužim, Horní Slavkov, Cheb.
Životní prostředí
V oblasti životního prostředí patří region dosud k nejvíce postiženým v ČR. Rozhodujícími faktory destrukce přírody jsou znečištění ovzduší, devastace a denaturalizace krajiny. Charakteristické je plošné poškození životního prostředí v souvislosti s rozvojem energetiky a těžby hnědého uhlí v období 60. až 80. let.
Mezi nejvíce postižené oblasti patří Sokolovská pánev - území s mimořádnou koncentrací zdrojů znečištění ovzduší a vod (těžba surovin, průmysl, sídla, doprava) a mimořádným rozsahem ploch devastovaných povrchovými lomy, výsypkami a skládkami. Dálkový transfer škodlivin způsobil i poškození lesních ekosystémů v Krušných horách.
Naopak, kvalita a zachovalost prostředí v oblasti Doupovských hor nemá v ČR obdoby v důsledku nepřístupnosti (vojenský výcvikový prostor) a je unikátní i v mezinárodním měřítku. Od roku 1990 dochází k podstatnému snižování zátěže krajiny. Jedná se o pozitivní důsledek aplikace legislativních opatření a rovněž omezení průmyslové a zemědělské činnosti.
Současná situace ovzduší se po stanovení legislativního rámce (emisní limity) výrazně zlepšila. Co se týče kvality vod, většina větších vodních toků spadá do kategorie znečištěných až silně znečištěných podle některého ze sledovaných parametrů. Specifickým problémem území jsou důlní vody jednak z hnědouhelného revíru, jednak z bývalého rudného revíru u Horního Slavkova. Radioaktivní znečištění se projevuje i na Jáchymovsku.
Území je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré, přestože mnoho lokalit významných z hlediska ochrany krajiny a přírody bylo zničeno. Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les.
Jedná se o unikátní krajinný celek, velmi málo zalidněný s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, sklaní útvary, vývěry minerálních vod a plynů), zároveň je i starobylou kulturní krajinou. Vedle této oblasti je vyhlášeno dalších 80 chráněných lokalit všech kategorií.
Cestovní ruch
Nejvýznamnějším odvětvím cestovního ruchu je bezesporu lázeňství. V řešeném území se nachází tzv. "lázeňský trojúhelník" tvořený Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi. V karlovarském okrese se nacházejí dvě lázeňská místa: Karlovy Vary a Jáchymov.
Lázeňský provoz v Kyselce zanikl po roce 1989. V chebském okrese je možno navštívit Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart. Skladba lázeňských hostů se postupně mění. Po značném poklesu počátkem devadesátých let opět postupně roste počet hostů, většinu však tvoří hosté zahraniční. Zejména v Karlových Varech nabyli převahy hosté ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejichž počet v druhé polovině 90. let převýšil počet hostů německých i českých.
Nachází se zde i celá řada dalších atraktivních turistických cílů, jako jsou například významná historická města Cheb, Loket, Jáchymov, Ostrov, Horní Slavkov a další. Návštěvníky jsou rovněž vyhledávány jednotlivé kulturní, technické a přírodní památky a zajímavosti.
V horských územích, zejména v Krušných horách a částečně i v Slavkovském lese, jsou příznivé podmínky pro zimní sporty. Pro jejich provozování jsou k dispozici sjezdovky, běžecké trati a další zařízení. V posledních letech se rozvíjí i síť cyklistických stezek.
Četná kulturní zařízení nabízejí různé (i mezinárodní) kulturní akce - festivaly, soutěže, přehlídky. Nedostatečně je zatím rozvinuta venkovská turistika. Kvalitní vybavení lázeňských míst umožňuje i rozšíření tzv. kongresové turistiky, zejména v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. V poslední době se rozvíjí i síť informačních center pro návštěvníky.
Souhrnně lze konstatovat, že přes silnou pozici kraje v oblasti lázeňství a cestovního ruchu existuje určitá nevyváženost turistické infrastruktury. Nedostatečně je vybaven sokolovský okres a velké části venkovského prostoru. Zaostává i standard a stavebnětechnický stav objektů a nevzniká dostatečný počet nových produktů. Nedostatečná je i úroveň doprovodných služeb pro návštěvníky kraje.
Kultura a školství
Kulturní zařízení a kulturní akce mají mnohaletou tradici, související zejména s rozvojem lázeňství. V Karlových Varech, Sokolově, Chebu, Mariánských Lázních a ve Františkových Lázních existují divadla, z nichž karlovarské a chebské mají vlastní divadelní soubory. V Karlových Varech, Mariánských Lázních a ve Františkových Lázních působí profesionální symfonické orchestry.
V regionu působí další profesionální a amatérské hudební a pěvecké soubory. V řadě měst jsou v provozu městská kulturní střediska. Existuje zde síť muzeí a státních, městských a soukromých galerií. Po roce 1989 došlo k výraznému snížení počtu kin.
Až do roku 1990 nebylo vysoké školství v Karlovarském kraji zastoupeno. Teprve v tomto roce byla v Chebu byla založena Ekonomická fakulta Západočeské univerzity v oboru ekonomiky terciární sféry (obchod, služby, cestovní ruch, lázeňství a bankovnictví).
Od roku 1998 funguje v Mariánských Lázních pracoviště Lékařské fakulty Univerzity Karlovy - bakalářské studium oboru fyzioterapie a balneologie. V roce 2000 byla v Karlových Varech otevřena soukromá vysoká škola se zaměřením na oblast obchodu a práva.
Strategické cíle
Strategickou vizí rozvoje Karlovarského kraje je "vytvoření polycentrického, multikulturního a hospodářsky vyváženého regionu celostátního a mezinárodního významu s prioritou lázeňství a cestovního ruchu".
Strategický cíl vyplývající ze souhrnné strategické vize kraje je pro časový horizont PRK, tzn. pro roky 2001 až 2004 (s prodloužením do roku 2006 z důvodů kompatibility s plánovacím obdobím EU), transformován do několika hlavních cílů:
[*] podpora růstu konkurenceschopnosti podniků, zvyšování objemu přímých investic a vytváření nových pracovních příležitostí,
[*] urychlení integrace kraje v evropském prostoru a zkvalitnění jeho technické infrastruktury,
[*] vytvoření podmínek k optimálnímu zapojení a lepšímu využití lidských zdrojů v rámci vzdělávací a sociální struktury pro nastartování a udržení dynamického rozvoje kraje,
[*] významné snížení negativního vlivu dlouhodobé průmyslové exploatace na životní prostředí kraje a vytváření zdravého prostředí pro život obyvatel,
[*] zvyšování efektivnosti zemědělství a lesnictví a jejich kultivační role v krajině a podpora proměny venkovských oblastí na plně integrovanou součást kraje,
[*] udržení a další rozvoj mezinárodně významného lázeňství a zvýšené využití potenciálu kraje v cestovním ruchu,
[*] rozvíjení dobrých vztahů se sousedy na všech úrovních.
ZDENĚK VÝBORNÝ,
Regionální rozvojová agentura
Egrensis
FOTO ARCHÍV
