Nejlepší podnikatelské projekty roku 2011 byly loni v prosinci vyhlášeny Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechInvest. V kategorii Prosperita (Infrastruktura pro podporu inovačního podnikání) první tři příčky obsadily projekty Plzně, společnosti VTP Roztoky a města Kunovice.
Každoročně jsou do této prestižní soutěže, nad níž loni převzal záštitu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, zahrnuty veškeré projekty podpořené z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), jejichž realizace byla ukončena v předchozím roce. OPPI letos končí. V příštím programovacím období Evropské unie jej však už od roku 2014 má nahradit Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
PLZEŃ BODOVALA SVÝM VĚDECKOTECHNOLOGICKÝM PARKEM
Díky už 2. etapě projektu Plzeňský vědeckotechnologický park spolufinancovaného z OP Podnikání a inovace 2007-2013 si západočeská metropole pomohla k dalším sedmi polyfunkčním budovám o celkové podlažní ploše 6459 m2 (z toho pronajímatelná plocha zaujímá 5103 m2). Nové prostory budou zčásti využity stávajícími klienty, ale předpokládá se i příchod nových subjektů. Měly by jimi být další malé a střední firmy zaměřené na průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace.
Jak uvedl ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně Ing. Erich Beneš, město tak navazuje na úspěšný projekt vybudování Městského industriálního parku Plzeň Borská pole. Projekt 2. etapa výstavby vědeckotechnologického parku získal podporu OPPI Prosperita (Výzva II - neveřejná podpora), a to ve výši 166 mil. Kč, přičemž celkové náklady projektu činí 224 mil. Kč bez DPH.
»Základním záměrem města bylo po změně společenského systému země transformovat a diverzifikovat ekonomickou základnu Plzně, eliminovat dlouholetou závislost její ekonomiky na jednom velkém zaměstnavateli a na oborech těžkého strojírenství,« upřesnil ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně. »Vedle snahy přilákat zahraniční investory tam v této souvislosti vznikla i idea vytvořit podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání, zejména podporovat inovační záměry podnikatelských subjektů, podporovat aplikovaný výzkum a vybudovat tomu odpovídající infrastrukturu. Myšlenka založení vědeckotechnologického parku tak vychází ze strategických rozvojových dokumentů města Plzně, které byly koncipovány a schváleny zastupitelstvem.«
Přínosy pro město Plzeň jsou podle Ericha Beneše spíše nepřímé, takže je lze těžko vyjádřit například výší finančních příjmů města. Nicméně vědeckotechnologický park je spolu se Západočeskou univerzitou v Plzni významným faktorem při rozhodování nejen zahraničních firem o lokalizaci jejich výzkumných a inovačních aktivit.
Jako příklad české společnosti, která část svého výzkumu přesunula do Plzně, Erich Beneš uvedl společnost AV ENGINEERING, a. s. Z příchozích zahraničních investorů lze uvést mj. MBtech Bohemia s. r. o., Abcheck s.r. o. nebo dánskou společnost PDM Technology Europe s. r. o. Firmy tohoto typu zaměstnávají především vzdělané pracovníky, což ve městě následně startuje synergické efekty. Zajímavé pracovní příležitosti totiž do Plzně lákají vzdělané lidi a umožňují absolventům Západočeské univerzity začít zde svou kariéru. Spolu s rostoucím podílem středoškolsky, resp. vysokoškolsky vzdělaných lidí na celkové struktuře obyvatelstva roste konkurenceschopnost regionu. Obvykle vyšší příjmy těchto obyvatel znamenají i větší daňové příjmy města, díky nimž se Plzeň může dále rozvíjet. Klienti Plzeňského vědeckotechnologického parku zaměstnávají odhadem 200 až 250 vysokoškolsky vzdělaných lidí a toto číslo se stále zvyšuje.
Plzeň už dokonce přistoupila ke 3. etapě svého vědeckotechnologického parku. Už je pro ni připravena projektová dokumentace, přičemž zahájení stavby se plánuje na letošní červenec. Tato etapa spočívá v naplnění původního záměru zpracovaného v územním rozhodnutí pro danou oblast, kde je park situován. Půjde o výstavbu dvou objektů, jedné poloprovozní a jedné čistě administrativní budovy a související infrastruktury.
KUNOVICE ZAUJALY PODNIKATELSKÝM INKUBÁTOREM
»Skončit v soutěži těsně za podobně specializovanými, odborně fundovanými a kapacitně mnohem významnějšími subjekty je pro investora, jakým je město Kunovice, pocta, nikoliv porážka,« konstatovala starostka Kunovic (okr. Uherské Hradiště) Mgr. Ivana Majíčková krátce poté, co na vyhlášení výsledků soutěže Podnikatelský projekt roku 2011 vešlo ve známost, že městský projekt Podnikatelský inkubátor Kunovice-Panský dvůr (viz též první strana obálky tohoto vydání Moderní obce) v kategorii Prosperita získal třetí místo.
