Kvalita projektu je zcela stěžejní podmínkou pro jeho schválení a financování. A také hodnota, kterou za poskytnuté prostředky přináší. Podle Mgr. Marty Sargánkové, ředitelky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, je to ten nejlepší recept, který všem žadatelům doporučuje.
Regionální operační program (ROP) NUTS 2 Jihovýchod má za sebou již několik výzev a téměř 200 schválených projektů za více než tři miliardy korun. Jak si stojí tento fakt ve srovnání s vašimi původními představami či plány?
Díky zkušenostem s programy financovanými z EU v minulém období jsme očekávali velký zájem žadatelů v krajích Jihomoravský i kraji Vysočina. Subjekty v regionu Jihovýchod tradičně předkládaly velké množství projektů a byly příjemci významného podílu prostředků ze strukturálních fondů. Přesto však počet 603 přijatých žá- dostí o dotace k dnešnímu dni považuji za velmi vysoký. Požadavky jsou enormní a k financování jsou schváleny pouze ty nejkvalitnější projekty, které tvoří zhruba třetinu počtu podaných projektů.
Největší rozdíl mezi částkou určenou na výzvu a požadovaným objemem dotací je v oblasti infrastruktury cestovního ruchu (320 %), kde je i nejvíc nekvalitních projektů. Čím si to vysvětlujete?
Škála žadatelů o dotaci je v této oblasti podpory velmi široká, stejně tak množství aktivit, které jsou z ROP Jihovýchod podporovány, z čehož vyplývá i velké množství podaných projektů. Zároveň je nutné vzít v potaz, že hodnotíme teprve první výzvu, kdy se žadatelé s podmínkami programu seznamují. Věřím, že s dalšími výzvami se zlepší i kvalita předkládaných projektů.
Platí nadále, že cesta k evropským dotacím je pro města a obce složitá a administrativně náročná?
Města a obce nejčastěji z celé palety žadatelů připravují projekty vlastními silami bez využití externích poradenských firem a většinou úspěšně. Projekt znají nejlépe, proto dokážou také veškeré přínosy projektu jasně a výstižně popsat a zhodnotit. Administrativu přípravy projektové žádosti se snažíme co nejvíce ulehčit a zjednodušit, zároveň však musíme zachovat náležitosti důležité pro hodnocení a zajištění kvality a udržitelnosti projektu. Pro poslední výzvu jsme například sloučili tři požadované přílohy v jednu přehlednou elektronickou aplikaci, a to studii proveditelnosti, analýzu nákladů a přínosů a konečně také finanční zdraví žadatele. Nebude tedy možné, aby se v každé z těchto příloh objevila jiná čísla, což se doposud v některých případech stávalo.
Města a obce mohou konzultovat s pracovníky vašeho úřadu své projektové záměry, respektive i hotové projekty. Využívají toho?
Všichni potenciální žadatelé mají možnost konzultovat své projekty na našem úřadě a mnohdy ji využívají. Do dnešního dne jsme poskytli několik tisíc konzultací. Dále pořádáme praktické semináře nejen pro žadatele, ale také pro příjemce dotací, kde se dozví veškeré informace důležité pro přípravu či realizaci projektu. Komplexní informační servis zajišťujeme přes webové stránky www.jihovychod.cz.
V kterém z krajů Jihomoravský a Vysočina jsou radnice v počtu podaných i schválených projektů úspěšnější?
Počet podaných projektů je vyšší v Jihomoravském kraji, kde je však také více než dvojnásobný počet obyvatel. Pro srovnání: Ze 425 zaregistrovaných projektů v Jihomoravském kraji byly 104 projekty schváleny pro získání dotací. Pro Vysočinu vyznívá tento poměr optimističtěji: Ze 178 žádostí o dotace byly schváleny 62 projekty.
Jsou starostové i v tomto programovém období v něčem nepoučitelní?
První zásadní rozhodnutí každého starosty spočívá v tom, zda daný projekt je smysluplný pro jeho obec a zároveň je udržitelný, a jestli náklady na provoz investice budou únosné. V tomto okamžiku je nezbytné mít kvalitní studii proveditelnosti, která napomůže správně se rozhodnout.
O kolik peněz již přišel ROP Jihovýchod kvůli silné koruně? Bude se tento problém nějak řešit?
Regionální operační program Jihovýchod schválila Evropská komise v prosinci 2007, kdy byl kurz 26,04 Kč/1 euro. Náš program disponuje s částkou 704,5 milionu eur. V přepočtu na koruny byla výše výchozí částky spolu s příspěvkem 7,5 procenta ze státního rozpočtu 19,9 miliardy korun. V polovině srpna 2008 představoval celkový obnos 18,8 miliardy korun, to znamená o víc než miliardu méně proti konci minulého roku.
Euro od července posiluje, proto i celkový objem dotací opět utěšeně roste. Kurz ale není rozhodující k datu schvalování projektů nebo vyplácení peněz žadatelům, avšak až v okamžiku, kdy evropské prostředky vyplácí Ministerstvo financí České republiky.
Posilování nebo pokles kurzu koruny náš příjemce nijak nepocítí, protože smlouva s ním je uzavírána v korunách. V konečném důsledku by však mohlo být uspokojeno méně žadatelů o dotace ze strukturálních fondů Evropské unie.
LÝDIA STOUPOVÁ
