Najít východisko z nepřehledné situace ohledně dohodnutých závazků ČR vůči Evropské unii v oblasti kvality odpadních vod se snaží pro své členy Svaz měst a obcí ČR na sérii seminářů. Zjednodušeně řečeno, abychom splnili své závazky vyplývající ze členství v EU, budeme muset v nejbližších letech...
Najít východisko z nepřehledné situace ohledně dohodnutých závazků ČR vůči Evropské unii v oblasti kvality odpadních vod se snaží pro své členy Svaz měst a obcí ČR na sérii seminářů. Zjednodušeně řečeno, abychom splnili své závazky vyplývající ze členství v EU, budeme muset v nejbližších letech investovat do modernizace vodovodů a kanalizací až 100 miliard korun. K této investici se zavázal stát, ovšem tuto povinnost převedl na obce. A budou to opět obce, které zaplatí vysoké penále, pokud nedodrží přísné normy.
Většina měst nebude schopna takové investice financovat. Naštěstí snad půjde využít na část investic prostředky z evropských fondů. Podle vrchního ředitele sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství (MZe) RNDr. Pavla Punčocháře, CSc., evropské peníze pokryjí financování projektů pouze ze zhruba 45 %. Přitom však leckdo počítá s částkou až o 20 % vyšší.
Příprava projektu ve skluzu
Podle předsedy Svazu měst a obcí a primátora města Hradce Králové Oldřicha Vlasáka je projekční příprava pro žádosti o evropské dotace ve skluzu: "Příslušné státní orgány zatím neurčily, za jakých podmínek mohou obce získat dotace, ať už ze strukturálních fondů či Kohezního fondu. A pokud se obcím nepodaří v první etapě přechodného období zrealizovat poměrnou část závazků, to znamená, pokud nebudou projekty schváleny, těžko to doženeme." Plán EU na období 2007 až 2010 se bude tvořit podle skutečnosti let 2004 až 2006. Navíc předpokládané výdajové rámce státních rozpočtů na léta 2005 - 2006 neumožňují další úvěry např. od Evropské investiční banky, tak to alespoň konstatuje usnesení vlády č. 1268/2003. Je třeba si uvědomit, že dotování oboru dlouhodobě není únosné ani možné, je to jen součást přerozdělovacích mechanismů. Jediným faktickým zdrojem výnosů jsou tržby za vodné a stočné.
Financování formou PPP
Zbývá ještě vyřešit otázku dofinancování výstavby a rekonstrukce infrastruktury. Pořád jde o částky, které značně přesahují možnosti už tak leckde předlužených obecních rozpočtů. Zbytek nákladů bude muset pokrýt státní rozpočet a státní fondy, zejména Státní fond životního prostředí. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že disponibilní zdroje by měly činit v této oblasti zhruba 35 %. Zbytek by měly být vlastní zdroje investorů, ať už jsou to obce samy nebo s podporou vodárenských společností, tj. privátního sektoru. Proto MZe podle vrchního ředitele Punčocháře od počátku podporuje princip "PPP" (Public Private Partnership), tedy nastavení tzv. provozního modelu. Obce - ať už přímo nebo prostřednictvím společnosti VaK, vlastní infrastrukturu, tedy trubky, čistírny odpadních vod atd. Strategický partner - soukromá společnost - se zkušenostmi z vodárenství a dostatkem kapitálu, si od obce tuto infrastrukturu dlouhodobě pronajme. Obec pak je - v souladu s pravidly - příjemcem evropských dotací a strategický partner pomůže s dofinancováním, navíc peníze z pronájmu budou jistě vítaným příjmem obecních rozpočtů. Vzájemná smlouva musí řešit i sociálně citlivou otázku vodného a stočného. Obcím zůstává kontrola nad cenotvorbou a také plná kompetence za investiční politiku.
U smíšeného modelu (tzn. u společností, kde nedošlo k rozdělení na provozní a infrastrukturní část a vlastníky jsou jednak municipality, jednak drobní investoři) dochází k různému podílu privátního sektoru a možnost čerpání fondů evropských společenství se snižuje. MZe proto ve své koncepci jasně podporuje "provozní model". Většina českého vodárenského trhu funguje dnes už v provozním modelu, další podniky VaK budou hlasovat o přistoupení na tento model v nejbližších dnech.
