Národní akční plán sociální inkluze není v současnosti právě funkčním dokumentem, který by obcím pomáhal řešit jejich lokální potřeby. Upřímně řečeno, kolik úředníků a politiků o něm vůbec někdy slyšelo? Pět neziskových organizací však problematika sociálního začleňování nenechala chladnými.
Proto se spojily, aby ze strategického národního dokumentu vytvořily funkční nástroj sociální politiky v ČR. Projekt s pracovním názvem NAPSI spolu! oslovil také města a obce, vtáhnul je do hodnocení a podnítil zájem o změnu. Projekt k rozvoji porozumění, hodnocení a tvorbě Národního akčního plánu sociální inkluze v ČR (NAPSI) uskutečňují IQ Roma servis, Člověk v tísni, EAPN ČR, SKOK a Socioklub ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity od ledna 2009 do prosince 2010. Zapojeny jsou samosprávy, nevládní organizace, školy a další subjekty, které ovlivňují podobu sociálního začleňování v naší zemi, spolupracují resort pro lidská práva a menšiny a pracovníci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které je gestorem tvorby NAPSI. Aktivity jsou financovány Evropskou komisí prostřednictvím Komunitního programu Progress.
Na úvod projektu Národní centrum sociálních studií analyzovalo nástroje a platné koncepce politiky sociálního začleňování a identifikovalo několik slabin: Jednotlivé strategické dokumenty nejsou vzájemně provázány a do tvorby politiky se nezapojily všechny žádoucí subjekty. Konkrétně NAPSI zejména nefunguje jako zastřešující dokument a chybějí mu měřitelné a hodnotitelné cíle.
ŠETŘENÍ V »TROJKOVÝCH« OBCÍCH
V návaznosti na tato zjištění se ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR provedla dotazníková šetření v 60 obcích s rozšířenou působností. Z výsledků vyplývá, že 90 % těchto obcí zpracovalo vlastní strategický dokument pro politiku sociálního začleňování, nejčastěji střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Dvě třetiny obcí využívají také státní či krajské dokumenty pro realizaci politiky sociálního začleňování, obvykle krajské střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Více než polovina dotázaných uvedla, že by měla zájem podílet se na přípravě NAPSI pro období 2010-2012.
Představitelé obcí nejlépe hodnotili situaci v oblasti sociálního začleňování: seniorů (100 % pozitivních odpovědí - tj. trvale dobrá nebo zlepšující se situace), imigrantů/azylantů (87 %) a obětí trestné činnosti (83%). Nejhůře byla obcemi hodnocena situace pachatelů trestné činnosti (45 % negativních odpovědí - tj. zhoršující se nebo trvale špatná situace), dlouhodobě nezaměstnaných (48 %) a osob opouštějících zařízení pro výkon trestu či ochrannou léčbu (52 %).
Největší odpovědnost za sociální začleňování ohrožených skupin obyvatel podle obcí nese stát, naopak klíčovými partnery obcí při realizaci politiky sociálního začleňování jsou místní neziskové organizace. Největší prostor pro zlepšení situace obce vidí zejména v posílení finanční podpory (hlavně z Evropské unie a od státu). Ze strany státu obce preferují finanční podporu (77 %), jen v minimální míře od státu očekávají centrální tvorbu koncepcí (12 %). Za klíčové nástroje sociálního začleňování na lokální úrovni představitelé obcí považují především sociální služby (a s nimi služby úzce související či jim podobné), komunitní plánování (včetně zjišťování potřeb) a spolupráci obce a neziskových organizací.
CO TRÁPÍ MUNICIPALITY
Na dotazníkové šetření navázalo hloubkové šetření ve 12 obcích s rozšířenou působností. Zjistilo se, že znalost NAPSI je nízká (vědomě s ním nepracují), nicméně většina opatření NAPSI se realizuje.
Obce hlavně narážejí na problém nestabilního financování sociálních služeb závislých na každoročních a zpožděných státních dotacích; nedostatek financí se týká zejména terénních programů, volnočasových aktivit pro děti a mládež a náhradní rodinné péče. V oblasti zaměstnanosti činí potíže hlavně nejasné vztahy mezi nástrojem a cílem (například aktivizace na trhu práce je neefektivní ve vztahu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit). Obce nerozumějí pojmu sociální ekonomika, nevnímají potřebu monitorovat situaci cizinců.
Představitelé obcí také vnímají stále velký prostor pro žádoucí rozvoj v oblasti spolupráce mezi jednotlivými aktéry, stejně jako nedostatky v důslednějším vyhodnocování opatření a důrazu na stanovení měřitelných cílů.
Nezbývá, než si přát, aby projekt úspěšně dosáhl svého celkového cíle - aktualizace NAPSI jako v praxi použitelného strategického dokumentu, který bude vycházet z reálných potřeb cílových skupin, obcí, měst, regionů a dalších zapojených subjektů a bude sloužit jako podklad pro tvorbu lokálních akčních plánů sociálního začleňování.
VERONIKA LOVRITŠ
IQ Roma servis, o. s.
Obce především trápí nestabilní financování sociálních služeb, které závisejí na každoročních, avšak neustále zpožděných státních dotacích.
Nad projektem NAPSI spolu! se pravidelně setkávají zástupci všech pěti neziskových organizací, které jej uvedly do života.
FOTO: ARCHIV
