Elektronizace naší veřejné správy pokračuje směle kupředu. Které rozjeté projekty se mají už brzy dokončit, které se rozšíří a které se připravují? Dotazovali jsme se na Ministerstvu vnitra.
Co nového či zásadního se chystá v rámci rozvoje e-Governmentu nejen v letošním roce, jsme zjišťovali na Ministerstvu vnitra (MV). Prostřednictvím Bc. Jiřího Korbela z odboru tisku a PR jsme se dozvěděli, že z hlediska e-Governmentu bude letošní rok ve znamení dokončování projektů ze stávajícího programového období a současně přípravným rokem období následujícího.
Z dokončovaných zmínil zejména projekty e-Sbírka a e-Legislativa, Centrální místo služeb 2.0 a AIS3. Pro příští období bude zásadní přijetí Strategického rámce rozvoje e-Governmentu do roku 2020. K některým v současné době dokončovaným projektům podrobněji.
K DOKONČOVANÝM PROJEKTŮM E-GOVERNMENTU
Projekt e-Sbírka a e-Legislativa zpřístupní texty všech zákonných předpisů zveřejňovaných nyní ve Sbírce zákonů. A to nejen jako textové dokumenty, ale i jako strukturované právně závazné normy v úplném znění s možností vzájemných přímých odkazů a referencí, uvnitř předpisů i z ostatních informačních systémů. Projekt e-Legislativa vytvoří informační podporu v průběhu celého legislativního procesu.
Projekt Centrální místo služeb 2.0 komunikační infrastruktury veřejné správy má rozšířit stávající funkcionalitu centrálního propojovacího místa síťové infrastruktury na centrální místo publikace elektronických služeb Informačních systémů veřejné správy pro oprávněné klienty z celé státní správy i samosprávy. Současně zajistí bezpečnost zveřejnění relevantních služeb na internetu.
Zkratka AIS3 označuje projekt, v jehož rámci vzniká nová generace agendových informačních systémů evidence obyvatel, občanských průkazů, cestovních dokladů.
A jak se má e-Government rozvíjet výhledově v další »desetiletce«? »Připravovaný Strategický rámec rozvoje se zaměřuje zejména na podporu procesní reformy veřejné správy a vytváření podmínek pro vznik samoobslužných procesů formou úplného elektronického podání. Druhou strategickou prioritou MV je zvýšení transparentnosti veřejné správy využitím open dat (otevřených dat),« říká Jiří Korbel. Podívejme se na jednotlivé priority blíž.
ÚPLNÉ ELEKTRONICKÉ PODÁNÍ
V uplynulém období uskutečnilo MV řadu infrastrukturních projektů e-Governmentu (datové schránky, Portál veřejné správy, základní registry, Czech POINT, seznam orgánů veřejné moci atd.), které jsou naplněny daty a uvedeny do rutinního provozu. »Kombinace využití těchto systémů a redefinice nejfrekventovanějších procesů veřejné správy umožní v podstatné části asi 350 provozovaných agend ve výkonu státní a veřejné správy provádět úplné elektronické podání,« komentuje Jiří Korbel.
Klient (občan nebo firma) prostřednictvím Czech POINTů nebo datových schránek bude moci podání příslušnému orgánu veřejné moci provádět elektronicky formou strukturovaného inteligentního formuláře. Při jeho vyplňování bude mít k dispozici relevantní údaje, které jsou o něm vedeny v rámci propojeného datového fondu veřejné správy. Nebude tedy muset vyplňovat údaje stále znovu.
Vyplněný formulář předá autorizovaným způsobem prostřednictvím Czech POINTu nebo datových schránek k vyřízení věcně příslušnému orgánu veřejné moci. Ten převezme podání přímo do příslušného agendového informačního systému bez nutnosti data znovu pořizovat. Agendový informační systém automatizované podání a v něm uvedené údaje ověří a předloží podání odpovědnému úředníkovi k vyřízení.
OPEN DATA ZLEPŠÍ TRANSPARENTNOST SPRÁVY
Problematika otevřených dat (open data) je obsahem jednoho z úkolů Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014, která byla schválena vládou loni v lednu. Gestor tohoto úkolu, MV, k tomu prostřednictvím Jiřího Korbela uvádí: »V informačních systémech veřejné správy existuje mnoho údajů a informací, které jsou přímo využitelné dalšími subjekty - ve veřejnoprávním či soukromoprávním sektoru. Cílem je všechny tyto údaje, u nichž to zákon nezakazuje, zveřejnit a zpřístupnit ve strojově zpracovatelné formě a zveřejněním těchto údajů výrazně zlepšit transparentnost výkonu veřejné správy.«
První iniciativy již probíhají. Portál veřejné správy (portal.gov.cz) publikuje od roku 2013 rejstřík smluv, registr územní identifikace, adres a nemovitostí publikuje formou open dat geoinformace o území ČR. Český statistický úřad publikuje rozsáhlé soubory dat o různých statistických indikátorech. Systematické mapování a zpřístupnění takových datových zdrojů v daleko širším měřítku je cílem této strategické iniciativy.
