V České republice je nutné v nejbližších letech zavést systém nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO), který zamezí ukládání tohoto typu odpadů na skládky. Sběr bioodpadů od občanů lze prakticky okamžitě realizovat pomocí biosáčků s následným kompostováním v aerobních kompostárnách, které již většina měst provozuje.
V několika městech severomoravského regionu se uskutečnil v roce 2006 pilotní projekt, jehož hlavním účelem bylo ověření sběru biologických odpadů do biosáčků v různých zástavbách včetně potvrzení předpokládaných nákladů a přijetí systému občany.
Biosáčky jsou vyrobeny z kukuřičného škrobu, které je proto možné kompostovat bez dalšího třídění a úprav. Po 10 až 45 dnech ve vlhkém prostředí se totiž zcela rozloží a po rozpadu se promění ve kvalitní hnojivo. Z kukuřičného škrobu se již vyrábí řada dalších výrobků, které by rovněž mohly významně zjednodušit nakládání s odpady. Ať už jde o fólie pro zemědělské účely i pro balení potravinářských produktů, nebo o materiály pro výrobu zdravotních pomůcek (dětských plen).
Pilotní projekt zahrnul města Ostrava, Frýdek-Místek a Třinec, kde celkem žije přes 400 tisíc obyvatel. Podílely se na něm i firmy, které se ve všech třech uvedených městech starají o nakládání s odpady. Jde o společnosti OZO Ostrava, s. r. o., Frýdecká skládka, a. s., Nehlsen Třinec, s. r. o.), dále o výrobce biologicky rozložitelných materiálů BioBag International AS z Norska a jeho českého partnera, kterým je společnost Ostex Ostrava, a. s.
VÝBĚR VHODNÝCH LOKALIT
V Ostravě byly pro ověřování systému vybrány obvody Radvance a Bártovice s výraznou převahou rodinných domků (kolem 90 %). V této lokalitě se předpokládalo negativní přijetí projektu, neboť většina občanů své vyprodukované BRKO kompostuje na vlastním kompostišti, a s biologickými odpady tudíž nemá žádné problémy. Do každého bytu v oblasti byl zaslán osobní dopis vysvětlující záměr projektu, způsob zacházení s biosáčkem a větratelným košíkem (pro umístění biosáčků v domácnosti), popsána stanoviště sběrných nádob a uvedeny kontakty pro zodpovězení dotazů. V lokalitě bylo rozmístěno 12 sběrných nádob s objemem 110 litrů a dvě místa ve sběrných dvorech. Interval svozu byl jedenkrát týdně.
V Třinci se lokality vybírali jinak. V místním tisku byl publikován článek o zahájení projektu, na jehož základě se občané přihlásili k účasti. Ze více než sta zájemců jich bylo vybráno 74, rovnoměrně rozdělených do vilové a činžovní zástavby. Vzniklo 10 sběrných míst, z nichž každé bylo vybaveno sběrnou nádobou s objemem 240 litrů. Během prvních dvou svozů byly nádoby zaplněny pouze z poloviny se značným procentem nečistot, proto musely být odvezeny na skládku. Pak byly na sběrné nádoby namontovány zámky a účastníci projektu dostali klíče. Po tomto opatření se kvalita BRKO hodně zlepšila, podíl nečistot byl do 2 %.
V městě Frýdek-Místek bylo vybráno celkem 80 domácností, většinou v centrální zástavbě (78 %). Deset sběrných míst bylo osazeno klasickými sběrnými nádobami s objemem 110 litrů. Rovněž byl ověřen přímý svoz vystavených biosáčků multikárou. Potvrdilo se, že i tento způsob svozu je reálný. Svážený bioodpad byl poměrně čistý s přibližně 3 % nečistot. Nečistoty byly tvořeny zejména nerozložitelnými plastovými sáčky. Pokud by byly všechny domácnosti opatřeny biosáčky, byla by čistota velmi dobrá.
Detailní analýza vytříděného odpadu byla prováděna zejména studenty ve Frýdku-Místku za účasti pracovníka Frýdecké skládky, a. s. Výsledky jsou uvedeny v grafu.
Kompostování probíhalo ve všech třech městech na vlastních skládkách svozových firem. Při pokusech o samostatné kompostování pouze vytříděných bioodpadů se sice biosáčky po dvou měsících zcela rozpadly, avšak kompost byl bahnitý a pro hnojení nepoužitelný. Kompost v dobré kvalitě byl získán až při kompostování ve směsi s trávou, listím, pilinami, zeminou a prasečí kejdou.
VYHODNOCENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU
Pro hodnocení systému vyplnili zapojení občané anketní lístky. V Ostravě (33 vyplněných lístků) bydlela většina účastníků projektů v rodinném domku (90 %) a své biologické odpady převážně kompostovali. Motivací k účasti na systému by pro občany bylo zejména snížení poplatku za odpad (u 42 % respondentů) nebo umístění kontejneru na BRKO (36 %). Ochota platit do systému u nich byla velmi malá. Poplatek do výše 100 Kč bylo ochotno platit pouze 15 % účastníků, většina nebyla ochotna platit nic, případně částku neuvedla (73 %.). Celkově systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady doporučilo 76 % dotázaných, pouze 6 % ho nedoporučilo.
V městě Frýdek-Místek (41 vyplněných lístků) naopak bydlela většina účastníků v centrální zástavbě (78 %) a nakládání s bioodpady většinou řešili odkládáním do popelnic (44 %). Motivací k zavedení systému bylo rovněž snížení poplatku za odpad, ale nebylo již tak výrazné jako v Ostravě (29 %), umístění kontejneru na bioodpad bylo motivací pro 34 % respondentů. Ochota platit do systému byla v podstatě rovnoměrně rozložena v celém spektru možných poplatků (od 50 do 200 Kč). Zavedení systému doporučilo téměř 59 % a nedoporučilo 22 % dotázaných.
Pracovníci odboru životního protředí městského úřadu v průběhu realizace systému sestavili sami anketní lístek. Odpovědi pak byly získány i od domácností, které nebyly vybaveny biosáčky, ale občané se přesto chtěli k systému vyjádřit. Zjištění proto nebyla zahrnuta do celkových výsledků projektu. Nicméně v Třinci bylo 96 % respondentů pro zavedení systému nakládání s bioodpady pomocí biosáčků a větratelných košíků. Na základě vysokého procenta kladných hodnocení systému se proto v Třinci rozhodli v projektu pokračovat i v letošním roce.
Projekt nezískal žádné dotace a veškeré náklady byly hrazeny zúčastněnými stranami (viz tab.). Přesto lze konstatovat, že splnil účel: Byly zjištěny základní údaje o složení a produkci BRKO (zejména kuchyňského odpadu) v kraji, názor obyvatel na systém nakládání s bioodpady, první potvrzení o reálnosti třídění, sběru a svozu kuchyňského odpadu přímo v domácnostech, možnost kompostování těchto odpadů i podněty pro výrobce biosáčků a košíků. Nyní bude záležet jen na zastupitelstvech obcí a měst, zda bude systém zaveden a budou-li výsledky projektu využity k plnění nařízení EU.
(Zpracováno na základě závěrečné zprávy pilotního projektu.)
František Vágner
