Program rozvoje Libereckého kraje Rozkládá se na severu České kotliny. Severní hranice je i státní hranicí, v délce 20 km se SRN a 130 km s Polskem. Východním sousedem je kraj Královéhradecký, na jihu leží Středočeský a na západě kraj Ústecký, se kterým od roku 1960 tvořil jeden kraj - Severočeský....
Program rozvoje Libereckého kraje
Rozkládá se na severu České kotliny. Severní hranice je i státní hranicí, v délce 20 km se SRN a 130 km s Polskem. Východním sousedem je kraj Královéhradecký, na jihu leží Středočeský a na západě kraj Ústecký, se kterým od roku 1960 tvořil jeden kraj - Severočeský.
V článku přinášíme základní informace z návrhu programu rozvoje kraje (PRK). Program je základním střednědobým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, případně intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje.
Připraven byl libereckou Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r. o., Saul, s. r. o., Liberec a Technickou universitou v Liberci. Program vychází ze strategie rozvoje kraje a je "otevřeným" pracovním materiálem a rukovětí krajského zastupitelstva.
Kraj je složen ze 4 okresů - Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Má 216 obcí, což je třetí nejnižší počet mezi kraji ČR. Největším městem je Liberec.
Ekonomický potenciál
Kraj má převážně průmyslově-zemědělský charakter s převahou textilní, sklářské, bižuterní a strojírenské výroby. Významné zastoupení má i subdodavatelská výroba pro automobilový průmysl. Textilní průmysl se po roce 1990 dostal do útlumu a jeho podíl na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti se snížil. Podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků a těžby uranu. Útlum činnosti byl do jisté míry kompenzován novými pracovními příležitostmi ve službách, strojírenském průmyslu, stavebnictví a rozvoji infrastruktury.
Ve struktuře podniků podle velikosti převládají malé a střední. Z hlediska tvorby hrubého domácího produktu na 1 obyvatele dosahuje Liberecký kraj 84 % úrovně ČR a přispívá v rámci ČR jen podílem 3,5 %.
Významnými průmyslovými centry jsou města Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou. Mezi hospodářsky slabé oblasti (vysoká nezaměstnanost, nízká intenzita podnikatelských aktivit, nízká daňová výtěžnost) lze v rámci kraje zařadit především oblast Frýdlantského výběžku, okolí Zdislavy, Ralsko a západní část okresu Česká Lípa.
V intenzitě pořízení hmotných investic zaostává Liberecký kraj za republikovým průměrem a jeho podíl na celkových investicích ČR činí pouhá 3 %. Většina investic se koncentruje do městských aglomerací.
Problémem celého regionu je velké množství málo využívaných nebo zcela nevyužívaných průmyslových areálů a objektů a nedostatek připravených ploch pro podnikatelské aktivity.
Obyvatelstvo a osídlení
Počtem trvale bydlících obyvatel je Liberecký kraj druhým nejmenším z nových krajů. Na začátku roku zde bydlelo 429 012 obyvatel, což činí 4,2 % všech obyvatel ČR. V roce 1910 žilo na stejném území 572 tisíc obyvatel. Většina obcí má proto v současné době méně obyvatel než v předválečném období.
Významné změny zaznamenala věková a sociální struktura obyvatelstva, charakterizovaná úbytkem dětské populace, růstem sociálně slabších skupin obyvatelstva a zvýšením počtu obyvatel v poproduktivním věku. Na území regionu je soustředěno množství ubytovacích kapacit pro rekreaci a cestovní ruch. I při malém růstu počtu obyvatel je zde stále velká potřeba bytů (zhruba 7,5 tisíce domácností nemá vlastní byt).
Během posledních osmi let se výrazně snížil podíl v počtu osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví. Ve všech okresech dochází k úbytku počtu nezaměstnaných, ale také k úbytku počtu volných pracovních míst. Na začátku roku 2000 bylo úřady práce regionu evidováno 16,7 tisíc osob, tj. 7,8 % počtu ekonomicky aktivních obyvatel. V oblasti školství dochází k poklesu počtu dětí v mateřských školách, k úbytku stavu žáků na středních odborných školách a učilištích.
Naopak významný rozvoj zaznamenává Technická universita v Liberci s již šesti fakultami. V oblasti zdravotnictví je podle získaných údajů kraj mírně pod průměrem ČR jak v počtu lékařů na tisíc obyvatel, tak v počtu lůžek v nemocnicích na tisíc obyvatel. Na území regionu se nachází 11 nemocnic, 6 léčeben pro dlouhodobě nemocné a 3 samostatné polikliniky.
Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením je nemocnice v Liberci s regionální působností. Na území kraje se nachází rozsáhlé kulturně-historické bohatství. Významnou součástí kulturního života je nedávno dokončená Státní vědecká knihovna v Liberci.
Doprava
Území není přímo zapojeno do vysokorychlostní železniční sítě. Liberecký kraj je pokryt hustou sítí železničních tras (0,18 km tratě/km2). Základ sítě byl postaven v 2. polovině 19. století. Současná situace v železniční dopravě je charakterizována zhoršující se obsluhou území osobní dopravou a snížením přepravních výkonů v dopravě nákladní.
V oblasti silniční dopravy je území Libereckého kraje zapojeno v síti rychlostních komunikací. Zátěž silniční sítě s rozvojem motorizace prudce narostla. V porovnání s rokem 1993 došlo k nárůstu v roce 1998 u osobních automobilů o 32 %, u nákladních o 48 %.
Současný stav silniční dopravy v Libereckém kraji je charakteristický zanedbanou údržbou sítě, hlavně silnic nižších kategorií a místních komunikací a nedostatečnou kapacitou odstavných parkovacích ploch.
V oblasti veřejné dopravy je zřejmý pokles přepravy osob autobusovou dopravou. Do budoucna je uvažováno o výstavbě integrovaného tramvajového systému (Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald). V důsledku přetížení center měst dochází k postupnému zvyšování zájmu o městskou hromadnou dopravu.
Na území regionu se nacházejí 4 letiště, z kterých má pouze liberecké statut mezinárodního letiště, jehož platnost je v současné době pozastavena. Letiště v České Lípě a Hodkovicích nad Mohelkou mají statut veřejného vnitrostátního letiště s celoročním provozem. V Sosnové a Lomnici nad Popelkou mají charakter agroletiště.
V současné době narůstá obliba cykloturistiky, provádí se postupné značení cyklotras, avšak stále chybí řešení ekologické cyklodopravy ve městech, kde chybí segregované trasy pro cyklisty.
Technická infrastruktura
Kvalita vody je vyhovující s dostatečnou kapacitou, a to i výhledově. V budoucnu bude nutné provést místní rekonstrukce a opravy rozvodné sítě. Hlavním problémem technické infrastruktury je dobudování kanalizační sítě a čištění odpadních vod. Neuspokojivý stav je převážně v menších sídlech do 5000 obyvatel. Příznivým jevem je snižování znečištění vodních toků.
Zemním plynem bylo v roce 1998 zásobeno pouze 30 % obyvatel, stav elektrifikace je uspokojivý, neboť je pokryto 100 % obyvatel. Problémem je zastaralost místní sítě. Využívání netradičních zdrojů energií je v Libereckém kraji minimální.
Životní prostředí
Rozvoj území dosud probíhá bez souladu s principy udržitelného rozvoje. Kvalita ovzduší je ovlivňována emisemi z dopravy, ze spalovacích procesů a významně se projevuje dálkový přenos škodlivin z emisních zdrojů za hranicemi kraje (především z Polska). Za období 1996 - 1998 je patrné, že na území regionu dochází celkově k poklesu imisní koncentrace SO2 o zhruba 30 %.
V rámci programu snižování znečišťování ovzduší neustále probíhá jak plošná plynofikace obcí a měst, tak velkých stacionárních zdrojů. Mezi problémy spojené s ochranou životního prostředí patří kontaminace půdy a podzemních vod v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Ke kontaminaci podzemních vod došlo také v lokalitách Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře v důsledku dřívější chemické těžby uranu.
Celoplošným problémem kraje je vysoká spotřeba vstupních surovin, vysoká energetická náročnost, nevyužívání alternativních zdrojů energie a nedostatek preventivních přístupů k minimalizaci vzniku odpadů. K celkovému zhoršování kvality krajiny vede velké množství neošetřovaných a nevyužívaných zemědělských ploch.
Na území kraje se nachází Krkonošský národní park, Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jizerské hory, CHKO Lužické hory a CHKO Český ráj.
Cestovní ruch
Území kraje již nyní těží a bude těžit z trendu rozvoje cestovního ruchu. Oplývá řadou hodnotných atributů, vztahujících se k turistickému produktu. Vedle nabídky aktivně strávené dovolené region nabízí jako atrakci první třídy tradiční výrobu českého skla a křišťálu.