(K prvním iniciativám měst na poli otvírání dat veřejnosti blíže v článku na str. 25, pozn. red.)
CO NOVÉHO NA POLI ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ
Podle informací Správy základních registrů orgány veřejné moci od jejich ostrého spuštění (1. 7. 2012) provedly prostřednictvím svých agendových informačních systémů už přes 300 milionů transakcí v produkčním prostředí. (Tato hodnota byla překročena 24. února.) Počet transakcí dokazuje, že orgány veřejné moci již ve velké míře využívají referenční údaje ze základních registrů (ZR) a přispívají tím k zefektivnění procesu elektronizace naší veřejné správy.
Kromě přístupu k referenčním údajům v registrech prostřednictvím svých agendových informačních systémů mohou jednotlivé orgány veřejné moci a dále i fyzické nebo právnické osoby využívat další dva způsoby přístupů.
Prvním z nich je přístup skrze informační systém datových schránek. Jeho prostřednictvím bylo do 31. ledna zpracováno celkem 4 537 241 datových zpráv týkajících se ZR. Druhý možný způsob přístupu k referenčním údajům v ZR je prostřednictvím systému Czech POINT. Na kontaktních místech bylo k 31. lednu vydáno na žádost celkem 10 957 výpisů a úředníci pro plnění svých úkolů získali ke stejnému datu prostřednictvím CzechPOINT@office celkem 388 990 výpisů.
Co nového mohou obce a města na poli ZR očekávat v letošním roce? »V současnosti je na základní registry připojeno asi 2800 informačních systémů veřejné správy z víc než 5000 registrovaných,« pokračuje Jiří Korbel. »Letos se budeme věnovat rozšíření počtu informačních systémů veřejné správy, které budou čerpat referenční údaje ze základních registrů a využívat je ve vlastní činnosti.«
Správcům systémů, kteří ze zákona vedou vlastní evidenci údajů o subjektech vedených v ZR, chce MV i nadále vysvětlovat smysl aktualizace údajů ve vlastní evidenci ze ZR a výhody průběžně aktualizované evidence před pouhým ověřováním aktuálního stavu.
V průběhu letoška se rovněž rozšíří okruh informačních systémů veřejné správy, které budou mít přístup ke kompozitním službám ZR, jež prostřednictvím registrů umožňují čerpat údaje i z některých dalších agendových systémů (zejména evidence obyvatel a cizineckého informačního systému). A to včetně historických údajů z těchto evidencí pro subjekty evidované v registru obyvatel (ROB).
Kromě jiného plánuje ministerstvo spustit po delším ověřování služby změnových sestav pro obce ze ZR a evidence obyvatelstva. »Obec požádá prostřednictvím své datové schránky formulářem publikovaným na Portálu veřejné správy o zaslání aktuálních údajů o svých obyvatelích, o informace o přestěhování, narození úmrtí a odstěhování atd.,« říká k tomu Jiří Korbel.
Správa základních registrů na základě této žádosti zajistí odeslání hromadných výpisů, resp. změnových sestav do datové schránky oprávněného žadatele, a to ve dvou formátech - jako normální dokument a současně jako datový soubor určený k importu do informačního systému dané obce.
Ve spolupráci se soukromoprávními subjekty - bankami, pojišťovnami aj. - hodlá MV i nadále popularizovat odesílání a využívání referenčních dat soukromoprávními subjekty. V příslušných výpisech se nyní provádějí některé změny, které mají soukromoprávním subjektům usnadnit využívání údajů.
INFORMAČNÍ PODPORA UŽ SE PŘIPRAVUJE
Mohou obce a města i letos počítat s informačními semináři k tématu ZR? MV semináře už chystá a měly by se uskutečnit v programu Vzdělávání v oblasti e-Governmentu. Termíny však podle Jiřího Korbela ještě nelze upřesnit, protože vše musí projednat vláda. Předběžně se ale počítá s druhou polovinou letošního roku.
Řadu odpovědí k tématu ZR poskytne sekce tzv. často kladených otázek (FAQ) na portálu Správy základních registrů na adrese: www.szrcr.cz/faq.
K mnohokrát opakovaným cílům elektronizace veřejné správy patří efektivnost, úspora (času i peněz) a také otevřenost. Nakolik jsme se těmto cílům už přiblížili a nakolik jsme jim ještě vzdáleni? (Na ilustračním snímku MěÚ v Jablonci nad Jizerou, okr. Semily)
ILUSTRAČNÍ FOTO: RENÉ VOLFÍK
