Peníze z EU pomohly v období 2007-2013 rekonstruovat mnoho km místních komunikací a kanalizace, veřejných prostranství, škol. A z velké míry nahradily národní veřejné investice. V letech 2014-2020 se dotační podmínky mění. Jak?
Obce a města patřily z hlediska množství podpořených projektů v programovém období EU 2007-2013 k nejpilnějším žadatelům. Koncem minulého roku bylo kolem 19 000 podpořených projektů (z celkem 45 000) obecních. Z hlediska objemu financí to je asi 17 % celkové alokace ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, jež v minulém období činila asi 26,7 mld. eur. Na programové období 2014-2020 je pro Českou republiku s Evropskou komisí (EK) předjednáno asi 21,5 mld. eur, tj. o 25 % méně. Méně bude nejen financí, ale i operačních programů (8). Obce budou moci čerpat především z Integrovaného operačního programu (IROP), OP Životní prostředí i dalších. Dotační podmínky EU fondů se ale zpřísní.
PROJEKTY KONKURENCESCHOPNOSTI
Jak už během loňského roku informovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, v novém programovém období bude větší důraz kladen na ekonomickou konkurenceschopnost (místa či regionu). Přísněji se bude nahlížet na dostatečnou provázanost se strategií Evropa 2020. K jejímu naplňování pomocí fondů EU poslouží členským státům Dohoda o partnerství, již uzavřou s EK.
Méně programů i podporovaných aktivit se v praxi odrazí v tom, že nepůjde financovat všechno to, co dosud. (Týká se to např. místních komunikací, neprokáže-li se napojení na nějaké ekonomické aktivity v daném území.) Potřebnost financování bude třeba doložit analýzou, která prokáže, že ČR má v té či oné oblasti problém, následně se vybere nejzásadnější příčina a ta se stane prioritou financování.
Podle vyjádření Ing. Daniela Brauna, MA, 1. náměstka ministryně pro místní rozvoj, je třeba začít prostředky z EU fondů vnímat jako bonus, který máme navíc k dořešení strukturálních problémů. Neměly by nahrazovat chybějící národní zdroje a být využívány na běžné provozní výdaje. V posledních letech se v ČR z fondů pokrývalo až 50 % veřejných investic.
Mnohé z projektů, které se (nejen u nás) dosud financovaly, totiž EK vnímá negativně. Jsou to již zmíněné místní komunikace, dále projekty cestovního ruchu, kultury, vzdělávací a zdravotnické infrastruktury. Jde o investice, které není třeba financovat z EU zdrojů. Ale MMR se podle Daniela Brauna bude snažit prospěšnost některých témat EK ještě vysvětlit (tzn. souvislost s konkurenceschopností území), aby nedošlo k jejich plošnému stopnutí.
Tyto a další informace bylo možno získat na lednovém semináři »Evropské fondy 2014+ - Venkov v novém programovacím období«, kterého se zúčastnili i zástupci všech regionálních partnerů (Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova. Seminář svolala poslankyně Věra Kovářová a poslanec Václav Horáček).
NOVÝ PILÍŘ - ÚZEMNÍ DIMENZE
Na národní úrovni má být programové období, do něhož jsme vstoupili v lednu, ve znamení zjednodušení pravidel (tj. co nejvíce standardizované podmínky jak pro žadatele/příjemce, aby se v systému mohli snáze orientovat, tak pro úřady, zejména z hlediska kontroly). Hovoří se o tzv. jednotném metodickém prostředí - např. pro oblast veřejných zakázek či monitorování, zavedení jednotného informačního systému i jednodušší implementační struktury.
V posledních měsících je rovněž často skloňovaným termínem územní dimenze (ÚD). Cílem EU je to, aby se už nestavěly např. akvaparky zející prázdnotou pár kilometrů od sebe či silnice odnikud nikam, ale aby se v určitém území v rámci určitých potřeb místní aktéři domluvili, co je skutečně potřeba, a zkoordinovali veškeré intervence do tohoto území. ÚD vyjadřuje to, že je-li to vhodné, využije se integrované řešení, kdy se z více programů či prioritních os slévají prostředky do daného území. Jde o to, aby se zohledňovala specifika území, aby se neplánovalo a nerealizovalo plošně.
ÚD nebude realizována jen prostřednictvím IROPu, ale i klasických, sektorových programů (např. OP Doprava či OP ŽP). Územní partneři by pro tyto případy měli mít strategii, podle níž se vyhlásí příslušná výzva. Na podobě výzvy by se dohodli s řídicími orgány. Pro ÚD má být vyhrazeno minimálně 40 % celkové alokace.
Za účelem slaďování investičních záměrů v území vznikne nástroj - stálá konference, která má mít dvě části, národní úroveň a regionální. Jejím účelem je pomoct, aby se území rozvíjelo podle svých potřeb, tzn. půjde o nástroj sbírání dat, diskuse, aby bylo možno dávat podněty pro veřejné intervence. Jak vysvětlil Daniel Braun, konference nemusí být využita jen za účelem EU fondů, ale i v širším kontextu (RUD, národní priority a programy).
NÁSTROJE ÚZEMNÍ DIMENZE
Návrh Dohody o partnerství obsahuje hlavní integrované nástroje ÚD na léta 2014-2020, které vycházejí ze Strategie regionálního rozvoje ČR. Patří k nim sedm tzv. ITI metropolitních oblastí (Integrated Territorial Investment, integrované územní investice): Pražská, Brněnská, Ostravská, Plzeňská, Hradecko-pardubická, Ústecko-chomutovská a Olomoucká. (Více v Kauze na str. 6-10 v tomto vydání, pozn. red.)
Dále má být v OP promítnut tzv. komunitně vedený místní rozvoj (CLLD, Community-Led Local Development), kdy se zohlední větší role MASek (pokrývají území ČR z 95 %). Integrovaným nástrojem jsou též Integrované plány rozvoje území (7 oblastí velkých měst, obdoba ITI) a individuální projekty zohledňující územní dimenzi (modelovým příkladem může být svoz odpadů pro více obcí či dopravní obslužnost).
Otázkou, o níž jednotliví regionální partneři ještě diskutují, je shoda na rozdělení peněz mezi jednotlivé integrované nástroje v rámci alokace určené na ÚD (pro ni partneři zatím požadují 220-250 mld. eur).
V lednu začal neformální dialog s EK a ČR k Dohodě o partnerství a podobě operačních programů. Dohoda by měla být vládou schválena do konce března 2014. Její podpis EK má následovat nejpozději v létě. A na podzim či ke konci roku by se měly začít vyhlašovat první výzvy.
Na lednovém semináři k EU fondům v období 2014-2020 diskutovali zástupci všech regionálních partnerů a MMR.
FOTO: VERONIKA REJMANOVÁ
