Program rozvoje Plzeňského kraje Region má rozlohu 7561 km2, což je 9,6 % rozlohy státu. Žije v něm téměř 553 tisíce obyvatel a na počtu obyvatel ČR se podílí 5,4 %. Je druhým nejméně zalidněným krajem. Více než 30 % obyvatelstva je koncentrováno do Plzně. V článku přinášíme výběr základních...
Program rozvoje Plzeňského kraje
Region má rozlohu 7561 km2, což je 9,6 % rozlohy státu. Žije v něm téměř 553 tisíce obyvatel a na počtu obyvatel ČR se podílí 5,4 %. Je druhým nejméně zalidněným krajem. Více než 30 % obyvatelstva je koncentrováno do Plzně.
V článku přinášíme výběr základních informací z návrhu programu rozvoje kraje, jehož zhotovitelem byla Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Návrh dokumentu vznikl v roce 2000 a jeho zpracování řídila Regionální koordinační skupina. Návrh obsahově vychází ze strategie rozvoje a regionálního operačního dokumentu regionu soudržnosti Jihozápad.
Rada a posléze i zastupitelstvo kraje schválily návrh dokumentu jako podklad pro zpracování programu rozvoje v roce 2001. Ten bude po schválení zastupitelstvem plnit funkci základního programovacího dokumentu regionálního rozvoje pro období 2001-2004, jak vyplývá ze zákona o krajích a zákona o podpoře regionálního rozvoje.
Obyvatelstvo a osídlení
Region je tvořen 7 okresy s 505 obcemi, které se dále člení na 1537 částí obcí. Typický je vysoký počet malých sídel. S průměrným počtem 360 obyvatel na jednu část obce se Plzeňský kraj řadí mezi kraje s nejrozdrobenější sídelní strukturou.
V sídelní struktuře navazuje drobná struktura na metropolitní strukturu osídlení plzeňské aglomerace. V samotné Plzni žije téměř třetina obyvatel regionu. Jen o málo více obyvatel žije ve všech obcích s méně než 2000 obyvateli (32 % obyvatel kraje). Hustota osídlení v okrese Plzeň-město je 1350 obyvatel/km2. Průměrná hustota osídlení okresu Tachov je pouze 37 obyvatel/km2.
Téměř chybí města střední velikosti. Kromě Plzně pouze v Klatovech žije více než 20 tisíc obyvatel. V dalších čtyřech městech žije více než 10 tisíc obyvatel (Rokycany, Tachov, Sušice, Domažlice). Velikostní nevyváženost sídelní struktury je prohlubována nerovnoměrným rozmístěním sídel. Vzhledem k relativně nízké hustotě zalidnění mají pro systém osídlení význam i malá města s 5000-10 000 obyvateli.
Stav a vývoj populace je dosti nepříznivý v absolutních hodnotách i ve srovnání s ČR, a navíc existují velké meziokresní rozdíly. Nejméně příznivou věkovou skladbu obyvatel mají okresy Plzeň-město, Plzeň-jih a Rokycany. Nejpříznivějších hodnot dosahuje okres Tachov v rámci kraje i ČR.
Vývoj počtu obyvatel v letech 1991-1998 je méně příznivý (pokles o 1,05 %) než je celostátní (pokles o 0,18 %). Ve stejném období zaznamenal přírůstek obyvatelstva pouze okres Tachov (2,62 %) a Plzeň-sever (0,36 %). Snižování populační velikosti kraje je způsobeno poměrně vysokým úbytkem obyvatelstva přirozenou měnou, ke kterému docházelo ve všech okresech s výjimkou Tachova.
Ekonomická základna
Kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Značné rozdíly uvnitř regionu je možno sledovat v počtu a stabilitě ekonomických subjektů, v podílu a vývoji nezaměstnanosti i v úrovni příjmů veřejných rozpočtů.
