Projekt mikroegionu Záhoran pomáhal nezaměstnaným v malých obcích

Najít práci na venkově není jednoduché. Své o tom vědí také nezaměstnaní lidé žijící v obcích mikroregionu Záhoran. Právě těm poskytl šanci projekt Dlouhodobě nezaměstnaní a obnova venkova, na který poskytla peníze Evropská unie.

Mikroregion Záhoran, který vznikl jako volné sdružení 9 obcí (3907 obyvatel) už v roce 2001, tvoří obce Býškovice, Horní Újezd, Malhotice, Opatovice, Paršovice, Provodovice, Rakov, Rouské a Všechovice. Sídlo je v obci Rouské. Členské obce společně řeší zejména problémy v cestovním ruchu, vzdělávání a školství, dále v rozvoji občanského života, životním prostředí či aktivní politice zaměstnanosti.

Vysoká nezaměstnanost v oblasti na rozhraní Olomouckého a Zlínského kraje, kde se mikroregion nachází, je způsobena zejména úbytkem zemědělských aktivit a stagnací průmyslu v centrálních sídlech (Hranice, Přerov). Cílovou skupinu našeho projektu proto tvořili dlouhodobě nezaměstnaní a ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností (matky po mateřské dovolené, osoby se zdravotním postižením, absolventi škol atd.).

ŠKOLENÍ, KONZULTACE, STŘEDISKO

Opatření přijatá v rámci projektu, který probíhal dva roky - od 3. října 2005 do 2. října 2007 - měla vytvořit pro všechny obyvatele rovné podmínky pro získávání informací prostřednictvím internetu a výpočetní techniky. Ve dvou spádových obcích (Všechovice, Opatovice) byly zřízeny tzv. internetové informační kiosky, které byly pak rozšířeny i do ostatních obcí mikroregionu. Lidé bez práce a ostatní občané tam mají přístup k internetu zdarma. Uvedení do provozu těchto kiosků doprovázelo školení nezaměstnaných, aby se naučili internet využívat. Poté už nemuseli osobně navštěvovat příslušný úřad práce, ale mohli s ním komunikovat prostřednictvím internetu.

Poradenská agentura PLATEA účastníky projektu školila nejen v obsluze počítačů, ale i v pracovním právu, dále jak napsat životopis, jak se chovat při pohovoru apod. V poradenském středisku absolvovali osobní konzultace, naučili se sestavit individuální plán a řešit své problémy vyplývající z dlouhodobé nezaměstnaností.

Velmi důležité bylo vytvoření Střediska služeb venkovu, v němž našlo krátkodobé zaměstnání 39 dlouhodobě nezaměstnaných. Středisko poskytovalo jednotlivým obcím servis při údržbě komunikací, zeleně a krajiny v intravilánech obcí, pomoc při organizování kulturně společenských akcí, zajištění pečovatelské služby atd. Jeho zaměstnanci tak nabývali praktické dovednosti při poskytování veřejných služeb v obcích, obnovovali své pracovní návyky a vědomí své role ve společnosti. Při zaměstnávání osob ve středisku jsme aplikovali rotační systém. Vždy po půl roce se v něm střídali další dlouhodobě nezaměstnaní lidé.

FINANCOVÁNÍ PROJEKTU

Projekt byl financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR. Vyšel na celkem 4 151 763 Kč, z toho 3 439 818 Kč poskytla Evropská unie. Při žádosti o finanční podporu z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů jsme původně počítali s 91 účastníky ze 114 dlouhodobě nezaměstnaných (údaj ze září 2005). K letošnímu 30. září vstoupilo do projektu 101 osob. V dubnu 2006 vzniklo 13 pracovních míst. Za rok a půl se na těchto místech vystřídalo 39 pracovníků. Celkem 30 účastníků bylo úspěšných při hledání zaměstnání jinde.

PAVLA KRBÁLKOVÁ
koordinátorka projektu a manažerka mikroregionu Záhoran

Dva příklady za všechny

Příběh Taťány Heliskové z obce Rouské

Když jsem se po sedmileté mateřské dovolené na úřadu práce přihlásila a přečetla si několik požadavků od různých zaměstnavatelů, znejistěla jsem, že mi za těch 7 let uniklo spoustu věcí. Proto jsem velmi ráda přijala návrh zúčastnit se projektu Střediska služeb venkova. Ze začátku to vůbec nebyla procházka růžovou zahradou. Patřím do generace, která se učila pracovat a zdokonalovat svou práci na počítači před pár lety, a já jsem byla jedna z těch, která neuměla počítač ani zapnout. Naše paní učitelky ze školicí agentury Ing. Šrámková a Mgr. Václavíková měly ale neuvěřitelnou trpělivost vysvětlovat, dokud nám nebylo vše jasné. Já měla to štěstí, že jsem mohla pracovat jako dobrovolník přes Centrum pro komunitní práci střední Morava na Obecním úřadě v Rouském. Tam jsem využila všeho, co jsem se naučila na počítači ve středisku. Děkuji proto všem, kteří projevili starostlivost a trpělivost s námi méně "dokonalými", pracovali s námi vždy, když jsme projevili zájem i mimo smluvené schůzky a pomáhali nám zdokonalovat se v počítačovém světě.

Zkušenosti Josefa Voldána, starosty obce Malhotice

Tento projekt mohu posoudit jenom po dobu jednoho roku, tedy až od zvolení do funkce starosty obce v roce 2006. Oceňuji, že umožnil obcím s malým rozpočtem využívat zaměstnanců Střediska služeb venkovu při úpravě veřejných prostranství a budov, pořádání kulturně společenských akcí, navíc s minimálními náklady.

Ještě prospěšnější byl projekt pro rizikové skupiny (maminky s malými dětmi, osoby se zdravotním znevýhodněním a nad padesát let), které měly problém získat zaměstnání. Pomohl rovněž občanům, kteří i několik let nepracovali a jejich izolace od společnosti se zvětšovala. Pokud takový člověk dostane šanci v prostředí, které důvěrně zná, většinou je na něho spolehnutí. On sám o sebe více dbá a pomalu se vrací do normálního života. To byl podle mého názoru největší přínos projektu.

Bylo by ale velká škoda takto úspěšný projekt ukončit a nenavázat na něj podobnou aktivitou ve prospěch občanů samotných a v konečném důsledku i malých obcí.