Když se před čtrnácti lety rozhodlo čtyřiačtyřicet obcí a měst z Novojičínska pro společný projekt likvidace komunálního odpadu, v té době to byl nevídaný revoluční počin. Dokáží starostové projednat ve svých zastupitelstvech nejen založení této společnosti, ale také finanční příspěvek ve výši 201 korun na každého občana?
Inženýr Přemysl Hajník, ředitel akciové společnosti Asompo, která skládku v Životicích u Nového Jičína provozuje, nezná v České republice druhý podobný případ, kdy by se tolika obcím a městům podařilo dohodnout na společném řešení odpadového hospodářství. Vložených 22,5 mil. Kč od obcí společnost již vrátila zpět do 44 městských a obecních rozpočtů. Splacen je také úvěr ze Státního fondu životního prostředí ve výši 22 mil. Kč.
KAPACITA JE TÉMĚŘ VYČERPÁNA
V plném provozu je skládka o rozměru 250 x 220 x 35 metrů třináctým rokem. Podle projektu měla pojmout 440 tisíc tun odpadu. "Díky aplikaci moderních technologických postupů se nám podařilo zvýšit koeficient zhutnění ze 750 až na 1350 kg na 1 m3, takže na skládce je dnes uloženo více než 800 tisíc tun odpadů," upřesňuje Ing. Přemysl Hajník. "Kapacita skládky je již téměř vyčerpána. Připravujeme proto druhou etapu výstavby, po jejíž realizaci by skládka měla sloužit do roku 2017." V představenstvu Asompo, jehož členy je sedm zástupců z jednotlivých svozových oblastí v regionu, zaznívají názory, které skládce dávají ještě delší perspektivu. Souvisí to mj. s požadavky státního i krajského plánu odpadového hospodářství. Do roku 2010 by se materiálové využití komunálních odpadů mělo zvýšit proti roku 2000 na 50 procent a zároveň by se měl snížit hmotnostní podíl biologického odpadu na skládkách až o 20 procent.
FINANČNÍ EFEKT Z TĚŽBY SKLÁDKOVÉHO PLYNU
Skládka odpadů v Životicích je podle nové legislativy zařazena do podskupiny SO-03. Podle RNDr. Oldřicha Fišera, jednatele zlínské společnosti Enviprojekt, se jedná o moderní zařízení, které odpovídá stanoveným technickým parametrům pro skládkování ve všech směrech. "Provozovatel navíc začal loni využívat plyn, který se vytváří ve skládkovém tělese z důvodu ukládání biodegradabilních odpadů. Plyn je čerpán a následně zpracováván v kogenerační jednotce přímo v areálu společnosti Asompo," oceňuje přínos skládky RNDr. Oldřich Fišer. Za rok 2005, který byl zkušební, vytěžili v životickém areálu 600 tisíc kubíků skládkového plynu, z něhož vyrobili pro energetickou síť ČEZ celkem 1 024 000 kWh. "Letos se pustíme do rekultivace další zaskládkované plochy, takže výstavba odplyňovacího systému bude pokračovat," podotýká Ing. Hajník. "Prokáže-li se zvýšená kvalita i kvantita jímaného skládkového plynu, požádáme jednu třebíčskou společnost o instalaci druhé kogenerační jednotky. Zatímco teplem z chlazení motoru stávající kogenerační jednotky v zimě vytápíme celou jednopatrovou provozní budovu o rozloze 800 m2, teplo z té druhé kogenerační jednotky bychom rádi využívali celoročně v sušárně dřeva," nastiňuje podnikatelský záměr ředitel Ing. Přemysl Hajník.
ZDLOUHAVÁ LEGISLATIVA BRZDÍ STAVEBNÍ PRÁCE
S výstavbou druhé etapy skládky by v Životicích rádi začali ještě letos. V té souvislosti si Ing. Přemysl Hajník postěžoval na dosti zdlouhavý průběh schvalování integrovaného povolení, které od roku 2002 nahrazuje dřívější, tzv. složkový přístup, kdy si provozovatel skládek i dalších velkých průmyslových a zemědělských podniků musel obstarat řadu povolení, souhlasů nebo vyjádření z oblasti ochrany ovzduší, vod, půd, přírody a krajiny. Tuto dosti časově náročnou etapu běhání za souhlasy již čtvrtým rokem nahrazuje žádost o integrované povolení, které se v případě životické skládky skládá ze zhruba 600 stran formátu A4, seřazených do dvou objemných šanonů. Příprava dokumentu se neobešla bez pomoci odborníků.
"Smyslem integrovaného povolení je prevence a omezení znečištění, ochrana životního prostředí jako celku, zabránění přenosu znečištění z jedné složky do druhé a uvedení zařízení do souladu s nejlepší dostupnou technikou (tzv. BAT)," vysvětluje Mgr. Ivana Žákovská ze zlínské společnosti Enviprojekt. "Dobrá příprava a zpracování žádosti zjednodušuje celé povolovací řízení. Jsou-li do žádosti zahrnuty i etapy, které teprve budou vybudovány, získá provozovatel tzv. nadčasové integrované povolení, které není třeba měnit, pokud nedojde k podstatné změně v zařízení nebo k úpravě legislativy. To je nesporná výhoda integrovaného povolování," zdůraznila Mgr. Ivana Žákovská. "Je však pravda, že schvalovací proces na krajských úřadech bývá poměrně zdlouhavý. Při využívání všech zákonných lhůt se může prodloužit až na deset měsíců. V loňském roce, kdy jsme zpracovali a následně vyřizovali na různých krajských úřadech celkem šest integrovaných povolení, se lhůta od doby podání do vydání integrovaného povolení pohybovala okolo šesti měsíců. Přitom samotné zpracování podkladů v naší společnosti trvá zhruba dva měsíce," doplňuje Mgr. Žákovská.
SKLÁDKOVNÉ JEN PRO JEDNU OBEC
Skládka se nachází na pozemcích, které spadají do katastru obce Životice u Nového Jičína. Avšak ještě před združstevněním polí a luk patřily z 90 % občanům sousední vesnice Mořkov. Tvrdí to starosta Mořkova Jiří Rýc a dodává, že centra obcí Mořkov i Životice jsou od skládky vzdálena stejně dlouhou vzdušnou čarou. Navíc Mořkované podali pomocnou ruku stavařům skládky, když jim poskytli technické zázemí na svém obecním úřadě. "A pro získání úvěru jsme dali do zástavy náš kulturní dům," vzpomíná Jiří Rýc, když se zmiňuje o problému, který již léta vyvolává nespokojenost zejména u občanů Mořkova, Veřovic a Ženklavy. Byť jejich vesnicemi proudí svozová nákladní auta s odpadem na skládku, podle příslušné vládní vyhlášky společnost Asompo platí skládkovné ve výši 300 Kč na jednu tunu odpadu pouze do obecní pokladny v Životicích, kde žije zhruba 500 občanů. "Je nespravedlivé, že vydělává pouze obec, která sice má skládku na svém území, ale její občané ji vlastně ani nevidí, protože je ukryta za kopcem," smutně dodává starosta Rýc.
S jeho názorem souhlasí i ředitel Ing. Přemysl Hajník, který by upravil vyhlášku tak, aby obci, na jejímž katastru se skládka nachází, připadlo zhruba 50 Kč za každou tunu odpadu a zbývajících 250 Kč by rozdělil nejen mezi 44 dalších obcí a měst v a. s. Asompo, ale také na ochranu životního prostředí v celém Moravskoslezském kraji.