Město Plzeň představuje spolu s blízkým okolím dominantní průmyslové centrum, jehož atraktivita pro lokalizaci nových výrobních investic postupně vyvažuje značnou závislost na odvětví těžkého průmyslu. Plzeňská aglomerace je průmyslovým centrem, jižní a jihozápadní část kraje představuje příhraniční území atraktivní pro cestovní ruch, zbývající části regionu mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou především zemědělsky orientované.
Plzeňský kraj se na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) České republiky podílí zhruba 5,5 %. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji páté místo, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP regionu. Okresy Tachov a Klatovy patří mezi deset okresů v ČR vymezených zásadami regionální politiky ČR z roku 1998 jako hospodářsky slabé.
Region má celkově nižší průměrné celkové příjmy veřejných rozpočtů na obyvatele. V roce 1998 se jedná o 94 % průměru ČR. Postavení města Plzně v ekonomice kraje se projevuje na hodnotách daňové výtěžnosti, které převyšují hodnoty dalších okresů v kraji i republikový průměr.
Zaměstnanost
Ukazatele úrovně mezd i tempa jejich růstu, sledované od roku 1989 do roku 1998, byly v porovnání s ČR mírně podprůměrné (přibližně 96 % republikového průměru). Uvážíme-li nadprůměrné hodnoty průměrných mezd v městě Plzni, kde je vypláceno zhruba 44 % objemu mezd vyplacených v kraji, je zřejmé, že uvnitř kraje existují značné rozdíly v ekonomické úrovni i na trhu práce.
Region patří v rámci ČR k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti. K 30. 4. 2000 bylo na jeho území evidováno 19 632 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 6,9% míře nezaměstnanosti (ČR 9,0 %). V počtu uchazečů o volné pracovní místo vykazuje kraj příznivější hodnoty ve srovnání s celorepublikovým průměrem.
V uplynulých letech docházelo k růstu nezaměstnanosti. V současné době se nepříznivý vývoj zastavil a projevuje se i nedostatek pracovníků v některých oborech, např. pracovníků v technických profesích.
Cestovní ruch
Území disponuje značným přírodním a kulturně-historickým bohatstvím, což společně s výhodnou geografickou polohou vůči EU, Praze a západočeským lázním vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější příležitosti pro rozvoj zahraničního i domácího cestovního ruchu se nacházejí v příhraničních oblastech (Šumava a Český les). Přírodní a kulturně-historické atraktivity regionu doplňuje město Plzeň tradicí výroby piva i několika regionálně významnými prvky (divadlo, ZOO).
K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané Německa a v rámci domácího cestovního ruchu pravidelně se vracející obyvatelé větších měst ČR.
Vývojové trendy v ČR neumožňují předpokládat pokračování intenzivního růstu počtu zahraničních turistů v průběhu devadesátých let, docházet bude spíše ke změnám struktury klientů, zvyšování požadavků na úroveň kvality služeb i nabídky produktů cestovního ruchu i způsobů využití volného času.
Relativně nízká zaměstnanost v pohostinství a ubytování v regionu (1 % ekonomicky aktivního obyvatelstva) vede k závěru, že dosavadní využívání cestovního ruchu jako významného zdroje místní ekonomiky je nedostatečné.
Doprava
Plzeňský kraj zaujímá strategicky významnou polohu ve spojení východ-západ Evropy. Největší význam na území kraje má silniční doprava. Dopravní síť v regionu má výrazné radiální uspořádání. Město Plzeň je významným dopravním uzlem a na jeho území se koncentrují dopravní problémy dotýkající se širšího okolí. Zásadním nedostatkem silniční sítě je nedokončená trasa dálnice D5 v úseku kolem Plzně. Stupněm automobilizace zaujímá město Plzeň přední místa v republice.
V souvislosti se zprovozněním dálnice D5 výrazně vzrostl význam tzv. pošumavské tangenty propojující příhraniční části kraje. Nedořešeny zůstávají obchvaty sídel na hlavních dopravních tazích s extrémním nárůstem dopravy, která ovlivňuje jejich funkčnost.
Hlavní železniční tratě vyžadují optimalizaci pro splnění parametrů mezinárodního provozu. Dopravní obslužnost je zajišťovaná především autobusy. Nedostatečná je dopravní obslužnost zejména v menších a okrajových sídlech. Integrovaný dopravní systém je zatím připravován jen v okolí města Plzně.