Nachází se zde množství známých skláren, síť prodejen skla a muzea skla. Kraj charakterizuje jeho hornatá krajina s množstvím přírodních zajímavostí. Dále region nabízí několik přírodních atrakcí národního významu jako Český ráj, Bozkovské dolomitové jeskyně nebo Krkonošský národní park. Podobně zde lze navštívit množství historických a kulturních památek, mezi které patří hrady Trosky a Bezděz, zámek Frýdlant a Lemberk, rozhledny Ještěd a Štěpánka, objekty lidové architektury a sakrální stavby.
Dobře rozvinutá zimní turistika a zimní sporty v Krkonoších, Jizerských horách a na Ještědu vytvářejí další významné turistické lákadlo a umožňují tak nabídnout v regionu téměř celoroční turistiku. Region se může pochlubit poměrně vysokým standardem poskytování informací návštěvníkům přijíždějícím do oblasti zvláště díky fungující síti informačních center.
Síť ubytovacích zařízení a objektů stravování je široká a v zásadě platí, že nabídka velmi převyšuje poptávku. Slabinou je však kvalita poskytovaných služeb v těchto zařízeních a relativně nízká úroveň péče o zákazníka. Nicméně do budoucna může i v této oblasti cestovního ruchu s přihlédnutím k místním gastronomickým tradicím a specialitám vzniknout zajímavý turistický produkt.
Rozvoj venkova
Území díky reliéfu i odlišnému historickému vývoji některých jeho částí disponuje velmi příznivými i málo příznivými podmínkami pro zemědělskou a lesnickou výrobu, myslivost a rybářství. Tyto činnosti zde mají dlouholetou tradici a v současné době také významnou pozici v rámci regionálního i celorepublikového hospodářství.
Z celoevropského hlediska patří zemědělství kraje k podhorskému až horskému typu. Půdně klimatické podmínky řadí region mezi oblasti řepařské, obilnářské a pícninářské.
Současné údaje o výměře zemědělského půdního fondu jsou zavádějící a nepostihují současný stav. Ukazatel "ladem ležící půda" je pro zdejší příhraniční mikroregiony jedním ze základních ukazatelů pro stanovení strategie a programu rozvoje.
Ve výměře zemědělské půdy na 1 obyvatele kraj zaostává za průměrem ČR i EU. Lesy jsou zde rozšířeny především v historicky determinovaných oblastech. V některých oblastech, jako Doksko, Jablonecko, Novoměstsko a Rokytnicko, překračuje lesnatost území 50 %. Venkov a krajina, jako jedna z nejzanedbanějších složek území, doznaly i v tomto kraji v posledních letech mnoha negativních změn, jako například vylidňování venkova, nárůst nezaměstnanosti, nedostatek pracovních příležitostí atd.
Strategická operační část
Strategická operační část návrhu programu vycházela ze strategické vize: Liberecký kraj - kraj s efektivní a funkční veřejnou správou, rozvinutým ekonomickým a technickým potenciálem území, kvalitním lidským potenciálem a zdravým životním prostředím.
Hlavním všeobecným cílem je: vyvážený rozvoj Libereckého kraje při aktivním odstraňování nežádoucích disparit, zlepšování životních podmínek obyvatelstva v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, ochrany a tvorby životního prostředí.
Společné strategické cíle
[*] řízení a správa kraje na základě komplexních rozvojových dokumentů,
[*] zkvalitnění státní správy a samosprávy, posílení pravomocí obcí s vyšší účastí veřejnosti na rozhodovacích procesech,
[*] posílení výkonnosti, restrukturalizace a optimální diverzifikace ekonomické základny včetně zemědělské výroby, služeb, cestovního ruchu aj., řešení politiky zaměstnanosti a zvýšení konkurenceschopnosti ekonomických činností regionu,
[*] zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimalizace obslužnosti území s ohledem na životní prostředí,
[*] zlepšení podmínek pro rozvoj osobnosti a zdravý životní styl, zvýšení funkční gramotnosti obyvatelstva, vytvoření příznivého prostředí pro bydlení, práci, zdravotní a sociální péči, využití volného času obyvatel,
[*] docílení dalšího zlepšování kvality životního prostředí, vytvoření podmínek pro revitalizaci venkova, pro ekologickou stabilitu přírody a krajiny.
Jiří Kotek,
Agentura regionálního
rozvoje, spol. s r. o., Liberec
FOTO ARCHÍV
