V konečném rozhodování investorů, kde postaví své nové továrny, může významnou roli sehrát i bohatá historie města a stav jeho památek."Kvalita dochovaného historického fondu v královském městě Slaný je nadprůměrná. O to větší však může být problém tyto hodnoty umět rozpoznat, tlumočit jejich...
V konečném rozhodování investorů, kde postaví své nové továrny, může významnou roli sehrát i bohatá historie města a stav jeho památek.
"Kvalita dochovaného historického fondu v královském městě Slaný je nadprůměrná. O to větší však může být problém tyto hodnoty umět rozpoznat, tlumočit jejich význam přístupnou formou stavebníkovi a dokázat je následně uchovat i příštím generacím," říká ing. arch. Eva Volfová z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech v Praze. Poukazuje přitom například na domovní dispozice celé řady městských domů, které pamatují nejen klasicismus a baroko, ale často i 15. a 16. století, čím se podle ní většina českých měst nemůže pochlubit.
Trojstranná jednání
Při stavebních úpravách a rekonstrukci některých objektů se ve Slaném osvědčila praxe tamní radnice, která u nezbytných jednání jejich vlastníků s památkáři vystupuje v roli prostředníka, aby se nalezl kompromis, jak na jedné straně zachovat historický ráz města a na straně druhé vyhovět podnikatelskému záměru stavebníka. To potvrzuje i ing. arch. Eva Volfová: "Spolupráce se slánskou radnicí se osvědčila, když při stavebních úpravách bylo nutné řešit závažnější problémy. Nám se vždy v takových případech vyplatilo, pokud jsme jak stavebníka, tak vedení města seznámili s tím, proč chceme v daném konkrétním případě zachovat hodnotné konstrukce a proč nehodláme přistoupit na demoliční záměry některých agresívních jednotlivců. Musím říci, že vedení radnice ve Slaném je velmi kultivované a ve sporných případech se snaží vahou své autority stavebníky přimět ke kompromisu s námi a v památkové zóně přeje pouze kulturním projektům."
"V průběhu minulých desetiletí se hlavní investice soustřeďovaly do Kladna, což sice uchránilo historickou tvář Slaného, ale za cenu jisté zchátralosti," konstatuje se úvodem jedné z kapitol Strategického plánu ekonomického rozvoje města nazvané Kritická oblast - Image města. "Městská památková zóna je dosti rozsáhlá s množstvím cenných objektů. Problémem je jejich značná zanedbanost, přičemž k opravě a obnově objektů někdy nepřispěla ani jejich privatizace či navrácení původním vlastníkům," praví se dále v dokumentu, který byl zastupitelstvem města schválen v roce 2000.
Pomáhají i podnikatelé
Starosta města RNDr. Ivo Rubík přesto spoléhá na aktivitu místních podnikatelů a neopomene se například pochlubit první obchodní pasáží ve Slaném, otevřené na Masarykově náměstí v Martinickém dvoře, který zrekonstruovala Středočeská obchodní společnost. Jednatel společnosti Ing. Zdeněk Čabla odhaduje návratnost investovaných finančních prostředků do tohoto domu čp. 1 na dvanáct až patnáct let. Ale nevylučuje, že pokud by celý historický střed města zaznamenal podobně rychlou proměnu jako Martinický dvůr a Slaný se stal vyhledávanějším cílem turistů, ve městě by se pak i lépe dařilo obchodníkům a investice by se mohla vrátit dřív.
Podobně uvažuje Jiří Zíma, ředitel společnosti Hejtmanský dvůr, s. r. o., která během půldruhého roku kompletně zrekonstruovala stejnojmenný, řadu let zanedbávaný objekt poblíž radnice. Komplex Hejtmanský dvůr, který je nyní jednou z dominant Masarykova náměstí, zahrnuje tříhvězdičkový hotel, atriovou restauraci, kavárnu na galerii, salónky pro uspořádání různých akcí, stejně jako vinárnu v gotických sklepích. Společnost tento dům koupila od města a zavázala se přitom nést věcné břemeno v podobě kulturního sálu Dividýlko. Právě Dividýlko se po rekonstrukci objektu rázem stalo výrazným středem kulturního života ve Slaném.
Jiří Zíma neskrývá, že při přestavbě zchátralé budovy v památkové zóně byla nejsložitější jednání s památkáři. "Ale s pomocí architekta Ing. Milana Nevolného, který má velké zkušenosti s projektování rekonstrukcí historických domů na Malé Straně v Praze, jsme nakonec našli společná řešení," říká Jiří Zíma.
Mnohé majitele historických budov ve Slaném však v plánech na jejich rekonstrukci brzdí kritická dopravní situace ve městě. Například nebezpečnou hlavní křižovatkou pod chrámem sv. Gotharda denně projíždí zhruba 43 tisíc vozidel. Nemalé investice do přestavby historických objektů v těsném sousedství rušných křižovatek a komunikací se silným automobilovým provozem se prostě zatím nemohou nikomu vyplatit.
"Jakmile bude vybudován severní obchvat Slaného a zklidní se průtahové komunikace napříč městem, zájem těchto vlastníků opravit a zhodnotit své nemovitosti nepochybně vzroste," soudí starosta doktor Rubík. Podle příslibu Ministerstva dopravy se s výstavbou obchvatu začne v roce 2005.
Co také rozhodovalo
Proměn města si pečlivě všímají i velcí zahraniční investoři, kteří se ve Slaném usazují. "Výhodná logistická vzdálenost od Prahy byla pro nás samozřejmě prioritní. Stejně jako kvalitní pracovní síla či vynikající spolupráce se starostou, obzvláště s ohledem na včasné zřízení potřebné infrastruktury a zajímavý pozemek skvěle vyhovující podmínkám pro průmyslové využití," říká Masazumi Kawachi, prezident společnosti Mitsubishi Electric Automotive Czech (MEAC), s. r. o., která ve Slaném vyrábí alternátory, startéry a elektrické kontrolní jednotky pro automobily. "Ale nemohli jsme přehlédnout ani místní dobrou atmosféru a celkový dojem z města samotného," dodává Masazumi Kawachi.
Na konstatování prezidenta MEAC navazuje i Pavlína Bolfová z agentury CzechInvest: "Při rozhodování investorů, do jaké průmyslové zóny vstoupit, celková úroveň města a jeho vzhled samozřejmě hrají významnou roli. Tento faktor je důležitý zejména tehdy, pokud investor uvažuje o tom, že by jím vyslaný management působil v naší zemi dlouhodoběji. Města, která jsou i z tohoto hlediska pro investora zajímavá, pak přirozeně mají výhodu před ostatními. V poslední době tento faktor v očích investorů pomohl například průmyslovým zónám v Klášterci nad Ohří a v Brně."
IVAN RYŠAVÝ