Životní prostředí
Z hlediska ekologické stability je kraj charakteristický nevyváženou krajinnou strukturou a rozmanitým stupněm ekologické stability krajiny. Horské a podhorské oblasti mají vyšší stupeň ekologické stability a dochází zde k pomalé revitalizaci krajiny vlivem zmenšování rozlohy obdělávaných ploch, snižováním intenzity zemědělského hospodaření i realizací revitalizačních opatření. V Plzni je životní prostředí extrémně narušené.
Z republikového pohledu je možno hodnotit ovzduší v Plzeňském kraji jako čisté, resp. téměř čisté s výjimkou Plzně, jejího okolí a dalších území s vysokou koncentrací průmyslových aktivit, bydlení a silniční dopravy.
Kvalita ovzduší spolu s nevhodnou druhovou skladbou lesních porostů ohrožuje jejich zdravotní stav. Z tohoto hlediska jsou nejvíce postiženy lesní porosty příměstské oblasti Plzně a Šumava.
Dalším negativním faktorem souvisejícím s dopravou a ovlivňujícím kvalitu života zejména ve větších sídlech je úroveň hladiny hluku podél komunikací. Sídla Plzeňského kraje v tomto směru negativně doplatila na zvýšenou intenzitu dopravy, zvláště na obrovský nárůst těžké tranzitní dopravy.
Ochrana vod zůstává prioritou v oblasti životního prostředí. Postupné snižování znečištění komunálními odpadními vodami a změny ve způsobu zemědělského hospodaření přinesly v průběhu 90. let zlepšení jakosti vod vodohospodářsky významných toků, přesto jsou tyto významné toky stále v kategorii znečištěných nebo silně znečištěných vod. Razantní postup je nutno uplatnit vůči znečišťovatelům vod z průmyslu.
V regionu nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových nebo jinak problémových odpadů. Převažuje komunální odpad nebo odpad podobného charakteru. Zatím se nepodařilo zavést komplexní systém nakládání s odpady, který by řešil uzavřený cyklus separace, zpracování, využití a zneškodnění odpadů včetně spalování.
Strategická část
Hlavním cílem návrhu Programu rozvoje Plzeňského kraje je růst kvality života obyvatel. Navazující rozvojová strategie respektuje ojedinělost sídelní struktury regionu. Téměř shodný počet obyvatel bydlí v Plzni, ve venkovských sídlech i v centrech venkovského osídlení. Toto pojetí v sobě integruje sociální i územní aspekt rozvoje.
K naplnění hlavního cíle bylo specifikováno pět dílčích cílů a pro každý z nich navrženo několik opatření:
[*] ekonomický růst a zaměstnanost (hospodářská strategie, kapitálové zdroje, lokalizace investic, malé a střední podnikání, cestovní ruch, zaměstnanost),
[*] kvalitní podmínky pro život, vzdělání a práci (bydlení, občanská vybavenost, celoživotní učení, kultura, občanská společnost, vnější vztahy),
[*] stabilizace sídelní struktury rozvojem vybavenosti území (sídelní struktura, dopravní obslužnost, dopravní síť, vodní hospodářství, energetika, informační systémy),
[*] trvale udržitelný rozvoj venkova (sídla, vybavenost, komunikace a integrace, podnikání, venkovský cestovní ruch),
[*] zdravé životní prostředí (odpady, emise a hluk, krajina, management, ekologická výchova a osvěta).
Návrh programu rozvoje vznikl za účasti velkého počtu sociálních partnerů. Ještě ve fázi přípravy byl optimalizován z hlediska svého možného vlivu na životní prostředí a veřejně projednán. Tyto okolnosti ovlivnily kladné přijetí návrhu programu rozvoje při jeho prezentaci voleným zástupcům Plzeňského kraje.
Pavel Beneš,
Regionální rozvojová agentura
Plzeňského kraje, o. p. s.
FOTO ARCHÍV
