Metoda komunitního plánování je osvědčenou cestou, jak rozvíjet obec ve směru požadovaném občany. Dá to hodně práce, ale výsledek většinou stojí za to. O to víc zamrzí, když vzorově připravený a pro jiné inspirativní projekt se realizace nedočká, protože zasáhne »vyšší moc«.
Vzhled většiny náměstí českých a moravských obcí se za posledních dvacet let změnil zcela zásadním způsobem. I v Dobříši, městě s 8570 obyvateli, chtěli své velké historické náměstí podrobit takové proměně. Ale přestože byl záměr jeho rekonstrukce, důkladně projednaný se všemi občany, dotažen až k stavebnímu povolení, dodnes k plánovaným změnám nedošlo. Podobně dopadla uvažovaná rekonstrukce budovy kina. Proč? Důvody vysvětlily pracovnice odboru místního rozvoje Městského úřadu Dobříš Mgr. Lenka Mašková a Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D.
ARCHITEKTI BYLI NADŠENI
Záměr rekonstruovat náměstí v Dobříši vznikl v roce 2007. Jako obvykle se začal projednávat ve stavební komisi, ale názory jejích členů na to, jaký má být výsledek, se natolik různily, že k závěru se nedošlo. Obě projektové manažerky, Mgr. Lenku Maškovou a Ing. Dagmar Smrčinovou, Ph.D., napadlo, že by se i v tomto případě mohla využít metoda komunitního plánování, tedy zeptat se místních občanů.
Radnice souhlasila a celý proces se rozeběhl. Názory a přání občanů se zjišťovaly již osvědčenými metodami, novinkou bylo zapojení dětí. Samostatný průzkum, který se na školách uskutečnil, provázel obrovský ohlas. Ze shromážděných poznatků a následných veřejných projednávání pak vzešla velmi konkrétní představa občanů o budoucí podobě náměstí.
Stejně město postupovalo o něco později při záměru vytvořit komunitní centrum s knihovnou, které mělo vzniknout rekonstrukcí nevyužité budovy bývalého kina v centru města. Do Městského domu Dobříš, jak se centrum mělo jmenovat, se chystalo přesunout několik zdejších neziskových organizací; pro svou stále se rozšiřující činnost to potřebovalo zejména velmi aktivní Mateřské centrum. Plánovaly se tam umístit také různé kluby a chráněná kavárna pro zdravotně postižené.
S takto získanými poznatky navštívil starosta města Mgr. Jaroslav Melša Českou komoru architektů, aby tu přednesl svou žádost o spolupráci při uspořádání architektonických soutěží. »Nejdříve jsme měli ze spolupráce s komorou trochu strach; báli jsme se, že nám nějací cizí architekti budou nařizovat, jak má naše náměstí vypadat. A také toho, jak budou reagovat na záměr uspořádat architektonickou soutěž, jejíž výsledek má respektovat přání občanů,« říká Mgr. Lenka Mašková.
A JAK TO (NE)DOPADLO
Obavy však byly zbytečné, stal se pravý opak. Architekti byli z takového zadání nadšeni. Svědčí o tom mimo jiné fakt, že uspořádání architektonických soutěží se ujaly špičky české architektury - architekti Josef Pleskot, Ladislav Lábus, Ján Štempel a Pavel Nasadil. V porotách zasedal rovněž sekretář komory, právník JUDr. Jiří Plos.
Nato proběhly architektonické soutěže, byla vybrána projektová firma a zpracována projektová dokumentace. Vznikly tak projekty, které, jak říkají v Dobříši, vymodelovali architekti, jež za ruce vedli občané.
Součástí projektu rekonstrukce náměstí, která měla stát 140 milionů korun, byla i dohoda s krajem o spolufinancování. Náměstím totiž prochází komunikace, která mu patří. Podle tehdejších podmínek mělo město rovněž získat dotaci z regionálního operačního programu. V takto pokročilé fázi bylo už vydáno i stavební povolení na první etapu rekonstrukce.
To už se ale psal rok 2009, který přinesl zásadní změny. Smlouva o spolupráci s krajem přestala platit, podmínky pro čerpání finančních prostředků z programu se natolik změnily, že dotace nepřicházela v úvahu. Město ovšem bez kraje a jeho finanční spoluúčasti nemůže a ani nesmí náměstí rekonstruovat, vzhledem k uvedené komunikaci. Stejně dopadl záměr rekonstrukce kina, jehož příprava byla dotažena těsně k stavebnímu povolení.
Kvalitní projekty, do nichž byla vložena spousta energie, času i peněz, tím zůstaly doslova jen na papíře. Je trochu ironií, že Česká komora architektů je dnes bere jako vzorové a další obce se jimi inspirují při vyhlašování architektonických soutěží.
MĚSTO PŘÁTELSKÉ RODINĚ
Zdaleka ne všechny projekty ovšem dopadají tak, že zůstávají uložené v šuplíku. Dobříš například uspěla v roce 2008, kdy byl vyhlášen první ročník soutěže Obec přátelská rodině, a v kategorii obcí od 5000 do 10 000 obyvatel získala první místo. Loni se tudíž podle podmínek soutěže zúčastnit nemohla, letos opět kandiduje.
Prvotní impuls k zapojení do této soutěže vzešel ze zdejšího velmi aktivního Mateřského centra. Hodnoticí komise zejména ocenila zapojení veřejnosti do celkového života ve městě, spolupráci s velkým množstvím neziskových organizací (v obvodu rozšířené působnosti města jich působí ke 30). Podařilo se mj. vybudovat a upravit mnoho dětských hřišť a vybavit je tak, jak si to rodiče i děti přejí.
Porota velmi ocenila i existenci tzv. nízkoprahového klubu, který vznikl jako reakce na požadavek vytvořit určitý systém protidrogové prevence a zájmové činnosti pro mladé lidi. Nápadu se ujala trojice místních vysokoškoláků, kteří na svou činnost získali grant. Město poskytlo a rekonstruovalo prostor, studenti se pak už postarali o vše další. Mladí tento prostor vítají jako místo, kde mohou být mezi sebou, kde je nikdo nekontroluje, nehlídá ani neorganizuje. Vědí ale, že když potřebují pomoc, mají tu svého staršího kamaráda, s nímž si mohou otevřeně promluvit a který jim poradí nebo je někam nasměruje.
SPOLEČNĚ NA DOBŘÍŠI
Je další z projektů, které se úspěšně a s velkým ohlasem rozvíjejí. Umožnila jej milionová dotace Ministerstva životního prostředí z jeho revolvingového fondu, určená na práci s veřejností. »S pomocí těchto peněz můžeme spolupracovat s veřejností intenzivněji a plnit lidem jejich drobná přání, na která bychom jinak těžko sháněli peníze. Třeba lepší vybavení města koši na tříděný odpad, na psí exkrementy, vybavení zastávek autobusů a podobně,« řekla Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D.
Projekt Společně na Dobříši následně vyvolal vznik zcela nového tématu, jímž je spolupráce s podnikateli. Zatím prvním počinem byl jarmark, na němž se prodávaly regionální produkty. Další žádost o dotaci z revolvingového fondu je už přímo psána s tím, že má jít o pomoc místním drobným podnikatelům, na jejichž existenci a dalším působení má město eminentní zájem.
V Dobříši pracuje velmi aktivně Mateřské centrum.
FOTO: ARCHIV