Rovněž pro tento projekt platí, že jeho hlavním posláním je podpora malých, středních, začínajících a inovativních firem. Podle starostky tam své místo k podnikání už našlo 29 firem a vytvořilo se více než pět desítek nových pracovních míst. Vyšší počet firem sídlících v Kunovicích se pozitivně projevuje i v nárůstu příjmů města ze sdílených daní v rámci RUD.
»V Panském dvoře však probíhají i školení, firemní konference či společenské akce,« připomněla Ivana Majíčková. Přínos projektu pro město i region prolíná více rovinami. První spočívá ve vytvoření podmínek pro rozvoj podnikání, což se příznivě odráží v nabídce služeb i ve zvýšení míry zaměstnanosti ve městě. Protože inkubátor spolupracuje se středními i vysokými školami, další rovinou je vytváření podmínek k tomu, aby mladí lidé zůstávali v regionu a nebyli nuceni odcházet za prací jinam.«
Z OŠKLIVÉHO KAČÁTKA...
Kunovický podnikatelský inkubátor je však pozoruhodný i tím, že původně šlo o zanedbaný areál s takřka už zcela zdevastovanými budovami. I jeho poloha v centru města jej velmi přibližovala kategorii brownfieldů. Radnice proto už od roku 1990 hledala způsob, jak poměrně rozsáhlou nemovitost s přilehlými pozemky zrekonstruovat či zrevitalizovat. Ivana Majíčková neopomněla vyzvednout někdejšího starostu Jiřího Demla, díky němuž byl v roce 1994 Panský dvůr prohlášen kulturní nemovitou památkou. Zastupitelstvo pak rozhodlo o postupném odkupu jednotlivých částí areálu. To se podařilo během let 2002-2004 za celkem 23 mil. Kč. Mezi priority Programu rozvoje města byla následně zahrnuta regenerace městského centra a podpora podnikatelských aktivit. Od roku 2005 probíhala náročná projektová příprava, v níž se architektům podařilo citlivě skloubit historicitu objektu s jeho novým moderním využitím.
»Předpokládané celkové náklady na uskutečnění projektu činily 163 mil. Kč. Z rozpočtu města by nikdy nebylo možné takovou investici pokrýt. Proto město v roce 2008 pod vedením tehdejšího starosty Jiřího Vařechy podalo žádost o dotaci z fondů Evropské unie, konkrétně z Operačního programu Podnikání a inovace (program Prosperita, prioritní osa Prostředí pro podnikání a inovace). Ministerstvo průmyslu a obchodu schválilo poskytnutí dotace na projekt Podnikatelský inkubátor Kunovice-Panský dvůr ve výši 123 mil. Kč, přičemž podíl města na projektu byl 40 mil. Kč,« dodala Ivana Majíčková.
PROJEKTY SLOUŽÍCÍ CELÉMU REGIONU
Jak však projekty tohoto druhu mohou pomoci nejen městu, na jehož území se uskutečňují, nýbrž také okolním obcím a městům a celému regionu?
Ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně Erich Beneš zdůraznil, že západočeská metropole už od počátku projektu spolupracovala s Plzeňským krajem. V průběhu rozvoje parku byly veškeré aktivity v tomto směru po vzájemné dohodě s krajem převzaty městem Plzeň. »Výstavba vědeckotechnických parků je pravděpodobně u konce a nyní se bude podporovat a rozvíjet vzájemná spolupráce mezi firmami a univerzitním prostředím i mezi parky navzájem. Infrastruktura je rozhodně dostačující a také podle sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu se bude dále obracet pozornost na přímou podporu činností podnikatelských subjektů. Konkrétně město Plzeň v tomto duchu již podniká kroky k podpoře firem, například formou podnikatelských voucherů na vybrané projekty,« konstatoval Erich Beneš.
Také starostka Kunovic Ivana Majíčková podtrhla, že kunovický podnikatelský inkubátor je zařazen do sítě podobných inkubátorů ve Zlínském kraji. »Snažíme se o spolupráci, jak v rámci podnikatelských inkubátorů či inovačních center nebo technologických parků, tak v rámci měst. Spolupráce je velmi důležitá, ale každý takový projekt by měl mít své specifické zaměření, aby si navzájem nekonkurovaly. Možností, jak podnikatelské inkubátory naroubovat na podmínky a příležitosti daného regionu, bývá řada,»podotkla starostka.
