Je jedním z nejvýznamnějších zdrojů kofinancování projektů, které mohou zásadně zlepšit kvalitu života na venkově. V současné době má za sebou vyhlášení tří kol příjmu žádostí o dotace.
Základní představu o míře zájmu venkovských obcí o Program rozvoje venkova (PRV) si můžeme vytvořit na základě výsledků 2. kola, které skončilo 26. listopadu (viz tabulka). Uvedené počty registrovaných žádostí ještě nedovolují analyzovat dlouhodobé trendy, protože to byla "de facto" první příležitost uplatnit projekty z preferované oblasti III.2.1., jejíž podstatou je obnova a rozvoj vesnic, občanská vybavenost a služby. Jestliže je v ČR podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 1. 1. 2007 celkem 5602 obcí s počtem obyvatel do 2000, z toho 3610 do 500, jde i při jistých interpretačních úskalích o poměrně zajímavou korelaci.
CO S PŘEVISEM POPTÁVKY?
Z pramenů, které jsem měl k dispozici v době přípravy tohoto příspěvku (v polovině února), vyplývá, že zájem obcí do 500 (2000) obyvatel o nosné opatření III.2.1 pětkrát převyšuje finanční alokaci 0,98 mld. Kč pro 2. kolo. Při počtu 1061 podaných žádostí a celkové výši požadovaných dotací 4,8 mld. Kč připadá na jeden projekt v průměru asi 4,5 mil. Kč. Jedním z možných řešení převisu poptávky je podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF)) sloučení prostředků osy III určené pro roky 2007 a 2008. Tím by se uspokojil větší počet žadatelů, kteří by tak nemuseli čekat s realizací svých projektů na vyhlášení dalšího kola, tj. do října 2008.
OPTIMISTICKÉ OČEKÁVÁNÍ
Náročnost přípravy a zpracování žádosti o dotaci - jak jsem ji vnímal v mnou administrovaných případech - byla vždy přímo úměrná připravenosti obce nejen z hlediska projekčního a dokumentačního, ale i (a často především) z hlediska pochopení dané příležitosti, odvahy a ochoty zástupců obce ji využít.
Dá se s jistou nadsázkou říci, že jaká je úroveň zastupitelských orgánů dané obce, schopnost jejích členů shodnout se ve věcech společného zájmu, taková je úroveň koncepční práce při tvorbě rozvojového plánu a také konečný úspěch při využívání finanční pomoci EU. Nelze zastírat, že účast v dotačních programech je téměř vždy spojena s vynaložením mimořádného úsilí, obvykle nad rámec tzv. běžných povinností.
V současném programovém období je podávání žádostí podle mého názoru jednodušší, program je vůči uchazečům vstřícnější. I přes svoji relativní složitost jsou podmínky výzev poměrně přehledné, jasně strukturované a definované. Na regionálních odborech SZIF jsem se setkal většinou s kvalifikovaným přístupem, s ochotou poskytnout potřebnou odbornou radu a pomoc, ať již ve fázi přípravy žádosti, nebo při odstraňování formálních vad v poskytnuté 21denní lhůtě.
V tomto smyslu jsou údaje uvedené v tabulce důvodem k poměrně optimistickému očekávání v další perspektivě tohoto programu. Úspěšní žadatelé mohou být základem "sněhové koule" zájemců v dalších kolech.
PŘÍKLADY NEJČASTĚJŠÍCH CHYB
Nejčastější formální a obsahové chyby ze strany žadatelů, které pak ve svých důsledcích snižují šance projektu na úspěch v procesu hodnocení, se pokusím ukázat na modelové situaci v typické malé obci před podáním žádosti do PRV: Starosta obce se rozhodl, že veškerou administrativu spojenou se získáním a udržením dotace zajistí vlastními silami. Má jasnou představu o:
- existenci PRV a nabízených možnostech;
- prioritách obce a při jejich řešení má podporu ostatních zastupitelů;
- přínosech, kterých chce realizací vybrané akce s pomocí dotace dosáhnout;
- formě a způsobu financování akce (akcí) v potřebném čase a objemu.
Jeho předchozí osobní zkušenosti s přípravou a řízením obdobných investičních projektů jsou přitom malé nebo žádné.
Při přípravě žádosti je klíčová schopnost projektového týmu správně porozumět metodice PRV, a to jak v jeho obecné, tak specifické části. Neméně důležité je přesně aplikovat stanovené podmínky do všech předkládaných závazných dokumentů. Žadatel by si měl již v této fázi uvědomit nejen to, co ho čeká během přípravy a zpracování žádosti, ale i k čemu se zaváže v případě jejího úspěchu v investiční fázi projektu a následně ve fázi provozní. Rozhodně se vyplatí již před rozhodnutím o účasti v PRV reálně zhodnotit své schopnosti dostát všem závazkům, které z celého projektového cyklu vyplývají.
Nejčastější chyby ve fázi přípravy žádosti se projevují:
v nedostatečné nebo chybné věcné a logické provázanosti jednotlivých kapitol Osnovy projektu, která v PRV plní úlohu zjednodušené studie proveditelnosti;
Příklad: Obec uplatnila do způsobilých výdajů projektu nákup travní sekačky, ale projektové řešení nezahrnovalo ve svých výstupech travnatou plochu, která by nákup odůvodnila.
- v nepochopení, resp. podcenění významu preferenčních kritérií pro bodové hodnocení projektové žádosti, popřípadě v jejich nesprávném výběru a aplikaci; pro zvýšení šancí je důležité, aby projekt obsahoval co nejvíce kritérií relevantních pro dané podopatření (záměr) a aby v nich žadatel mohl dosáhnout maximální počet bodů;
Příklady: V rámci kritéria Komplexnost projektu u podopatření III.2.1.1, záměru a) Zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí může žadatel dosáhnout až 23 bodů, jestliže jeho záměr zahrnuje více než 4 ze 6 definovaných aktivit. Pokud však naplní dvě aktivity, získá jen 8 bodů. Podobně u multifunkčních objektů občanské vybavenosti při využití stávající stavby a plnění alespoň tří funkcí by mohl žadatel dosáhnout při splnění specifických podmínek až 18 bodů.
- v chybném zařazení aktivit projektu do číselníku způsobilých výdajů;
- v nerespektování principu referenční cenové úrovně podle ceníku Ústavu racionalizace ve stavebnictví, která je definována pro PRV jako maximální;
- v nesprávném přístupu k řešení tzv. veřejné podpory, především u multifunkčních objektů s nutností oddělit části mající charakter ekonomických činností a generujících příjmy pomocí předem stanovené matematické metody;
- nesprávný počet obyvatel obce (závazný je údaj ze zdrojů ČSÚ). V některých případech počet obyvatel evidovaných obcí a ČSÚ osciloval okolo hranice 500 a zásadně rozhodoval o účasti v PRV;
- při zpracování elektronické žádosti, například v důsledku nepoužití kontrolních početních funkcí, které formulář nabízí, nevyplnění některých povinných údajů apod.;
- podcenění významu majetkoprávních poměrů u kanalizací a ČOV a smluvních vztahů souvisejících s jejich provozováním.
Věřím, že se další potenciální žadatelé nenechají odradit zdánlivou komplikovaností podmínek a budou při získávání finanční pomoci z PRV úspěšní.
JOSEF ŠNEJDAR
projektový manažer
Support Centrum, a. s.
Výsledky 2. kola příjmu žádostí o dotaci - zájem venkovských obcí