CO ZAJISTÍ ÚSPĚCH PROJEKTU
Pokud některé jiné město zvažuje, že by se pustilo do podobného projektu, co byste mu poradili? ptali jsme se dále.
Erich Beneš uvedl, že jde o stejný druh podnikání jako každý jiný - a dobrý vizionář je i v tomto případě k nezaplacení. »Nicméně úspěch projektu výstavby a provozu vědeckotechnologického parku závisí i na okolí místa, kde se výstavba uskuteční. Tedy na dopravní dosažitelnosti. Na jistotě, že budované prostory budou už zpočátku alespoň částečně obsazeny. Na předem zjištěném zájmu firem přesídlit do parku či na vyjednané ochotě ke spolupráci ze strany dalších subjektů v okolí. Výhodou je i blízkost univerzity a vzájemná spolupráce s ní. Úspěch je výsledkem činnosti lidí, kteří projekt vedou a jsou schopni zajistit služby související s poradenstvím i samotný chod projektu - zjistit potřeby firem a pružně reagovat na chování trhu, co se týká podpory a rozvoje podnikatelské činnosti v regionu,« potvrdil Erich Beneš.
Ivana Majíčková zdůraznila, že se nesmí podcenit už samotná příprava projektu. Stejně důležité je podle ní také dobré personální obsazení realizačního týmu. »Podstatná je komunikace s občany i s firmami v regionu, aby ani ony nevnímaly podnikatelský inkubátor jako konkurenci,« uzavřela starostka Kunovic.
Podnikatelský projekt roku 2011
Soutěž Podnikatelský projekt roku je organizována Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR společně s agenturou CzechInvest, přičemž v každém roce jsou do ní zahrnuty projekty podpořené z OP Podnikání a inovace (OPPI) a úspěšně dokončené v předchozím roce.
Výsledky soutěže Podnikatelský projekt roku 2011 byly vyhlášeny loni v prosinci v Praze, a to v kategoriích Inovace, ICT a strategické služby, Eko-energie/Obnovitelné zdroje energie, Eko-energie/Úspory energie, Potenciál (Výzkumně-vývojová kapacita), Prosperita (Infrastruktura pro podporu inovačního podnikání), Školicí střediska, Nemovitosti.
V kategorii Prosperita porota určila následující pořadí: 1. Statutární město Plzeň, 2. VTP Roztoky, a. s.,
3. Město Kunovice (okr. Uherské Hradiště).
O vítězích v kategorii Prosperita rozhodlo pět kritérií: kvalita podnikatelského záměru, spolupráce s vysokými školami a institucemi aktivními na poli výzkumu, vývoje a inovací, význam projektu pro region, komplexnost poskytovaných služeb a poměr pronajímatelné plochy k ploše celkové.
U Plzeňského vědeckotechnologického parku porota oceňovala propojení vědy, univerzitní sféry a průmyslu i to, že díky projektu se daří v České republice udržovat vědecké kapacity. Projekt zároveň podporuje image Plzně a Plzeňského kraje jako moderního evropského regionu podporujícího inovace.
U kunovického Podnikatelského inkubátoru si porota povšimla především faktu, že nabízí zázemí hlavně začínajícím inovativním firmám, které mohou využít zvýhodněného nájemného a nabízených služeb. Město tak zlepšuje podnikatelské prostředí nejen v samotných Kunovicích, ale v celém regionu. V rámci budování inkubátoru byl navíc zregenerován brownfield, což má další pozitivní efekty.
Organizátoři již připravují další ročník soutěže, tentokrát pro projekty dokončené s podporou z OPPI v roce 2012. Koncept soutěže má být obdobný jako v předchozích letech, ale opět se v něm poněkud změní vyhlašované kategorie podle toho, jak byly pro daný rok aktuální.
ZDROJ. CZECHINVEST
Ke konečné podobě (viz vizualizace) se Vědeckotechnologický park Plzeň rychle blíží. Letos v červenci má být zahájena 3. etapa jeho výstavby.
VIZUALIZACE: ARCHIV
Provoz 2. etapy Vědeckotechnologického parku Plzeň byl zahájen v dubnu 2012.
FOTO: ARCHIV
Ivana Majíčková: Díky veřejnému projednávání, propagaci a dobré komunikaci s občany, se podařilo přesvědčit zastupitele i občany o smysluplnosti projektu.
FOTO: RADEK FRÝSA
Podnikatelský inkubátor Kunovice-Panský dvůr byl otevřen v září 2011.
FOTO: RADEK FRÝSA
